Článek
Podoba nové sektorové daně se začíná rýsovat. Vláda chce prostřednictvím pozměňovacích návrhů rozšířit zákon, který původně řeší zdanění rafinerií, také na další odvětví. Vyplývá to z informací zdrojů Seznam Zpráv Byznys. O sektorové dani bude vláda jednat v pondělí, poslanci ji mají projednat příští týden v pátek na mimořádné schůzi Sněmovny.
Jedním z odvětví, na které má nové zdanění dopadnout, jsou banky. Právě s představiteli největších bankovních domů dnes dopoledne jednal premiér Andrej Babiš, uvádějí zdroje Seznam Zpráv. Řeč byla o dodatečném zdanění sektoru, který v posledních letech podle vlády vykazuje vysoké zisky.
Zvažuje se ale i mimořádné zdanění dalších oborů. Podle zdrojů Seznam Zpráv jsou ve hře také zbrojařské firmy, energetika nebo digitální společnosti. Zatím není jasné, které konkrétní firmy či jak velká část jednotlivých odvětví by nové dani podléhaly. O podobě a parametrech zdanění se stále jedná.
Každé ze zmíněných odvětví těží z jiných okolností. Bankám pomohlo úrokové prostředí, energetice a rafinériím vývoj cen komodit, zbrojařům rostoucí výdaje na obranu. Pro vládu jsou tato odvětví zajímavá také proto, že případné zdanění jejich mimořádných zisků může přinést do rozpočtu významné částky.
Nulový efekt
Sektorová daň by na banky nedopadla poprvé. Windfall tax, tedy daň z neočekávaných zisků, pro banky platila v letech 2023 až 2025. Stát od šesti největších bank původně čekal výběr více než 30 miliard korun, nakonec ale banky za celou dobu trvání daně odvedly jen necelou miliardu korun.
Diskusi o bankovní dani obnovila na začátku října ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Na sociálních sítích kritizovala zdražující hypotéky, jejichž průměrná nabídková sazba se v říjnu začala přibližovat šesti procentům.
Ministryně uvedla, že „kdo příliš přepíná strunu, neměl by být překvapený, když praskne“ a že by byla „škoda znovu otevírat debaty, které už jsme považovali za uzavřené“.
Například šéf Moneta Bank Tomáš Spurný už v reakci na výroky Schillerové připouštěl, že bankovní daň je ve hře. Zároveň varoval, že bankovní daň v jakékoliv formě způsobí, že mateřské bankovní skupiny začnou tuzemským bankám, které nebudou i kvůli vyšší daňové zátěži dostatečně vydělávat, omezovat přístup ke kapitálu. „To znamená, že se ten kapitál může přelít do zemí, jako je třeba Maďarsko či Polsko. Bude méně úvěrů, přístup k financování bude menší a ceny úvěrů, ať už jde o hypotéky, nebo spotřební úvěry, se budou zvyšovat,“ popsal Spurný v pořadu Agenda Seznam Zpráv.
Právě kvůli zhoršeným podmínkám financování pro české firmy bude podle něj z dlouhodobého pohledu celkový přínos sektorové daně pro státní rozpočet nulový nebo záporný. Podobně se projeví také nedávno oznámené zdanění rafinerií. „I z hlediska rafinérství to povede asi k tomu, že Orlen je mezinárodní skupina, která má jiné příležitosti, kde investovat,“ dodal Spurný.
