Článek
Vláda v pondělí jednala o novele zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Povinnost firem hlásit údaje o zaměstnancích České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) platí už od dubna. Jde o systém, který sjednotil 25 různých formulářů, jež firmy musely dříve rozesílat různým úřadům. Informace o pracovnících, výdělcích, daních či odvodech zaměstnavatelé posílají už jen sociální správě.
Krok, který měl firmám ušetřit práci a byrokracii zjednodušit je ale naopak nyní zaměstnavateli kritizován pro nepřehlednost a složitost.
Seznam údajů, které firmy musejí hlásit státu, se rozšíří o několik položek, jak uvedla agentura ČTK. Nově budou muset firmy zaznamenávat například adresu pracoviště zaměstnance, údaje o tom, zda je zaměstnavatel subjektem umožňujícím práci prostřednictvím digitální platformy, vybrané údaje o platnosti pobytového oprávnění, údaje o datu úhrady zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnance, na které zaměstnavatel čerpá příspěvky od Úřadu práce, a počet odpracovaných směn v rizikové kategorii.
Do aktualizovaného výčtu údajů se promítnou některé přijaté či chystané změny legislativy. Jde například o zákon o platformové práci, který projednává Sněmovna. Do evidence se proto budou nově muset zapsat digitální pracovní platformy, jako například Uber, Bolt, nebo Wolt, které musejí uvést kontaktní osobu či zmocněnce.
K hlášeným údajům budou mít nově přístup další úřady. V současnosti evidenci využívá zejména Ministerstvo práce a sociálních věcí, Česká správa sociálního zabezpečení, Úřad práce ČR, Finanční správa a Český statistický úřad. Od roku 2027 se okruh institucí využívajících některé údaje z hlášení rozšíří například o Ministerstvo spravedlnosti, Státní úřad inspekce práce a orgány ochrany veřejného zdraví, tedy krajské hygienické stanice. Každá instituce však bude moci využívat pouze údaje, pro které má zákonné oprávnění, uvádí zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí.
Novinky by měly nastat od Nového roku. Příští rok ovšem bude platit letošní verze systému JMHZ spolu s verzí pro rok 2027 souběžně. To znamená, že pro opravu hlášení například za říjen 2026, kterou účetní provedou v březnu roku 2027, se budou stále řídit pravidly letošní verze. Rozhoduje tedy vykazované období a ne datum provedení opravy.
Už od spuštění JMHZ se firmy potýkají s řadou technických a dalších problémů. Systém, který měl ulevit mzdovým účetním, dosud nefunguje podle představ a zpracovávání hlášení spíš přidělává práci. Po technické stránce už se sice systém zlepšil, stále vázne spolehlivá komunikace mezi zaměstnavatelem a státem.
„U navrhovaných změn oceňuji, že úpravy vycházejí ze zkušeností z praxe. Jako problematické vidím další rozšiřování požadovaných údajů. Každý nový údaj znamená jeho získání, kontrolu a případné úpravy mzdového softwaru. Potřebujeme stabilní pravidla, srozumitelnou metodiku a dostatečný čas na přípravu,“ míní expertka na daně a účetnictví z poradenské společnosti ECOVIS Simona Fialová. Firma zpracovává hlášení pro asi 200 firem.
Podle tiskového mluvčího Hospodářské komory ČR Jana Sotony jsou průběžné úpravy u tak rozsáhlého systému, který propojuje orgány veřejné správy a data zaměstnavatelů v nebývalé šíři, logické a potřebné.
„Za důležité však považujeme, aby změny metodiky a aktualizace systému probíhaly podle předem známého harmonogramu a zaměstnavatelé i dodavatelé jejich softwaru měli dostatek času se na ně připravit. U některých nových povinností proto požadujeme odložení účinnosti. Zároveň považujeme za zásadní, aby stát více využíval údaje, které již má k dispozici, a urychlil zapojení zdravotních pojišťoven, což by firmám přineslo další významné snížení administrativní zátěže,“ uvedl mluvčí.
