Zůna odvolal šéfa kybernetických sil, které čelí ruským hrozbám

V době, kdy západní tajné služby varují před vysokým rizikem ruských hybridních útoků na země NATO, ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) odvolává velitele informačních a kybernetických sil české armády. Ty mají v popisu práce stát a zejména armádu před takovými útoky chránit. Stalo se tak po obviněních od poslance ANO, která využívala ruská propaganda k diskreditaci české armády.

Generál Radek Haratek stál v čele armádních kybersil od roku 2023. Jeho odvolání redakci potvrdily tři zdroje z resortu obrany. Od 1. prosince se má Haratek přesunout na post poradce náčelníka generálního štábu. Na předání funkce svému nástupci, což má být podle informací Seznam Zpráv plukovník Ivan Mahr, tak má Haratek necelý měsíc.

K odvolání došlo podle zdrojů redakce minulý týden, generální štáb se ale zatím oficiálně nevyjádřil. Sám Zůna na dotazy Seznam Zpráv, proč ke kroku přistoupil, do vydání textu neodpověděl. Už dříve přitom tlačil na nového šéfa armády Miroslava Hlaváče, aby Haratka odvolal sám. Ten se ale ohradil s tím, že k tomu nemá pravomoc.

„Veškerou personální pravomoc má podle zákona o vojácích z povolání jen prezident a ministr obrany, náčelník generálního štábu je oprávněn podat návrh či podnět k jinému služebnímu zařazení, ale není to jeho povinnost,“ řekl redakci už dříve mluvčí armády Vladimír Holas.

Haratkovo odvolání přichází poté, co poslanec a místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) „oživil“ kauzu spojenou s armádními kybersilami z loňského léta.

Podle Růžičkovy konstrukce Haratkovi podřízení při loňských cvičeních s názvy „Karel“ a „Volby 2025“ neoprávněně „šmírovali“ tehdejší opoziční politiky. Toto podezření prověřil jak armádní inspektor, tak Vojenská policie, k žádnému trestnému činu podle nich ale nedošlo. Armáda nyní zkoumá, zda vojáci neporušili vnitřní předpisy. A podle Růžičky ještě musí Vojenská policie určit, zda jeho osobně armádní cvičení nějak poškodila.

„Dozorující státní zástupce uznal na návrh mé právní zástupkyně, že Vojenská policie chybovala, pokud nestanovila, jestli jsem byl, nebo nebyl v dané věci poškozený. Svým závazným pokynem stanovil, že tak musí učinit. Výsledek zatím nemám,“ napsal poslanec redakci v SMS zprávě.

K Růžičkově tvrzení si v polovině října přisadilo i Zůnovo ministerstvo obrany. To Haratkovi přičítá více blíže neurčených pochybení. „Mezi nejzávažnější patřilo vyšetřování případu projekt „KAREL“ a projekt „VOLBY“. V těchto případech vyšetřující orgán Vojenské policie za dohledu dozorujícího státního zástupce shromáždil množství listinných a elektronických materiálů,“ uvedla bez dalších podrobností obrana.

Seznam Zprávy Růžičkovy snahy popsaly loni. Poslanec na sociálních sítích zveřejňoval fragmenty armádních dokumentů, přičemž není jasné, jak se k nim dostal. Jeho teze pak dále před loňskými parlamentními volbami šířil i nynější premiér Andrej Babiš (ANO).

Tvrzení obratem využili ruští propagandisté, kteří se tak pokoušeli diskreditovat českou armádu. „Skandální činnosti Generálního štábu. Velení české armády se snaží ovlivňovat politické nálady ve společnosti,“ psal například web NeČT24, který je podle kontrarozvědky BIS nástupcem v EU zakázaného portálu Sputnik a platí ho přímo režim Vladimira Putina.

Z listin, které Seznam Zprávy získaly, přitom nic takového nevyplynulo. Rovněž Haratek i tehdejší náčelník generálního štábu Karel Řehka loni i nyní jakékoliv zneužití armádních kybersil odmítají.

