Článek
Ministr kultury Oto Klempíř šel ve středu k šéfce financí Aleně Schillerové bojovat za vyšší rozpočet svého resortu pro následující rok. Sám si vytyčil cíl získat pro kulturu zhruba 20 miliard korun, aby se mohl zaměřit na památky, stabilizaci platů nebo filmové pobídky. V tomto ohledu dle svých slov uspěl, kultura prý „bita“ nebude.
Jeho resort měl také kvůli rušení koncesionářských poplatků převzít financování veřejnoprávních médií. Jak se ale během dne ukázalo, z původního plánu sešlo.
To už ve středu dopoledne ostatně redakci naznačila ředitelka kabinetu ministra kultury – a zároveň jeho mluvčí – Barbora Šťastná. „To musí najít a obhájit paní Schillerová, ne my,“ reagovala na dotaz, zda rozpočet ve výši 20 miliard korun pokryje jak vytyčené cíle resortu, tak veřejnoprávní média.
„To nejsou peníze, které budou v kapitole jako takové (rozpočtu ministerstva kultury, pozn. red.), které půjdou na živé umění a investice. Ministerstvo financí dá danou částku, na které se domluví, a my budeme servisní resort a peníze hezky přepošleme,“ sdělila Šťastná ještě před schůzkou ministra kultury s Schillerovou.
Peníze na média nakonec „nepotečou“ z kultury
Necelých osm miliard, které chce stát na Českou televizi a Český rozhlas vyčlenit, by ale mělo nakonec pocházet z jiné rozpočtové kapitoly. Konkrétně by mělo jít o Všeobecnou pokladní správu, což je specifická kapitola státního rozpočtu, z níž se platí výdaje státu, které předem nelze přiřadit konkrétním ministerstvům.
Mimo jiné odtud pocházejí třeba peníze na neočekávané výdaje, jako je řešení přírodních katastrof.
„Rozpočtování příjmů a výdajů v kapitolách je vázáno na legislativní proces. Vzhledem k tomu, že příslušný zákon je teprve před prvním čtením v Poslanecké sněmovně, budeme s rezervou pracovat spíš v rámci kapitoly VPS,“ potvrdila Schillerová redakci s tím, že jednání o rozpočtu jsou ještě v běhu.
Sám Klempíř se ke změně příliš nevyjádřil. Redakci pouze sdělil, že veřejnoprávní média s Schillerovou během středeční schůzky neřešil. Financováním ČT a ČRo se má nicméně zabývat koaliční rada. K tomu, zda by se mu scénář s všeobecnou pokladní správou zamlouval, jen na tiskové konferenci sdělil, že „by to tak klidně mohlo být“.
Vzhledem k tomu, že Sněmovna plánovanou změnu financování ještě nezačala projednávat, je spíše nepravděpodobné, že vláda svůj slib zrušit koncesionářské poplatky od ledna příštího roku stihne. S tím má ostatně počítat i koalice, která účinnost zákona pravděpodobně posune.
Když se na to Klempíře ptali novináři, odvětil vyhýbavě: „Jestli to bude od 1. ledna, jestli to stihneme, nebo nestihneme, jestli to bude posunuto, to vám teď nedokážu říci.“
Dobře vědí, že to nezvládnou, míní Talíř
Že je vláda se svým výrazným předvolebním slibem ve skluzu, si pak všímá i předseda mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL). „Je evidentní, že oni sice rétoricky pokračují jako v tom ‚chceme to od začátku roku‘, ale už teď dobře vědí, že to prostě nezvládnou,“ shrnuje.
Dodává, že na „zdržování“ odvede svůj kus práce i samotná opozice. „Budeme to blokovat, Senát to pak vrátí,“ zmínil Talíř. Zatímco blokování Sněmovny může opozice ovlivnit, senátní vratka už příliš jistá není.
Vládní strany si totiž od letošních senátních voleb slibují změnu „poměru sil“, která by v případě, že by k ní skutečně došlo, mohla přispět k pružnějšímu prosazování vládních návrhů i v Senátu, kde koalice doposud nemá většinu.
