Rušení koncesionářských poplatků se odkládá

Ministerstvo financí nepočítá s převodem veřejnoprávních médií pod státní rozpočet od začátku nového roku. Velká mediální reforma, kterou vláda slíbila ve svém programovém prohlášení, tak definitivně nabírá zpoždění.

„Vzhledem k tomu, že zákon je stále před prvním čtením v Poslanecké sněmovně a jeho legislativní proces se dostává do zpoždění, schválená podoba státního rozpočtu s účinností zákona od 1. ledna nekalkuluje,“ uvedla pro Seznam Zprávy ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Pokud by se vládě podařilo zákon v dolní komoře přece jen prosadit do konce roku, řešilo by se podle Schillerové zajištění financování obou veřejnoprávních médií v rámci koaliční rady.

S tím, že se dříve slibovaný termín nestihne, počítá už také ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), který reformu spolu se svým resortem připravil. „Vzhledem k dosavadnímu průběhu projednávání a obstrukcím opozice ve Sněmovně je však zřejmé, že tento termín je jen obtížně dosažitelný,“ řekl redakci Klempíř.

„Reálně proto připadají v úvahu spíše termíny 1. července 2027 nebo 1. ledna 2028,“ doplnil Klempíř. Ministr tak vůbec poprvé připustil, že jedna z priorit vlády může nabrat až roční zpoždění.

Že by novela mohla začít platit až na začátku ledna roku 2028, pro redakci už dříve pod záštitou anonymity připustili i někteří vládní poslanci.

„Opozice slibuje obstrukce, pak to musí projít Senátem, který nám to asi vrátí, stejně jako jiné zákony, které budeme řešit v následujících dnech. Pan prezident se k tomu také nestaví přívětivě, takže tam to také potrvá,“ předvídal jeden ze zákonodárců. Politik zároveň uvedl, že u zákonů tohoto typu je lepší, když nabydou účinnosti začátkem roku, nikoliv v jeho polovině.

Předseda SPD Tomio Okamura měl ještě v minulém týdnu o rychlosti projednávání zákona jiné představy. Na koaliční radu šel s požadavkem, že chce zrušení mediálních poplatků zařadit na program Sněmovny „okamžitě“. Mimořádnou schůzi zamýšlel svolat už na tento týden. U vládních kolegů z ANO a Motoristů ale narazil.

„Koaliční partneři preferují, aby to bylo zařazeno po komunálních a senátních volbách,“ řekl minulý čtvrtek před Úřadem vlády Okamura. Na sněmovním programu posledního zářijového jednacího týdne je totiž podle něj mnoho „voličsky zajímavých témat“, kterým se zákonodárci musí věnovat, a proto by nezbyl dostatek času na mediální novelu.

K reformě financování veřejnoprávních médií se tedy poslanci dostanou nejdříve v druhé polovině října a na projednání do konce roku budou mít dva a půl měsíce. „Tím vlastně říkají, že to do začátku roku nestíhají,“ komentoval politolog České zemědělské univerzity v Praze Milan Školník.

„Myslím, že to podcenili. Je to spíše otázka měsíců. Záleží, jaké budou diskuze ve výborech a jak silné budou obstrukce. S největší pravděpodobností navíc zákon vrátí Senát i prezident,“ objasnil odborník s tím, že schválit zákon podle něj trvá v průměru pět až osm měsíců.

Šéf SPD a Sněmovny Okamura nicméně tvrdil, že návrh státního rozpočtu na příští rok s převodem financování veřejnoprávních médií kalkuluje. „Samozřejmě s tím počítáme, je to schováno v jedné z rozpočtových kapitol,“ sdělil Okamura s tím, že konkrétní výši položky zatím komentovat nechce.

Karel Havlíček, první místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu, to nicméně v nedělní debatě na CNN Prima News rozporoval s tím, že peníze na změnu financování České televize a Českého rozhlasu v návrhu hospodaření na příští rok zahrnuty nejsou.

To nyní ministerstvo financí potvrdilo. Alena Schillerová už dříve oznámila, že výdaje spojené s převodem médií pod rozpočet by případně vyplatila z kapitoly Všeobecná pokladní správa, nikoliv skrze resort kultury, jak stojí v návrhu zákona.

