E-mailový anonym, žádná bomba a Evropa v pozoru. Kdo stojí za výhrůžkami

Vlna bombových výhrůžek, která v průběhu týdne narušovala evropskou leteckou dopravu, pokračovala v pátek dalšími 11 falešnými hrozbami namířených proti evropským letům.

Anonymní výhrůžky dorazily také do médií. Kanceláře irské národní televizní stanice RTÉ, rozhlasové stanice Newstalk a deníku Irish Independent musely být v pátek na určitou dobu evakuovány kvůli bezpečnostním kontrolám. Později téhož dne obdržela výhrůžku bombovým útokem také britská televizní stanice Sky News.

I neexistující výbušniny na několik dní zaměstnaly Evropu mimořádnými bezpečnostními opatřeními. Podle irské vlády může jít i součást koordinované destabilizační kampaně se zatím nejasným původem.

Bezpečnostní experti z evropských zemí se proto ještě téhož dne sešli a příští týden se podle komisaře „znovu sejdou v Bruselu, aby zhodnotili situaci a projednali opatření, která mohou být nezbytná“.

Pátrání po původu zpráv přineslo první technické indicie. Irská veřejnoprávní stanice RTÉ zjistila, že výhružný e-mail, který v pátek ráno obdržela, přišel z adresy spojené se školou v Litvě. Bezpečnostní expert Maciej Makowski při jejím zkoumání zjistil, že přihlašovací údaje k této adrese se v minulosti objevily nejméně ve dvou únicích dat.

Podle jeho analýzy je tak možné, že útočník nezfalšoval adresu odesílatele, ale získal přístup ke skutečné e-mailové schránce pomocí uniklého hesla. Tuto možnost se však zatím nepodařilo nezávisle potvrdit a skutečná totožnost odesílatele zůstává neznámá.

Ve zprávách zaslaných evropským redakcím se nicméně objevil výmluvný předmět: „MESSAGE TO THE WEST“ (Vzkaz Západu). E-maily byly podepsané jménem „Michail Andropov“ a jejich odesílatel tvrdil, že stojí také za dřívějšími výhrůžkami vůči civilním letadlům. Zda skutečně některý z incidentů způsobil, však vyšetřovatelé zatím nepotvrdili.

Nejde o jediné jméno, kterým se anonymní odesílatelé ohánějí. Celkem 279 falešných e-mailů s bombovou hrozbou, které byly tento týden zaslány italským školám a vyvolaly hromadné evakuace, neslo podpis Íránských islámských revolučních gard. Toto přihlášení k odpovědnosti však není považováno za věrohodné.

Další výhrůžka, tentokrát zaslaná italským letištím, byla odeslána jménem „Male State“.

Male State je ruská misogynní skupina založená v roce 2016 fitness blogerem. Moskva ji později označila za extremistickou kvůli kampaním obtěžování žen, homosexuálů a organizací, které podle skupiny propagovaly diverzitu.

Její údajné zapojení však vyvolává pochybnosti. Použití názvu „Male State“ v bombové hrozbě je „podivná volba“, uvedla pro Irish Times Anna Kruglová, přednášející v oboru terorismu na Univerzitě v Salfordu. „Vypadá to, jako by za tím byl záměr přiřadit to konkrétně Rusku nebo ukázat, že to s Ruskem nějak souvisí.“

Podoba zpráv podle ní spíš připomíná snahu vyvolat chaos a zastrašit veřejnost. „Pokud vím, nikdy se nezapojili do žádných bombových hrozeb mimo Rusko ani v takovém rozsahu. To pro ně není zrovna typické,“ řekla Kruglová.

Pátrání po pachateli či pachatelích rozesílajících e-maily s falešnými informacemi v sobotu oznámila pařížská prokuratura. Cílem vyšetřování je mimo jiné prověřit jakékoli jejich možné vazby na cizí mocnosti.

Podobné události zasazují do širšího obrazu podezřelých hybridních operací připisovaných Rusku i další analytici. Připomínají sabotáže, kyberútoky, provokace i výbušné balíčky a jejich cílem může být destabilizace zemí podporujících Ukrajinu. Přímá souvislost mezi jednotlivými incidenty tohoto týdne však zatím prokázána nebyla.

Za věrohodnou možnost považují zapojení ruských zpravodajských služeb také bezpečnostní zdroje Irish Examineru. Agentura AP nicméně upozorňuje, že dosud neexistují zveřejněné důkazy, které by nejnovější bombové výhrůžky spojovaly s konkrétní vládou.

Podobně opatrně se vyjádřil Barry Andrews, irský poslanec Evropského parlamentu. Připustil, že pro připsání nejnovějších výhrůžek Rusku zatím neexistuje dostatek důkazů. Série bezpečnostních incidentů nicméně podle něj vyvolává otázky ohledně možného státem podporovaného vměšování.

