Článek
Ačkoliv koalice svým voličům slibovala, že od ledna zruší koncesionářské poplatky, cíl je zatím v nedohlednu. Vládní návrh zákona ještě nedošel ani do prvního čtení, a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se tak rozhodla, že peníze na veřejnoprávní média příští rok případně vyplatí ze své kapitoly „Všeobecná pokladní správa“. Nikoliv tedy z rozpočtu resortu kultury, jak s tím vládní návrh počítá.
„Když sestavujete státní rozpočet na další rok, musíte vycházet z platných zákonů,“ říká k tomu šéf hnutí SPD Tomio Okamura s tím, že legislativa, která poplatky zruší, je stále před prvním čtením. I nadále si ale předseda Sněmovny stojí za tím, že by vláda měla usilovat o to, aby poslanci změnu prosadili ještě letos.
K ambicióznímu výhledu ale začínají být skeptičtí i představitelé vlády. Schillerová naznačila, že stát možná nebude muset v příštím roce vynaložit na veřejnoprávní média celých 7,8 miliardy. Vzhledem k tomu, že s takovou částkou počítá zákon, by tato situace nastala jen v momentě, že vláda zákon neprosadí nebo se jeho účinnost opozdí.
Klempíř má odškrtnuto, poslanci ale vidí ještě kus práce
Že je začátek ledna šibeniční termín, naznačil už před měsícem ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Dodal ale, že se bude snažit „deadline“ stihnout. Když se ho redakce ve čtvrtek ptala, kdy očekává zrušení poplatků, přímé odpovědi se vyhnul. „Toto je plně v gesci koaliční rady. Mým úkolem bylo připravit legislativu pro tento krok, což jsem udělal,“ prohlásil.
A i když má ministr pomyslně odškrtnuto, zdroje Seznam Zpráv z vládních poslaneckých klubů popisují, že svůj slib v kýženém „deadlinu“ spíše nestihnou. „Já bych také rád věděl, odkdy to bude účinné. Ale se začátkem roku bych už nepočítal. Budeme se snažit být rychlí, ale jsou tam i další zákony a velké reformy,“ připustil jeden z koaličních poslanců.
Druhý zase redakci řekl, že osobně očekává nabytí účinnosti spíše v půlce roku 2027, možná i později. Vláda bude muset počítat s obstrukcemi ve Sněmovně a možným nesouhlasem Senátu i vetem prezidenta Petra Pavla. To vše zrušení poplatků za Českou televizi a Rozhlas zdrží. Očekávají se také velké demonstrace a stávka zaměstnanců veřejnoprávních médií.
„Opozice slibuje obstrukce, pak to musí projít Senátem, který nám to asi vrátí stejně jako jiné zákony, které budeme řešit v následujících dnech. Pan prezident se k tomu také nestaví přívětivě, takže tam to také potrvá,“ odhaduje zdržení s dodatkem, že u podobných zákonů je nejlepší, když nabydou účinnosti začátkem roku. „Kvůli předvídatelnosti, plánování. Logický by tak byl leden 2028,“ dodává.
Na to poukazuje i šéf sněmovního výboru pro mediální záležitosti František Talíř (KDU-ČSL). „Ono je to poměrně komplikované i v tom, že někdo platí poplatky měsíčně, někdo ročně. Zavádět to v půlce roku by byl tedy strašný nepořádek, právě i skrze rozpočet,“ říká.
Zdržel to i mediální zákon, připouští Okamura
Odložení zrušení koncesionářských poplatků o rok by se ale nelíbilo SPD. Předseda Okamura si ale také všímá, že slib, který jeho hnutí dalo voličům, se od původního termínu může vzdálit.
„Datum účinnosti se může posunout, ale neoddaloval bych to. Když to nevyjde k prvnímu lednu, šlo by to 1. února nebo k začátku března,“ říká s tím, že podobnému scénáři by se ale rád vyhnul.
Právě nejistá účinnost zákona by ale mohla být v rozporu s Evropským aktem o svobodě médií (EMFA). Ten vyžaduje, aby všechny členské státy EU, včetně Česka, garantovaly nezávislé fungování veřejnoprávních médií zajišťující transparentní a předvídatelné financování.
Na tuto skutečnost poukazovali už v minulosti odborníci i generální ředitelé ČT a rozhlasu s tím, že rozpaky kolem zavedení zákona ohrožují právě zmíněnou předvídatelnost. Obě veřejnoprávní instituce tak pracují s různými variantami a chystají krizové rozpočty.
