Článek
Vláda v pondělí schválila přípravu Národního a regionálního partnerského plánu (NRPP) pro roky 2028-2034. Tento dokument určí, na které projekty primárně půjdou peníze z Evropské unie. Na jeho základě má Česku připadnout téměř 30 miliard eur, které se rozdělí do několika oblastí.
Změnou během připomínkového řízení prošla oblast „Nedostatečná připravenost ČR na aktuální výzvy, které ohrožují společnost a demokratické hodnoty a procesy“, ze které zmizely některé body.
„Je tam zásadní jedna veliká změna, a to, že vypadla celá oblast demokratické odolnosti. Zůstala tam jenom oblast krizové odolnosti,“ upozornila předsedkyně Výboru pro EU Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Silvie Pýchová. Podle ní to znamená, že peníze nepůjdou například na podporu občanské společnosti a boj proti dezinformacím.
V praxi tak mohou být ohrožené projekty zaměřené na mediální a informační gramotnost, například systematické vzdělávání dětí a dospělých v práci s informacemi a rozpoznávání manipulativního obsahu. Chybět mohou také prostředky pro projekty školící lidi a instituce o informačních a hybridních hrozbách.
„Neziskovým organizacím tak mohou do budoucna chybět prostředky na projekty, do kterých by se mohly zapojit, díky čemuž by byly méně zranitelné,“ popsala Pýchová.
Ministerstvo vysvětluje rozdělení peněz
V první verzi dokumentu, která byla předložena k připomínkovému řízení, jsou mezi prioritními řešeními v kapitole o nepřipravenosti Česka na aktuální výzvy zmíněny následující dva body: „posilování společenské odolnosti vůči vnitřním i vnějším hrozbám, dezinformacím a polarizačním narativům“ a „rozvoj občanské společnosti, dobrovolnictví, aktivního občanství – včetně fyzické odolnosti“.
Nová verze, kterou v pondělí schválila vláda a redakce ji má k dispozici, však tyto body nezahrnuje.
Mezi prioritními nástroji se objevuje posilování schopnosti rozpoznávat hybridní hrozby a odolávat jim či podpora digitální gramotnosti. Využití občanské společnosti a zmínka o dezinformacích však chybí.
Současný NRPP se soustředí především na krizové situace, integrovaný záchranný systém či připravenost na hybridní hrozby. „Materiál vznikal jako živý dokument a ministerstvo zpočátku usilovalo o co nejširší pojetí kapitoly odolnosti. V rámci řešení připomínek partnerů a finálního dojednávání textu převládla logika zpřesnění a vyšší specifikace textu,“ vysvětlila vypuštění bodů mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Lukášová.
„Téma odolnosti nebylo vyřazeno, ale koncentrováno do exaktně vymezených parametrů, na kterých panuje exekutivní shoda,“ uvedla Lukášová. Doplnila, že v NRPP zůstávají zachovány pilíře kybernetické bezpečnosti a krizové infrastruktury, ale i fyzické odolnosti a připravenosti.
Současné vymezení ale podle Pýchové nestačí. „Mizí explicitní opora například pro komunitní programy na podporu mediální gramotnosti občanů a odolnosti proti dezinformacím mimo krizové situace,“ uvedla. Tyto aktivity, o které se starají neziskové organizace, mohou být financovány z jiných evropských zdrojů, v českém plánu už ale nejsou samostatnou prioritou.
Podle Pýchové jde zároveň nová verze dokumentu proti požadavkům Evropské unie. Ta loni představila strategii, která má vést k posílení občanské společnosti. „Je zde vyloženě zmíněno, že NRPP má tento bod zohlednit,“ doplnila Pýchová s tím, že nejde o finální verzi plánu a bude se o ní ještě jednat.
Politický aktivismus, míní Babišova poradkyně
Za Úřad vlády měla vyřízení připomínek na starost poradkyně premiéra Andreje Babiše Natálie Vachatová. Na to, že chce do otázek odolnosti zasáhnout, upozornil již na jaře Respekt.
Bývalou místopředsedkyni Trikolory Vachatovou si premiér Andrej Babiš vybral za svou poradkyni pro oblast svobody projevu na začátku roku. Její bratr podniká v Rusku, sama byla dříve součástí proruských skupin na sociálních sítích. Kvůli těmto vazbám se jí zabývala BIS, která nepotvrdila, že by byla bezpečnostním rizikem. Před příchodem na Úřad vlády se Vachatová také angažovala ve Společnosti pro obranu svobody projevu (SOSP) jako analytička.
V připomínkách Vachatová píše, že navrhovat rozvoj občanské společnosti jako nástroj k řešení překračuje rámec kyberbezpečnosti a krizového řízení. Jeho zařazení do této kapitoly, stejně jako zahrnutí boje proti dezinformacím, podle Vachatové „vyvolává riziko zneužití bezpečnostních nástrojů a prostředků pro agendu, která nemá povahu krize ani katastrofy“.
Vláda podle připomínek počítá se zvýšením odolnosti státu vůči hybridním hrozbám, ale výhradně technickými nástroji. „Programové prohlášení vlády výslovně stanoví, že veřejné prostředky nesmí být využívány pro politický aktivismus, že vzdělávání musí být prosté ideologických vlivů a působení politických neziskových organizací a že svoboda projevu je nedotknutelná,“ píše Vachatová.
Ministerstvo pro místní rozvoj se proti připomínce nejprve ohradilo. Argumentovalo například tím, že netechnická opatření jsou součástí problematiky i v rámci Evropské unie.
„Odstranění celého řešeného problému by vedlo k opomenutí této klíčové dimenze odolnosti, která není pokryta podporovanými technickými opatřeními jak v oblasti kybernetické bezpečnosti, tak ani v jiných částech NRPP, a vytvořilo by strukturální mezeru v celkovém pojetí odolnosti státu,“ píše resort. Po bilaterálních jednáních však body zmizely.
Na důvody, proč byly body rozporovány a nakonec vyškrtnuty, se redakce ptala i tiskového oddělení Úřadu vlády. Mluvčí Karla Mráčková do doby vydání textu neodpověděla.
S přispěním Lukáše Valáška.