Česká televize letos hospodaří s rozpočtem ve výši 8,5 miliardy korun, přičemž 6,7 miliardy tvoří koncesionářské poplatky. Vláda by rozpočet televize chtěla snížit na 5,74 miliardy. Český rozhlas letos očekává příjmy v hodnotě 2,7 miliardy korun, z poplatků má získat zhruba 2,4 miliardy. Klempířova reforma navrhuje rozhlasu financování na úrovni 2,06 miliardy.

Přestože vládní poslanci téměř jistě nestihnou převést obě veřejnoprávní média pod rozpočet od začátku příštího roku, připravuje Česká televize už teď změny ve svém fungování. Její generální ředitel Hynek Chudárek oznámil, že bude instituce muset do roku 2030 propustit 12 procent zaměstnanců, což vychází na zhruba 348 lidí.

Konkrétní úspory Chudárek představil také přímo pro rok 2027. Po jednání Rady ČT se zmínil o 350 milionech, které chtějí Kavčí hory ušetřit. „Cílem je vytvořit rezervu a připravit Českou televizi na nejistotu dalšího financování bez skokového omezení veřejné služby,“ sdělil po jednání generální ředitel.

Podle mluvčího instituce Michala Pleskota vycházejí úspory z dlouhodobého plánu na roky 2026 až 2030, který už v listopadu minulého roku odsouhlasila Rada ČT. „Jde o zákonem danou povinnost spravovat svěřené prostředky s péčí řádného hospodáře,“ komentoval rozhodnutí. Hlavní částí úspor podle něj tvoří omezení investic a snižování provozních nákladů. Pleskot zároveň dodal, že škrty nejsou ovlivněny plánovanou změnou způsobu financování veřejnoprávních médií.

Deník N minulý týden zjistil, že Kavčí hory budou zasahovat také do produkce pořadů. Instituce například zruší své noční kontinuální živé vysílání zpravodajství na kanálu ČT24, zároveň sníží výrobu regionálních studií v Brně a Ostravě.

Dále má skončit kriminalistický týdeník Na stopě, pravidelné vysílání pořadu Interview Speciál či dětské pořady Šikulové a Draci v hrnci. Z pořadu Newsroom ČT24 a diskuzní série Zkraje se nově stanou měsíčníky a ostravské a brněnské studio se přestanou podílet na produkci televizní série Sama doma. Proč budou některé pořady zrušeny či omezeny, Česká televize neupřesnila.

Z vyjádření mluvčího Pleskota pro Seznam Zprávy z úvodu týdne vyplývá, že výroba pořadů a plánovaná úspora ve výši 350 milionů korun jsou dvě odlišné věci. „S vysílanými pořady nemá nic společného,“ napsal. Výše popsané zásahy do produkce instituce jdou tedy nad rámec zmíněné částky, která vychází z dlouhodobého plánu.

Seznam Zprávy nyní zjišťují, jestli televize nadále trvá na škrtech v oblasti produkce pořadů, když státní rozpočet se změnou financování od ledna nepočítá.

Zatímco se Česká televize chystá na škrty, Český rozhlas mimořádné úspory neplánuje. „Již léta hospodaříme efektivně s vyrovnaným rozpočtem, tudíž v tuto chvíli důvody k úsporám nespatřujeme,“ uvedl pro redakci generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

„Rozpočet ČRo plně saturuje požadavky zákona o ČRo na naplňování veřejné služby, stejně jako Memoranda o naplňování veřejné služby platného na období let 2025–2030. Náš rozpočet plně vychází i ze stávající legislativy, která se od ledna 2027 podle nás nezmění,“ doplnil Zavoral.

Seznam Zprávy mají k dispozici také interní dokument pod názvem „Výrobní úkol ČT pro rok 2027“. V něm generální ředitel Chudárek zaměstnance ujišťuje, že příští rok nebude narušena žádná již schválená výroba v žánru hrané tvorby. Přesto ale připouští, že k redukcím dojde.

„Určitá omezení, a v některých případech i rušení pořadů, budou nezbytná a budou se týkat všech našich televizních programů napříč divizemi. S příslušnými kolegy nyní přesné kroky připravujeme k realizaci,“ vzkázal ve zprávě.