I přes všechny indicie, že se plánovaná „úleva domácnostem“, jak hnutí ANO a SPD zrušení koncesionářských poplatků prezentovala, zdrží, považuje Okamura i nadále změnu financování za stěžejní. „Bavíme se o tom, že je to naše priorita a musí to být prosazeno během letošního roku,“ uvádí.
Na otázku, proč vláda zákon, který prezentovala jako jednu z hlavních priorit, nezvládla protlačit Sněmovnou, odpovídá, že koalice má vícero priorit a Sněmovna se je snaží všechny odbavovat.
Zároveň ale přiznává, že koalice ztratila čas hned začátkem volebního období. „Já jsem od začátku říkal, opakovaně i v médiích a na koaliční radě, abychom se soustředili pouze na zrušení poplatků, abychom neřešili mediální zákon. Zde vzniklo zdržení,“ připouští Okamura.
Naráží na to, že vzhledem k průtahům vedle Klempíře pracoval na vlastním návrhu také místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO). Ten vypracoval návrh zákona, který by měl přednostně osvobodit od poplatků vybrané skupiny obyvatel. Původně počítal s platností už v tomto roce. Poté, co vláda představila vlastní návrh, ale Nacher z toho svého slevil.
„Jakmile je ve Sněmovně vládní návrh, tak má samozřejmě přednost a neplánuji v této chvíli, abychom s tímto návrhem jeli nějak paralelně. To by nedávalo smysl,“ upřesňuje Nacher.
Kulturu do budoucna čekají vyšší výdaje
I když představitelé vlády hovoří o úlevě pro domácnosti, bude muset na provoz veřejnoprávních médií najít každý rok minimálně 7,8 miliardy korun. Pokud zákon projde, „spadne“ tato povinnost na resort ministra kultury.
Případnou finanční zátěží ministerstva se ale v Nostickém paláci netrápí. Šéfka kabinetu ministra Barbora Šťastná vnímá v tomto ohledu roli ministerstva jako čistě „tranzitní“.
„My žádné peníze hledat nebudeme, poplatky nejsou náš problém. My máme svoje čtyři priority. Takže oni nám ty peníze pošlou a my je zase přepošleme,“ nastiňuje Šťastná budoucí model financování veřejnoprávních médií s tím, že peníze pro ČT a rozhlas bude muset hledat a obhajovat ministryně financí Schillerová, nikoliv resort kultury. Jeho „skutečného“ rozpočtu se poplatky podle Šťastné totiž týkat nebudou.
Podobně vnímá situaci i Oto Klempíř. „Ujistila mě (ministryně, pozn. red.), že pokud by zákon vstoupil v platnost v průběhu roku 2027, tak bude mít připravenou rezervu,“ dodal směrem k jednání s Alenou Schillerovou. Bezprostředně po schůzce přitom Klempíř tvrdil, že dané téma s ministryní vůbec neřešil.
Na ministerstvu kultury tak aktuálně panuje všeobecné přesvědčení, že peníze na Českou televizi a Český rozhlas zajistí stát, aniž by Klempířův resort musel někde škrtat nebo případně bojovat za vyšší peníze pro kulturu. V návrhu zákona stojí, že rozpočet veřejnoprávních médií bude mandatorním, tedy povinným výdajem ministerstva kultury. To potvrzuje i ministr Klempíř.
„Stávající dohoda v rámci koaliční rady je, že finance pro média veřejné služby budou mandatorním výdajem, který nebude mít dopad na finance určené pro kulturu,“ upřesňuje.
Mandatorní výdaj znamená, že stát musí poskytnout na daný výdaj peníze. Nemusí to ale nutně znamenat, že bude ministryně Schillerová povinna navyšovat rozpočet kultury o necelých osm miliard, což je pro porovnání jen o dvě miliardy méně, než kolik inkasuje celé ministerstvo zahraničních věcí.
Ačkoliv se ministr Klempíř momentálně raduje z toho, že „kultura nebude bita“, situace se může za dva roky změnit. A i když musí podle šéfky jeho kabinetu hledat peníze na poplatky Alena Schillerová, bude to právě Klempíř a jeho resort, kdo ji bude muset přesvědčit o tom, že vedle poplatků bude potřeba zafinancovat i „skutečné priority ministerstva“.
Vláda včetně Motoristů přitom očekává snižování státního dluhu právě od roku 2028. Do budoucna se tak může stát, že ministerstvo kultury, které se momentálně těší na mírně navýšený rozpočet, bude v následujících letech řešit propad financí.
