Krypto už nesmí jet načerno. Evropa po letech zavřela zadní vrátka

Evropský trh s kryptoměnami vstoupil do nové fáze. Od 1. července skončilo přechodné období podle nařízení MiCA, tedy evropských pravidel pro trhy s kryptoaktivy. Služby jako úschovu kryptoměn, provoz obchodních platforem či směnu už mohou v Evropské unii nabízet jen právnické osoby s příslušným povolením.

MiCA má prostředí, které dlouho fungovalo na pomezí technologické inovace, investiční spekulace a finanční služby, přiblížit standardům běžného finančního trhu. Licencovaní poskytovatelé tak musí prokazovat, že umějí chránit klientská aktiva, řídit rizika, plnit pravidla proti praní špinavých peněz a fungovat pod dohledem.

„Nařízení MiCA přineslo na trh kryptoaktiv jasná pravidla a vyšší standard ochrany klientů. Je to významný krok k posílení důvěry v trh kryptoaktiv a také impuls k jeho dalšímu rozvoji,“ říká člen bankovní rady ČNB Jan Procházka. Zároveň ale dodal, že ani licence, ani dohled investory nezbavují rizik spojených s investováním do těchto aktiv.

ČNB do začátku července posoudila 251 žádostí. Většina firem, konkrétně 204, podala žádost o registraci v období přechodného režimu. Ten měl dosavadním poskytovatelům krypto služeb dát čas požádat o licenci a přizpůsobit se novým evropským pravidlům, než začnou platit naplno. Povolení zatím získalo 11 subjektů.

Sama ČNB přitom upozornila, že obdržela nejvyšší počet žádostí o povolení v celé Evropské unii, značná část však byla obsahově nedostatečná. Některé žádosti podle regulátora postrádaly zásadní informace, jiné podaly subjekty bez prokazatelné historie, se sídlem na virtuální adrese nebo se záměrem působit hlavně v zahraničí.

Nový režim dopadá i na jednu z největších kryptoměnových burz světa Binance. Platforma podle vlastních údajů překročila hranici 300 milionů registrovaných uživatelů, v Evropě ale bez licence dál fungovat nemůže. Binance žádala o povolení v Řecku, do konce přechodného období ho ale nezískala.

Od července proto musí přestat poskytovat služby související s kryptoaktivy v celé EU včetně Česka. Právě její případ ukazuje, že MiCA není jen formální evropská regulace, ale pravidlo, které může zasáhnout i největší globální hráče.

Podle Jana Šovara, experta na finanční regulaci a zakládajícího partnera Finreg Partners, advokátní kanceláře zaměřené na finanční sektor a fintech, teď evropský kryptotrh čeká hlavně postupné třídění hráčů.

„Po skončení přechodného období očekávám především postupnou konsolidaci evropského trhu s kryptoaktivy, český trh nevyjímaje,“ říká pro Seznam Zprávy Byznys. Podle aktuálních údajů je v Evropské unii oprávněno poskytovat služby související s kryptoaktivy kolem 270 společností.

Nejsilněji se změna podle něj projeví u kryptoměnových burz a obchodních platforem. Jejich podnikání stojí na dostatečném objemu obchodů a vysoké likviditě, tedy schopnosti rychle spárovat kupující a prodávající. Zároveň jde o segment, kde budou nové náklady zvlášť viditelné.

„Regulace MiCA současně významně zvýšila regulatorní i provozní náklady na poskytování těchto služeb - od požadavků na systém řízení a compliance přes pravidla pro outsourcing až po nové požadavky na ochranu klientů,“ uvádí Šovar. Zvlášť nákladná bude podle něj také kybernetická bezpečnost, tedy ochrana systémů, dat a klientských účtů před výpadky nebo útoky.

Větší poskytovatelé podle něj dokážou tyto náklady rozložit mezi širší klientskou základnu. Menší firmy to budou mít ale složitější, protože budou muset financovat náročné prvky regulace, ale z menšího byznysu.

„Pro menší hráče může být dlouhodobě obtížné konkurovat cenou, rozsahem služeb i investicemi do technologií,“ dodává Šovar. Klienti firem, které licenci nezískaly, tak budou podle něj zpravidla nuceni přejít k jiným regulovaným poskytovatelům, případně vyčkat, zda jejich dosavadní poskytovatel licenci získá dodatečně.

Český trh se tím ale nemá uzavřít. Právě naopak. MiCA zavádí evropský pas, díky němuž může firma s licencí v jednom členském státě nabízet služby i v dalších zemích Unie, aniž by tam znovu žádala o plné povolení.

„Scénářem spíše nebude odchod českých klientů k zahraničním poskytovatelům, ale vstup zahraničních regulovaných subjektů na český trh,“ míní Šovar. Konkurenční prostředí se podle něj bude čím dál víc utvářet na celoevropské, nikoli pouze národní úrovni. Získání licence ale podle Šovara není konec procesu.

„Skutečnou výzvou nebude pouze získání licence, ale schopnost činnosti pod takovou licenci dlouhodobě a efektivně provozovat,“ říká. Firmy během licenčního řízení často vybudovaly nové postupy, kontrolní mechanismy a technologie. Teď budou muset ukázat, že nejde jen o dokumenty připravené pro regulátora, ale o pravidla fungující v každodenním provozu.

Největší finanční a provozní zátěž bude podle Šovara souviset hlavně s kybernetickou bezpečností, pravidly pro digitální odolnost finančních institucí a opatřeními proti praní špinavých peněz. Náročné bude také takzvané Travel Rule, tedy pravidlo, podle něhož si poskytovatelé musí u převodů kryptoaktiv předávat informace o odesílateli a příjemci transakce.

V praxi je to složitější než u tradičních finančních služeb, protože kryptoměny fungují v technologicky odlišném a často decentralizovaném prostředí. Významnou položkou proto nebude jen compliance tým, tedy lidé hlídající soulad s regulací, ale i technologie pro monitoring transakcí nebo řízení rizik. Licence navíc může být i odebrána.

„Získání povolení podle nařízení MiCA není cílovou páskou, ale spíše vstupenkou do prostředí nepřetržitého a intenzivního dohledu s vysokými regulatorními očekáváními,“ upozorňuje Šovar.

Rizikem může být například to, že firma povolenou službu nezačne do 12 měsíců vůbec poskytovat, devět měsíců neposkytuje žádné služby, přestane splňovat licenční podmínky nebo povolení získala na základě nepravdivých či neúplných informací.

Ani evropský pas podle něj nezaručí, že dohled bude ve všech zemích stejný. MiCA sice vytváří jednotný právní rámec, ale dohled zůstává primárně v rukou národních regulátorů. „Jednotlivé dohledové orgány se proto mohou lišit jak intenzitou dohledu, tak oblastmi, na které se zaměřují,“ říká Šovar.

Firmy budou mít podle Šovara menší prostor hledat si zemi, kde je dohled nejmírnější. Úplně tato možnost ale nezmizí. MiCA sjednocuje základní pravidla pro celou Evropskou unii, rozdíly mohou zůstat hlavně tam, kde regulace nechává prostor pro výklad – například při posuzování výjimek, obchodních modelů nebo hranice mezi regulovanou a neregulovanou činností.