Článek
Ministerstvo zdravotnictví chce příští rok zlepšit prevenci, zajistit péči o pacienty doma nebo centralizovat složité operace v nemocnicích. Ukazuje to návrh úhradové vyhlášky na rok 2027, která je nejdůležitějším dokumentem pro české zdravotnictví.
Seznam Zprávy z ní vybírají pět zásadních věcí, které se týkají pacientů, ať už jde o čekací lhůty, bezpečnost operací nebo příchod nových léků. Zatím jde ale pouze o návrh, finální varianta se v některých detailech může ještě lišit.
1. Čekání na operace a vyšetření
Nemocnice čeká velká změna u operací totálních endoprotéz kyčlí a kolen. Tyto zákroky jsou nově úplně vyčleněné z úhradové vyhlášky, a tak se na jejich proplacení musí nemocnice dohodnout se zdravotními pojišťovnami samostatně.
Českému zdravotnictví by to mělo podle ministerstva přinést efektivnější fungování a s tím i úsporu více než dvou miliard korun. Jenže na druhou stranu hrozí, že se budou prodlužovat čekací lhůty. I Ministerstvo zdravotnictví v úhradové vyhlášce přiznává, že složitější pacienti mohou čekat na operaci do budoucna déle, protože bude výhodnější postarat se o méně náročné případy.
Naopak některé kroky v úhradové vyhlášce by mohly vést k tomu, že se čekací lhůty zkrátí, například u magnetických rezonancí. V této oblasti je ale spíš problém, že se pacienti nedostanou k informaci, že by v jiném zařízení mohli jít na vyšetření dříve – zatímco někde se čeká klidně měsíce, jinde dva týdny. To se nezmění do doby, než budou elektronizované žádanky na vyšetření.
2. Větší naděje na přežití
Nejnáročnější operace by se už neměly provádět v menších nemocnicích, kde s nimi nemají takové zkušenosti. Pacientům tedy nebude hrozit tak velké riziko, že při nich zemřou.
Ročně se takových operací – jde například o nádory jater, slinivky, jícnu, konečníku nebo močového ústrojí – provede asi 17 tisíc, 4 tisíce z nich zbývá přesunout do specializovaných center. A k tomu také míří úhradová vyhláška, která finančně znevýhodňuje provádění těchto operací mimo určené nemocnice.
S částí centralizace ale menší nemocnice nesouhlasí a chtějí ještě vyjednat některé změny. Každopádně i opačně by měly proudit operace, a to ty jednoduché. Více by se jich mělo dělat v menších nemocnicích, protože pro velké nebudou tak lukrativní.
„Finanční mechanismus by měl do budoucna demotivovat velké nemocnice, aby prováděly jednodušší výkony,“ popsal v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov.
3. Nové léky
Ministerstvo zdravotnictví v úhradové vyhlášce zmiňuje, že v Česku se příští rok začnou objevovat nová moderní léčiva. A rovnou odhaduje, že by to mohlo navíc stát skoro čtyři miliardy korun.
Zaprvé jde o léky na Alzheimerovu chorobu, které vůbec poprvé nemíří na následky nemoci, ale řeší její příčinu. A mohou výrazně zpomalit postup choroby. Pomohou ale pouze pacientům, kterým byla tato nemoc diagnostikována v rané fázi.
Zadruhé ministerstvo počítá s genovou léčbou, která může pomoci v případě nádorových onemocnění, ale zkouší se také u pacientů s autoimunitními nemocemi.
4. Terénní sestra
Nejdiskutovanější změnou pro rok 2027 je zavedení návštěv terénních sester praktických lékařů přímo u pacientů doma. Nejde o novou pozici, ale o využití stávajících sil zdravotních sester z ordinací. Pomáhat by měly seniorům, hůře pohyblivým lidem nebo pacientům s více nemocemi.
Cílem je podle Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven, aby i nemocní nebo starší lidé mohli bez větších potíží zůstávat co nejdelší dobu doma a nekončili v nemocnicích.
Proti nové úhradě se ale staví poskytovatelé domácí péče. Podle nich není jasně stanovený rozdíl mezi návštěvou terénní sestry a specializovanou domácí ošetřovatelskou péčí. Zároveň se obávají, že na domácí péči zbydou jen těžší pacienti, což může způsobit finanční problémy.
5. Očkování v nemocnicích
K tomu, aby se pacienti nenakazili chřipkou při hospitalizaci od neočkovaného lékaře nebo sestry, míří nová motivace pro nemocnice. Ty mohou dostat za zlepšení proočkovanosti svých zaměstnanců finanční bonus. Jak dříve popsaly Seznam Zprávy, Česko v tomto ohledu zaostává – očkovaných je jen 24 procent lékařů a osm procent sester.
Hraje se až o 1,3 miliardy korun. Nastavení této finanční motivace je ale sporné. K bonusu se dostanou buď všechny nemocnice, nebo nikdo. Pokud na konci příštího roku přesáhne průměrná hranice proočkovanosti v nemocnicích 33 procent u lékařů a 15 procent u nelékařů, přijde bonus všem.
Příspěvku se tedy dočkají jak nemocnice, jejichž personál půjde příkladem, tak zařízení, kde se z roku na rok nic nezmění.
Co je úhradová vyhláška?
Předpis vydaný Ministerstvem zdravotnictví, podle nějž se stanovuje výše a podmínky platby za zdravotní péči z veřejného zdravotního pojištění. A to ve všech oblastech zdravotnictví – od ambulancí a ordinací praktických lékařů, přes nemocnice, lékárny až po domácí péči.
O konkrétní podobě pro jednotlivé oblasti jednají zástupci zdravotních oborů s pojišťovnami. Pokud se na znění nedohodnou, rozhoduje o definitivní variantě podmínek a plateb Ministerstvo zdravotnictví.
