Češi hledají evropské šampiony. Vyhlédli si výrobce čipů a dají mu miliardu

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi nebo stáhnout do podcastové aplikace.

United Founders, za kterým stojí Vít Horký, Jakub Havrlant a Václav Pavlečka, o sobě dává opět vědět. Panevropský venture kapitálový fond s cílovou velikostí 80 milionů eur investuje do průlomových evropských technologií, jako jsou AI, robotika či kvantové technologie. Tentokrát vsadil na čipy, jeho zájem upoutal slovensko-německý startup Continium Technologies.

Ten navrhuje ADC čipy – převodníky analogového signálu na digitální pro radary či základnové mobilní sítě. „Jejich převodník pracuje na trošku jiné technologii a s lepší energetickou efektivností. To znamená, že udělá stejný úkol, ale méně se zahřeje, spotřebuje méně energie a je schopný pracovat výkonněji,“ vysvětluje v Agendě Seznam Zpráv Byznys Václav Pavlečka.

S tím se pojí i větší bezpečnost - laicky řečeno, čím menší energetickou stopu radar má, tím hůř ho nepřítel najde. Podle šéfa Continium Jozefa Bujnovského mají čipy, které by mohly být na trhu do půl roku, ušetřit například při provozu radaru až 40 procent energie.

Startup má čipy těsně před finální fází, už teď se však hlásí první zákazníci. „My už ty zákazníky vidíme, problém je, že o nich nemůžeme moc mluvit, protože se zabývají obranným průmyslem. V tuto chvíli má už firma tržby 600 tisíc eur a navíc má předobjednávky a poptávky do budoucna na mnohem větší řady produktu,“ říká Pavlečka.

Věří, že čip bude pro Evropu, která se snaží budovat technologickou soběstačnost, klíčový. Evropa totiž zvyšuje výdaje na obranu a chystá sítě 6G, ale tyto čipy zatím kupuje od dodavatelů mimo Evropu.

Celková předpokládaná investice do společnosti Continium je zhruba 1,25 miliardy korun. Fond Václava Pavlečky z toho tvoří jen část, zbytek jsou speciální dotace Evropské unie do firem, které mají tvořit páteř kritické infrastruktury. „My máme v první fázi naplánovaných 750 tisíc eur, potom následuje follow-on tranše a ta může být ve výši čtyř milionů eur. Kapitál budeme do té firmy uvolňovat postupně tak, jak bude potřeba,“ vysvětluje Pavlečka.

Za fondem United Founders stojí zhruba 160 investorů, většinou zakladatelů jiných firem – mimo jiné i sedmi evropských jednorožců, tedy mladých firem mimo burzu s hodnotou přes miliardu dolarů.

„Náš job není rozumět každé z technologií, do kterých investujeme. Náš job je mít kontakty v jednotlivých segmentech a mezi zakladateli daných firem. To je vrstva, kterou jsme postavili, jsou to lidé, kteří rozumí svým oborům,“ říká Pavlečka s tím, že i Continium bylo takto doporučeno odborníky z fondu.

„Měsíčně vidíme zhruba tisíc potenciálních investic a v průměru investujeme do 0,7 společnosti měsíčně. Práce investora je vlastně více o tom říkat ne než ano,“ dodává Pavlečka.

Existují ale výjimky. Fondu se podařilo investovat do nové AI firmy Yana le Cuna, bývalého šéfa AI výzkumu v Metě. Víc než 10 milionů však investovat nešlo.

„Náš partner v Paříži loni přes vánoční prázdniny nedělal nic jiného, než že se snažil vyjednat náš vstup do toho přeplněného investičního kola. Stane se, že některá kola jsou extrémně kompetitivní, a když odcházela pravá ruka Marka Zuckerberga z Mety, bylo jasné, že to půjde na dračku,“ vysvětluje Pavlečka.

Společnost investuje pouze v Evropě a snaží se, aby právě tady vznikaly technologické firmy světového formátu.

„Myslím si, že máme dobré nápady, u kapitálu ale už máme rezervu. Jsme menší ekosystém, než je třeba v Americe, a částečně nás brzdí i to, že jsme 27 států spojených do EU, ale nemáme jeden právní režim,“ říká Pavlečka. Teze fondu je podle něj investovat do věcí, které mohou být game changer a pocházejí z Evropy.

„Když to nemá evropskou stopu, tak to pro nás není. Myslíme si, že jsou oblasti, ve kterých je Evropa na špičce, a na ty se zaměřujeme. Nezaměřujeme se na oblasti, ve kterých jsme už prohráli, což jsou třeba velké jazykové modely, kde nám vlak už ujel před mnoha lety,“ dodává Pavlečka.

Třeba kvantové počítače podle něj mohou být jednou z oblastí, protože už teď má Evropa opravdu špičkový výzkum. Na to pak mohou navazovat látky pro léčbu různých komplikovaných onemocnění nebo nové materiály pro vesmírný průzkum.

Podle Draghiho zprávy však za posledních 50 let v Evropě nevznikla jediná nová firma, která má dnes hodnotu přes 100 miliard eur. To se podle fondu může změnit.

„Myslím, že za to částečně může i to financování. Jsme rozdrobení v regulativách, rozdrobení i z hlediska kapitálu. V Americe je poměrně kompaktní trh, takže když máte zajímavou technologickou firmu z Evropy, třeba jako je výrobce mikročipů ARM, je pro ně mnohem jednodušší, pokud jdou úpis akcií na burze realizovat mimo Evropu, protože je tam větší zájem investorů. Nespadnou do takové té mrtvolné pasti,“ dodává Pavlečka.