Hlavní obsah

Digitalizace za patnáct miliard. Lékaři chtějí sto tisíc na každou ordinaci

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Má to být cesta, jak lékařům i pacientům ulehčit přístup k informacím o zdravotním stavu. Řeč je o elektronizaci dokumentace, která má fungovat od roku 2029. Lékaři ale upozorňují na to, že je potřeba vyřešit financování.

Článek

Pacienti při vyšetřeních už nebudou potřebovat papírové žádanky a jeho výsledky zjistí po pár kliknutích. Lékaři si zase lépe budou moci předávat informace.

Ministerstvo zdravotnictví plánuje za necelé tři roky zavést kompletní digitalizaci lékařské dokumentace. Ta má být pro všechny poskytovatele zdravotnických služeb povinná a zjednodušit má administrativu, urychlit procesy objednávání a zkrátit čekací lhůty.

„Digitalizaci nutně potřebujeme. S jinými ordinacemi si předáváme výsledky vyšetření a screeningů. Přijímat, ukládat a předávat tato data je nezbytné,“ řekl ve středu na tiskové konferenci předseda Sdružení soukromých gynekologů Vladimír Dvořák.

Společný elektronický systém by měl také zjednodušit přístup k vlastním zdravotním záznamům samotným pacientům. Ty by měly být podle posledních plánů ministerstva zdravotnictví dostupné přes Národní portál elektronického zdravotnictví nebo k němu přidruženou mobilní aplikaci EZKarta.

Součástí bude například i digitální deník, do nějž si lidé budou moci individuálně zapsat svůj zdravotní stav, nebo jej přímo propojit s chytrými hodinkami a aplikacemi. Ošetřující lékař pak bude moci vše přes systém sledovat a v případě nutnosti pacienta sám kontaktovat.

„Digitalizace by měla také nabízet možnost druhého pohledu. Tedy libovolný pacient může snáze kontaktovat libovolného lékaře. Ten má potom přístup ke všem potřebným záznamům,“ doplnil prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Další výhodou bude nonstop režim, v němž bude systém přístupný, a s tím spojená například možnost online konzultací s lékaři.

Kdo digitalizaci zaplatí?

Koalice soukromých lékařů, která jich zastupuje zhruba 23 tisíc, ale poukazuje na to, že je potřeba vyřešit financování tohoto projektu. Peníze na digitalizaci ze svých fondů poskytla Evropská unie, peníze ale podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky zatím míří pouze do nemocnic, nikoli do ambulantního sektoru.

„Náklady na úplnou digitalizaci primární péče a ambulantního sektoru odhadujeme kolem 15 miliard korun. To znamená více než sto tisíc korun na jednu ordinaci. Dosavadní podpora ze strany Ministerstva zdravotnictví byla ale nulová. V současné době tedy požadujeme odstranit diskriminaci soukromého sektoru v přístupu k finančním prostředkům na digitalizaci,“ řekl za koalici lékařů Šonka.

Dvořák pak doplnil, že peníze by podle lékařů měly jít na kompletní obměnu IT vybavení v ordinacích, potřebné programy, aktualizaci softwarů, zálohování dat a zajištění potřebné kyberbezpečnosti zdravotnické dokumentace. Zafinancovat by koalice lékařů chtěla také proškolení zdravotnického personálu, který bude se systémem pracovat.

Podle lidí obeznámených s jednáními na Ministerstvu zdravotnictví není pravděpodobné, že by se lékaři dočkali tak vysoké částky na elektronizaci. O nějaké formě podpory do budoucna se ale diskutuje.

Seznam Zprávy resort Adama Vojtěcha (ANO) oslovily s dotazy, zda evropské peníze skutečně směřovaly primárně do nemocnic, jak tvrdí lékaři, a kolik peněz by na elektronizaci od ministerstva soukromí lékaři mohli dostat. Do vydání textu odpovědi nedorazily.

Postupný konec papírových žádanek

V současné době už digitalizace zdravotního sektoru do určité míry probíhá. Od roku 2018 lidé mohou využívat systém eReceptů. S tím se pojí také pro lékaře a lékárníky přístupný Lékový záznam, tedy sdílená evidence léků vydaných pro potřeby konkrétního pacienta. Letos pak Ministerstvo zdravotnictví rozjelo pilotní testování databáze eŽádanek. Jejich plné využívání začne 1. července příštího roku.

„V provozu už je také elektronizovaná agenda, kterou mezi sebou sdílí praktičtí lékaři. Zahrnuje data o proočkovanosti, výskytu infekčních onemocnění nebo souhrnné údaje z preventivních programů,“ vysvětlil Petr Šonka.

Nově navíc Ministerstvo zdravotnictví představilo centralizované sdílení laboratorních a screeningových vyšetření, do kterého se zapojilo přes 280 laboratoří. Má usnadnit sbírání údajů o zdravotním stavu populace a pomoci případnému posílení prevence.

Text zpracovala Magdaléna Bicanová.

Doporučované