Samotný nyní už exvelitel kybernetických a informačních sil Radek Haratek v reakci na dotazy Seznam Zpráv dříve uvedl, že cvičení vojákům zadal on a jeho cílem bylo otestovat připravenost armády na aktuální hrozby. Podle něj už v roce 2021 přizvala Bezpečnostní rada státu (té tehdy jako premiér šéfoval Andrej Babiš) armádní kybersíly do skupiny, která se zabývala i hrozbou ovlivňování voleb.

„Chtěli jsme vědět, co v případě, že znovu dostaneme pokyn se podílet na monitorování ovlivňování voleb, můžeme nabídnout dalším součástem státu a kde máme mezery. Nejlepší je cvičit na reálných datech - z médií, dat statistického úřadu nebo průzkumů veřejného mínění. Je to dost velký balík dat, abychom byli schopni to procvičit,“ vysvětlil Haratek.

„Nikdo nekritizuje tankistu, že cvičí střelbu z tanku. Naším zájmem je také obrana České republiky a musíme na to mít vytrénované schopnosti,“ dodal s tím, že cvičení na jaře skončilo. „Dokumenty jsou v archivu a od začátku března se na ně nesáhlo,“ řekl velitel.

Končící generál Haratek zároveň před rokem v rozhovoru pro ČTK vyprávěl, že armáda posiluje kybernetickou obranu právě proti Rusku, které je nyní primárním protivníkem.

„Rusko používá takzvanou salámovou metodu, kdy postupně testuje obranu s přestávkami, sleduje reakce a lidé si na to pomalu zvykají,“ vysvětlil.

Invaze na Ukrajinu byla podle něj pro mnohé budíčkem. Pro vojáky je sice ochrana proti těmto hrozbám každodenní realitou, ale i přesto je podle Haratka nutné zvyšovat povědomí veřejnosti o trvalé existenci hybridních hrozeb. „Musíme hledat způsoby, jak společnost průběžně informovat a varovat, že hrozba stále trvá,“ řekl tehdy generál.

V uplynulých týdnech Seznam Zprávy mluvily se čtyřmi zdroji blízkými generálnímu štábu, které poukazují na to, že Haratek je další z lidí spojených s bývalým šéfem armády Karlem Řehkou, kteří čelí prověřování ze strany Vojenské policie nebo Národního bezpečnostního úřadu. Nepovažují to za náhodu.

„Ke mně samotnému se také, a to nejen z armády, dostávají informace o politicky motivovaných čistkách v armádě. Pokud se tyto informace potvrdí, považuji to zejména v dnešní bezpečnostní situaci za krajně nebezpečné. Podle mého názoru by se jednalo o aktivní podkopávání obranyschopnosti naší země v té nejhorší bezpečnostní situaci, jakou jsme v naší novodobé historii zažili,“ sdělil k tomu redakci Řehka, který je nově senátorem za hnutí STAN.

Například loni, ještě v době, kdy obranu řídila Jana Černochová (ODS), která si v kritice Řehky s Růžičkou notovala, v armádě musel skončit také generál Roman Hyťha. A to kvůli neobnovení bezpečnostní prověrky, kterou nezbytně potřebuje pro svou práci. Důvod, proč mu Národní bezpečnostní úřad oprávnění nevydal, nezná, a proti rozhodnutí se brání žalobou u pražského městského soudu.

Letos na konci září pak server iROZHLAS.cz informoval o tom, že stejný úřad prověřuje bezpečnostní prověrku bývalého ředitele speciálních sil Miroslava Hofírka.

Mezi možnými důvody web uvedl incident, kdy byl při výcviku vedeném českými instruktory postřelen keňský voják. Nicméně Vojenská policie případ odložila, protože se jí nepovedlo určit pachatele.

Rovněž v době, kdy Hofírek vedl speciální síly, jejich vojáci převezli několik dronů ze sbírky Drony Nemesis na Ukrajinu, podle vojenských policistů nicméně nešlo o trestný čin. Haratka, Hofírka i Hyťhu pojí s Řehkou společná kariéra u speciálních sil.