„Tady v Bruselu i po celé Evropské unii je spousta lidí, kteří se již obávají, že se nacházíme ve stavu hybridní války s Ruskem,“ řekl Andrews v rozhovoru pro deník The New York Times.

Otázka, zda mají jednotlivé incidenty společného organizátora, nyní zaměstnává evropské bezpečnostní složky.

Podezřelé kyberútoky v poslední době zaznamenaly také francouzské supermarkety a krevní banky. Tento týden se podobné případy objevily také v Irsku, Švédsku, Belgii a Lucembursku.

O tom, jak výrazně dokážou falešná bombová hlášení zasáhnout do běžného života, by mohli vyprávět nejen studenti pražské Vysoké školy ekonomické, ale také cestující evropských aerolinek. I smyšlená výhrůžka zpravidla spouští rozsáhlá bezpečnostní opatření a na dlouhé hodiny zaměstnávají policii, bezpečnostní složky a letištní personál, naruší letecký provoz a vyvolávají obavy mezi cestujícími.

Jakmile je letecká společnost informována o hrozbě vůči letadlu, předává ji specializovanému týmu, který posuzuje její věrohodnost.

„Tito hodnotitelé pomocí standardních postupů ohodnotí hrozbu a rozhodnou, zda se jedná o červenou (věrohodnou), oranžovou (částečně věrohodnou) nebo zelenou (nevěrohodnou) hrozbu. Oranžová úroveň se nepovažuje za vhodné hodnocení, pokud je letadlo ve vzduchu,“ uvedl Joji Waites, ředitel pro leteckou bezpečnost, politiku a regulaci v BALPA (Britském sdružení pilotů leteckých společností).

Pokud je rozhodnuto o přistání a bezpečnostní kontrole, letadlo je nasměrováno do prostoru vzdáleného od letištních budov. Cestující musí vystoupit a podrobit se bezpečnostní kontrole, zatímco policisté za pomoci služebních psů prohledávají letadlo.

Tento postup se nevyhnul ani pražskému Letišti Václava Havla. Jen během pátku zasáhly anonymní bombové výhrůžky devět letů. Čtyři spoje mířily do české metropole z Dánska, Španělska a Velké Británie, dalších pět mělo odletět do Nizozemska, na Kypr, do Rumunska, Itálie a Británie.

Dvě letadla, která z Prahy odstartovala směrem na Kypr a do Rumunska, musely nad Maďarskem doprovázet vojenské stíhačky. Ještě dramatičtější průběh měl let společnosti Wizz Air do Říma. Kvůli bombové výhrůžce byl odkloněn do Benátek, kde cestující opustili palubu a policie letadlo prohledala. Provoz tamního letiště byl nakrátko přerušen. Žádná výbušnina se však nenašla.

Podobné výhrůžky řešila česká policie už ve čtvrtek, kdy prověřovala čtyři letadla přilétající z Británie, Irska a Řecka. Přestože hrozby vyhodnotila jako málo věrohodné, všechny stroje podrobila pyrotechnickým prohlídkám. Vyšetřování převzala Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě. Provoz pražského letiště podle jeho zástupců zůstal bez zásadního omezení.

Evropa podobné případy zažila už v minulosti. Současná vlna připomíná hromadné falešné bombové hrozby v Černé Hoře v roce 2022 a v Moldavsku v roce 2023. Moldavské úřady tehdy uvedly, že během necelého roku zaznamenaly 400 falešných bombových výhrůžek, které výrazně zatížily kapacity tamní policie.

Současná situace je obzvlášť citlivá pro Irsko. Dublin se příští týden chystá přivítat desítky evropských lídrů na dvojici vrcholných politických setkání.

Irsko od července zastává rotující předsednictví v Radě Evropské unie a v posledních měsících hostí sérii evropských jednání. Ve čtvrtek se má v Dublinu uskutečnit zasedání Evropského politického společenství, na které v pátek naváže neformální setkání hlav států a vlád EU.

Současné incidenty vyvolávají otázky, zda bezpečnostní složky nečekají další pokusy o narušení jejich průběhu. Očekává se účast přibližně 50 evropských lídrů a představitelů mezinárodních organizací. Půjde tak o největší setkání hlav států a vlád, jaké kdy Irsko hostilo.

Bezpečnostní obavy přitom provázely také loňské dánské předsednictví v Radě EU. Dánsko tehdy zaznamenalo několik bezpečnostních incidentů včetně podezření na narušení vzdušného prostoru drony. V případě Irska navíc už delší dobu zaznívají upozornění na nedostatky v bezpečnostní infrastruktuře, které se země před evropskými summity snažila urychleně řešit.