Článek
Pětatřicetiletému klientovi České spořitelny, kterému budeme říkat pan Petr, se jednoho dne ozvala policie. Petrovi sdělila, že kdosi získal jím podepsanou plnou moc a pokouší se na jeho jméno získat v Komerční bance úvěr půl milionu.
Šlo o dalšího z podvodníků, kteří to zkouší na klienty bank s trikem falešný policista. Podobně jako falešný bankéř se snaží získat jejich důvěru a později i peníze. Panu Petrovi vzápětí přistane na WhatsAppu fotka služebního průkazu, která má dokázat serióznost informace, ale průkaz je falešný. A dokonce je falešná i podobizna údajného pachatele, který si na něj chce vzít půjčku.
„Oni si do té legendy vyberou jména policistů, která jdou dohledat. Klient byl vzdělaný a informovaný. On si vše ověřoval, osoby, se kterými komunikoval, si dohledával. Tady rada ověřovat, s kým komunikujete, selhává,“ popisuje praktiky kyberšmejdů Petr Zíma, manažer pro klientskou bezpečnost z České spořitelny.
Whatsappová komunikace klienta České spořitelny s „falešným policistou“. Průkaz a další dokumenty mají klienty přesvědčit, aby své peníze převedli na účet podvodníků.
Zatímco dříve se klientům ozýval nejdříve falešný bankéř, dnes volá rovnou fakeový policista. „To je z toho důvodu, že řada bank má nástroje na ověření identity bankéřů. Šedesát procent lidí si myslí, že pokud bude jejich účet v bance v ohrožení, tak jim může volat Policie České republiky. Takže řada lidí na to skočí,“ sdílí své zkušenosti Tomáš Zíma z České spořitelny.
Typicky pak následuje falešné předvolání k výslechu. „Chtěli po mně adresu, datum narození pro ověření a poté mi přišel dokument k předvolání v Kadani,“ píše pan Petr. Pak podvodníci posilují svou story dalším telefonátem, tentokrát od „pracovníka České národní banky“. Přestože se údajný pracovník ČNB Tomáš Valenta také legitimuje zfalšovaným průkazem pracovníka ČNB přes WhatsApp, klient Petr už začíná mít podezření.
„Chtěli screen z bankovní aplikace George. Dále chtěli veškerou komunikaci vést před WhatsApp. Až poté jsem situaci odhalil. I tak ze mě dostali zůstatek na účtu, můj plat, adresu, typ účtu, mou bankovní minulost a povolání. Naštěstí podle policie a vaší linky by to k ničemu vést nemělo. Celé jednání bylo velmi dlouhé a profesionálně vedené,“ uvedl Petr.
Podobizna údajného pachatele, který si měl na klienta České spořitelny vzít úvěr.
Podle Zímy z České spořitelny trvá taková „masírka“ i dvě hodiny. A bývá poměrně často úspěšná. „Stojí to na prvku autority a vyvolávání existencionálního strachu, že když nebudu poslouchat, tak přijdu o veškeré svoje peníze, což pro mě znamená v současném světě totální likvidaci. A že jediný, kdo mě může zachránit, je ten, kdo mi právě volá. Dojde tam k navázání silného vztahu.“
Když je klient úspěšně přesvědčen, že jeho úspory jsou v nebezpečí, přichází čas na odeslání peněz. Buď ho podvodníci přimějí peníze převést na údajně „bezpečný účet“, nebo z něj vylákají údaje o platební kartě, či ho dokonce přesvědčí, aby hotovost předal kurýrovi.
„Zhruba ve 30 %, což je poměrně hodně případů, dojdou podvedení lidé na pobočku, vyberou peníze v hotovosti a následně je předají kurýrovi. To jsou většinou mladí chlapci, dost často z východu, jsou to bílí koně, kteří hrají studenty policejní akademie,“ líčí Zíma ze Spořitelny.
Pan Petr se nenachytal, ale od začátku roku už trik „falešný policista“ zafungoval více než tisíckrát. Pokud člověk nemá na účtu dost peněz, nutí ho dokonce šejdíři vzít si půjčku podle předschváleného úvěrového rámce v internetovém bankovnictví. Škoda jde do stovek tisíc.
„Průměrná škoda na jednoho poškozeného, kde došlo ke ztrátě, činí 712 tisíc korun,“ sdělil SZ Byznys čerstvá data Ondřej Kapr z Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování. Typická oběť? Žena, ročník 1980, vyplývá z policejních dat.
Jak se zachovat?
- Používej zdravý rozum. Policista ani pracovník banky nikdy nikoho netlačí k transakcím ani nevyžaduje sdělení údajů jako PIN nebo údaje z platební karty.
- Nikdy nepředávej hotovost „kurýrovi“. Policie ani banka nikoho neposílá pro peníze.
- Fotografie služebního průkazu zaslaná přes WhatsApp není důkazem. Skuteční policisté to nedělají. Nemusíte pak složitě řešit pravost průkazu. Na průkazech se často objevují identity skutečných policistů.
- Zachovej klid. Pachatelé cílí na emoce, zejména na strach. Pod tlakem děláme unáhlené chyby, které nás ve výsledku mohou přijít velmi draho. A banka nám nic nevrátí. Je to naše vlastní chyba.
- Nepodceňuj pachatele ani nepřeceňuj sebe. Domnívat se, že „mně by se to nestalo“, je riskantní. Právě sebejistota často vede k podcenění situace.
- Buď připraven. I když ty sám odoláš, někdo z tvého okolí může být méně informovaný.
- Nenech se zmást. Pachatelé mohou znít naprosto věrohodně, hovořit plynně česky a znát mnoho detailů o tobě – často z datových úniků.
- Při podezření okamžitě ověřuj. Nevolej zpět na číslo, které tě kontaktovalo – vyhledej si oficiální kontakt banky, policie, nebo dalšího zainteresovaného subjektu.
- Podvodné hovory a SMS můžeš nahlásit i svému mobilnímu operátorovi (např. na číslo 7726).
- Pokud jsi již sdílel citlivé bankovní údaje nebo provedl převod, ihned kontaktuj svou banku, nemaž důkazy a oznam věc Policii ČR a to ideálně na nejbližší policejní služebně. Často jde o minuty.
- Skuteční bezpečnostní pracovníci bank opravdu volají, ale nikdy tě nevyzvou k převodům či sdělení citlivých údajů. Naopak – často ti mohou zachránit peníze. Takže jim nelži.
- Sleduj oficiální sociální sítě Policie ČR a pečlivě čti upozornění své banky – tam zveřejňujeme aktuální varování a doporučení.
Zdroj: Policie ČR
Kampaň #nePINdej!
- Patří k nejrozsáhlejším kampaním v oblasti kyberbezpečnosti u nás. Zapojily se do ní jak orgány státní správy, tak klíčové firmy českého byznysu, jichž samotných nebo jejich klientů se podvodné útoky také týkají.
- Kromě ČBA a Policie České republiky se kampaně zúčastnily i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, ČSOB, itego, Česká pošta, O2, Visa, Česká spořitelna a Komerční banka.
