Článek
Daně se pro vládní koalici staly tématem, o kterém vede debatu. A to navzdory dřívějším prohlášením koaličních politiků, že k jejich zvyšování nedojde. „Diskutuje se to v rámci koalice, ale na stole zatím nic konkrétního není,“ řekl Seznam Zprávám poslanec SPD a člen rozpočtového výboru Jan Hrnčíř.
Různé zdroje pro Seznam Zprávy Byznys už minulý týden potvrdily, že kabinet zvažuje sektorové daně pro některá odvětví. Zmiňována je například energetika, zbrojaři nebo banky.
„Já myslím, že to jsou úvahy zcela legitimní, protože tyto sektory mají opravdu v posledních letech brutální zisky, absolutně nepřiměřené a těžko se dá vyloučit, že by to v dohledné době bylo jinak,“ komentovala dříve pro Českou televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Její stranický kolega a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček přitom ještě v srpnu v debatě České televize takové myšlenky odmítal. „Tvrdíte, že příjmovou stranu doženeme tím, že můžeme zvýšit daně. A já s tím fatálně nesouhlasím,“ reagoval na podnět předsedy Starostů Víta Rakušana, který růst daní nabídl jako jeden z nástrojů pro snížení schodku státního rozpočtu.
Přestože Havlíček jakékoliv navyšování daní v létě odmítal, ve stejném pořadu o zhruba dva a půl měsíce později připustil, že i tento krok bude nyní koalice zvažovat.
Právě 386 miliard vysoký schodek rozpočtu vládu tlačí k dalším úsporným opatřením. Střednědobý výhled navíc počítá se zásadním snížením schodku v následujících třech letech. V roce 2028 má jít o 360 miliard, v roce 2029 o 250 miliard. Kabinet tak akutně hledá, kde získat další příjmy.
Seznam Zprávy proto oslovily poslance, kteří se v rámci vládního tábora zabývají daňovou problematikou. Každý má o sektorových daních jinou představu. Někteří například varují před navyšováním daní u bank, jiní zase prosazují sektorové daně u zbrojařů ve výši 90 procent. Část z nich na dotazy Seznam Zpráv nereagovala.
„Banky ze sebe dělají chudáčky, ale nedanil bych je“
Dosavadní vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) naznačují, že jedním z pravděpodobných cílů vlády by mohl být bankovní sektor. „To je neskutečně iritující. Oni vydělávají neskutečně,“ prohlásil premiér na čtvrteční konferenci Prague Security Dialogue.
Do příjmů finančních institucí se Babiš znovu opřel ještě v ten samý den ve sněmovně. „Banky zase vydělají miliardy. Dnes jsme s nimi seděli a já jim vysvětloval, že jejich úroky jsou nechutné,“ kritizoval premiér. Mimo soukromý sektor premiér dlouhodobě tepe také Českou národní banku, která podle něj drží úrokové sazby zbytečně vysoko.
Ekonom Oxford Economics Tomáš Dvořák ale premiérova slova už dříve pro Seznam Zprávy mírnil. „U bank si myslím, že mimořádných zisků nedosahují - vysoká ziskovost nerovná se mimořádné zisky. Pokud má stát pocit, že v nějakém odvětví nefunguje hospodářská soutěž, měl by to řešit přes nástroje antimonopolního úřadu, ne skrz mimořádné daně,“ uvedl ekonom.
Na zisky bankovního sektoru poukázal také místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Patrik Pařil (ANO). „Banky měly být zdaněny už dávno, protože berou ze společnosti takové zisky, že to ani není možné. Mají mimořádné zisky a vždycky ze sebe dělají chudáčky,“ řekl. Záhy však dodal, že zavádět nyní sektorovou daň na toto odvětví podle něj není správné.
„Bohužel daň na banky se znovu promítne do zvýšení sazeb hypoték, a to pak zase zaplatí lidé. Bankéři jsou bohužel zvyklí na vysoké zisky a nevzdají se jich,“ objasnil. Podobně se k tomu staví také poslanec SPD Jaroslav Foldyna. „Jsem proti zdanění bank, protože pokud je zdaníme tímto způsobem, tak to potom vše zaplatí občan. Byl bych velmi opatrný,“ popsal člen hospodářského výboru.
Například poslanec a člen rozpočtového výboru Jan Hrnčíř ze stejného hnutí zdanění bank dlouhodobě prosazuje. Upřesnil, že pokud by vláda reformu provedla správným způsobem, nemuselo by se zvýšení sektorové daně pro finanční instituce nutně dotknout koncového spotřebitele.
Vyjednávání o nových daních budou v rámci koalice nejspíš komplikovat také Motoristé. Jejich předseda Petr Macinka v debatách dlouhodobě prosazuje, že by koalice daně zvyšovat neměla. Obdobně se na to dívá také poslanec Miroslav Krejčí. „Obecné zvyšování daní pro nás není na pořadu dne,“ uvedl motoristický člen hospodářského výboru. Sektorové daně podle Krejčího navíc mají ten problém, že finální výběr je zpravidla výrazně nižší než očekávání.
„Jsem určitě proti tomu. Na druhou stranu, pokud chceme sestupující tendenci rozpočtových schodků, musíme něco dělat a zvažovat horší variantu. Ideální varianta v tento moment neexistuje,“ uvedl zase na Nově poslanec Filip Turek (Motoristé).
Devadesát procent na zisky zbrojařů
Ke zdanění obranného průmyslu se kloní zejména představitelé SPD. „Jsou tam abnormální zisky, takže určitě se o tom dá debatovat,“ sdělil Hrnčíř. Jeho stranický kolega Foldyna prosazuje vyhraněnější pozici. „Jestli budeme mluvit o sektorových daních pro zbrojařský průmysl, který teď raketově vystřelil, tak si dovedu představit, že bychom mohli zavést až 90procentní sektorovou daň,“ navrhl poslanec.
Uvalit daň na zbrojní průmysl by podle ekonoma Dvořáka bylo kontraproduktivní. „Zisky teď mají, protože vyrábějí něco, co všichni v Evropě teď rychle potřebují, takže máme převis poptávky nad nabídkou. To žene nahoru ceny a zisky. Ale zároveň potřebujeme, aby co nejrychleji škálovali svou výrobní kapacitu. Nevím, jestli tomu mimořádné daně pomůžou,“ oponoval analytik.
Případné zavedení sektorových daní měli přední představitelé koalice projednávat na pondělní radě. Podle ministra pro sport, prevenci a zdraví Borise Šťastného (Motoristé) ale koalice téma nejspíš odloží. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která podle Hospodářských novin návrh připravuje, se totiž pondělní rady nezúčastní, je na pracovní cestě v Bruselu.
V pátek bude Sněmovna ve druhém čtení projednávat sektorovou daň na rafinerie. Některé zdroje Seznam Zpráv dříve hovořily o tom, že jeden z pozměňovacích návrhů, které se podávají v druhém čtení, by doplnil zásah do odvětví rafinerií další sektorovou daní. Někteří poslanci, se kterými redakce v pondělí hovořila, však tuto informaci pod záštitou anonymity vyvrátili. Není tak doposud jasné, jestli postup přes „přílepek zákona“ vláda zvolí.
Analytik Oxford Economics Tomáš Dvořák pro Seznam Zprávy uvedl, že sektory, u kterých vláda zvažuje vyšší daň, mají jednu společnou věc. Daří se jim. „Politicky je vždycky průchodnější zdanit ‚hamižný‘ sektor než třeba příjmy z práce,“ uzavřel analytik.
