Článek
Bývá to prezentované jako první nutný krok do světa lákavých investic. Několikatisícový registrační nebo vstupní poplatek.
Jenomže reálně jde o první test podvodníků, jestli se jim už podařilo oběť zpracovat natolik, že začne posílat peníze. Útočníci k tomuto citlivému testu zneužívají transparentní účty neziskových organizací. Jsou otevřené komukoliv, tudíž do nich mohou nahlédnout a jednoduše tak zjistí, zda je už jejich oběť dostatečně zpracovaná, aby začala platit.
Díky tomu neodtajní svůj skutečný účet a neriskují, že by jim ho mohla například policie či banka začít blokovat, pokud je oběť nahlásí. A pokud další peníze pošlou, následně je už přesměrují na své účty, kam je přimějí posílat ještě vyšší sumy.
Nepříjemnostem pak čelí neziskové organizace, na jejichž transparentnosti podvodníci parazitují.
„Zhruba každá druhá organizace podobný problém řeší,“ říká Aleš Mrázek, viceprezident Asociace veřejně prospěšných organizací, která před touto praxí začala varovat.
Vedoucí odboru komunikace Policejního prezidia České republiky Ondřej Moravčík potvrzuje, že se policisté případy zabývají, není ovšem schopen přesněji popsat, kolik jich evidují, protože se nejedná o takzvanou „statisticky sledovanou událost“.
Naskákalo 100 tisíc korun za tři dny
Představitelé prospěšných organizací popisují, že se tak vedle podvedeného stávají druhou vedlejší obětí útočníků.
S podezřelými platbami, které jim chodily na transparentní účet, se setkávala už v minulosti například organizace Aufori, která se snaží pomáhat rodinám s dětmi a lidem ohroženým chudobou. Letos zhruba před dvěma měsíci ale čelili v podstatě náletu.
„Teď se nám stalo, že nám naskákaly platby v hodnotě přes 100 tisíc korun asi od dvaceti lidí. To už bylo jasné, že to nejsou dárci,“ říká Lenka Matoušková, ředitelka neziskové organizace Aufori.
Ředitelka popisuje, že se radila i v bance, jestli lze lidi nějak kontaktovat a upozornit je, že se stali pravděpodobně obětí podvodu. Nakonec se rozhodli oběti kontaktovat skrze korunovou platbu na jejich účty – protože k jinému kontaktnímu údaji se nedostali.
Do předmětu korunové platby varovali, že se nejspíš stali obětí podvodu. „A aby kontaktovali policii. Byla ještě naděje, že neposílali velké částky,“ říká Lenka Matoušková.
Už se jim ale stalo i to, čeho se útočníci obávají: jedna okradená osoba případ nahlásila na policii a ta následně nechala částku na účtu organizace blokovat. „Celé se to může otočit proti vám. Banka může blokaci od policie číst tak, že jste rizikový,“ podotýká Matoušková.
Problém se vyřešil poté, co organizace Aufori přestala využívat transparentní účet.
„Jiným způsobem jsme tomu nedokázali zamezit. Pro nás to bylo velké prozření,“ říká pro Seznam Zprávy.
„Přišla si pro mě policie“
Transparentní účet zrušilo i Hradecké centrum pro osoby se sluchovým postižením. Ředitel centra musel také na policii vysvětlovat, že není podvodník.
„Volala mi policejní komisařka, že bych se měl zastavit na policii a zjišťovala, jestli jsme součástí organizované skupiny,“ popisuje ředitel Michal Procházka. Popisuje, že na účet centra přišly dvě platby od obětí podvodu.
Lenka Šourková, zakladatelka organizace Kolibříci, zaměřené na podporu lidí s alopecií, popisuje, že pro ni si kvůli zneužití transparentního účtu policisté dokonce došli na nahlášenou trvalou adresu, když byla v zahraničí. Případ se přitom stal už loni v létě.
„Volala mi máma, že pro mě přišla policie. Sousedka, malé město, fakt super. Říkala jsem si, co se děje. Bylo to hodně nepříjemné,“ vysvětluje s tím, že kromě samotných obětí podvodu se tak druhotně i představitelé náhodně zneužitých neziskových organizací dostávají do nepříjemností.
„Moje domněnka je, že se to stává menším organizacím, které nemají tolik pohybů na účtech,“ říká. O své zkušenosti napsala na sociálních sítích a začali se jí ozývat další kolegové z jiných organizací s podobnými problémy.
Zneužívání řeší ale i velká platforma Darujme.cz Nadace Via. Kristýna Mezníková, vedoucí Darujme.cz, popisuje, že útočníci zneužívají k prvním platbám od obětí i je.
„U nás to funguje tak, že si útočníci vytvoří pod vlastním kontaktním údajem příslib daru a potom číslo účtu a variabilní symbol dají podvedenému. A v momentě, kdy pošle peníze, tak dostanou e-mailové ověření, že dar byl zaúčtovaný. Tak si ověří, že je člověk ochotný poslat peníze. Dál už se to děje mimo nás,“ vysvětluje a mluví o zhruba stovce zaznamenaných pokusů.
„Máme vytvořený mechanismus, jak podvod takového typu na základě znaků transakce odhalit. K nám to přijde a my to ihned posíláme na účet podvedeného člověka s poznámkou, že se jedná o podvodnou transakci,“ zmiňuje.
Problém se mimo jiné rozhodli řešit i trestním oznámením. „Ukázalo se, že řešíme něco komplexnějšího a sami jsme byli aktivní a podali jsme trestní oznámení na neznámého pachatele,“ říká.
