Článek
Uplynulo půl roku od začátku povinnosti firem odevzdávat České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Systém, který měl sjednotit 25 různých formulářů, jež firmy musely dříve rozesílat úřadům, a především ulevit mzdovým účetním, ovšem od začátku nefunguje podle představ. Zpracovávání hlášení v posledních měsících spíš přidělává práci.
Řadu problémů se už sice podařilo vyřešit, nadále ovšem například chybová hlášení v systému způsobují nepříjemnosti.
„Aktuálně jako jeden z největších problémů vnímáme, že technické řešení neumí jednoznačně určit, zda podání provedl zaměstnavatel, nebo jeho zmocněnec. Našim klientům proto stále chodí výzvy k podání hlášení, která za ně naši zaměstnanci již odeslali. Celkově je také komunikace velmi nepřehledná. Do datové schránky nám denně chodí stovky zpráv, z nichž mnohé pouze potvrzují správnost podání. I ty ale musíme pročítat, abychom zjistili, zda nám některá zpráva neukládá povinnost nebo nevyžaduje další reakci,“ uvedla expertka na daně a účetnictví z poradenské společnosti Ecovis Simona Fialová. Ecovis zpracovává JMHZ pro asi 200 firem.
Podobně vnímá problémy s JMHZ i zakladatelka poradenské firmy Addvee Vendula Jeřábková. Podle ní je zmatečný nejednotný přístup jednotlivých úřadů, které hlášení přijímají.
„Co jedna pobočka OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení, pozn. red.) akceptuje, jiná rozporuje. Účetní se tak místo jasné metodiky často řídí tím, na koho zrovna narazí. Ještě absurdnější je, když úřadu elektronicky odešlete data a následně vás jiný úředník požádá, abyste mu stejnou informaci doložili znovu. Protože ji nevidí, nemá k ní přístup nebo ji neumí dohledat. Samostatnou kapitolou jsou opravy a storna. Moderní elektronický systém, ale opravy prostřednictvím průvodních dopisů a ručního zpracování? To je přesně ten moment, kdy digitalizace ztrácí svůj smysl,“ míní.
Jak se změnilo Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Vývoj zavedení JMHZ dlouhodobě sleduje Komora daňových poradců. Stát by měl podle člena prezidia komory Jiřího Nesrovnala změnit celkový způsob komunikace a přiznat, že projekt nebyl předem dobře připraven. Přínos systému podle něj pro zaměstnavatele nastane tehdy, až se do něj zapojí i zdravotní pojišťovny a zřídí se jednotné inkasní místo. Firmy totiž nadále mají kromě JMHZ evidenční povinnost i vůči zdravotním pojišťovnám.
Kdy se pojišťovny zapojí, však stále není jasné. Podle odboru komunikace MPSV se o integraci pojišťoven bude jednat v druhé polovině roku 2027.
Po technické stránce se ovšem systém už posunul, uznává Jeřábková. „Mzdové softwary komunikují, datové věty odcházejí a prvotní problémy postupně ustupují. Jenže odeslat data ještě neznamená, že systém funguje,“ dodává.
U firem, kde nepracují cizinci a pracovníci mají standardní pracovněprávní smlouvy už systém většinou funguje bez zásadních problémů, míní daňová poradkyně z BDO Jana Heranová. Problémy ale přetrvávají zejména u cizinců, přidělování identifikátorů, propisování údajů a zmíněných oprav. MPSV samo připustilo, že při registraci zaměstnanců, zejména cizinců bez českého rodného čísla, může docházet ke zpoždění synchronizace databází a přidělení identifikátorů.
Podle tiskové mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jitky Brenčič se zaměstnavatelé se systémem stále více sžívají. „Zapojení zaměstnavatelů i kvalita podání trvale rostou. Přibývá úplných a bezchybných hlášení a celková chybovost se drží v řádu jednotek procent. Povinnost podat hlášení za srpen splnilo 94 procent zaměstnavatelů (u září podávání stále probíhá),“ uvádí.
Na podněty expertů ČSSZ podle Brenčič systém reaguje a snaží se odstranit některé mechanismy, které firmám a jejich účetním nevyhovují. „Například protokoly o kompletnosti dosud chodily do datových schránek zaměstnavatelů, kteří by je ale raději měli doručované ustanoveným zmocněncům. S poslední aktualizací systému jsme proto doručování změnili. Protokoly se nově zasílají do datové schránky uvedené v evidenci zaměstnavatelů pro notifikace,“ řekla.
Aby systém fungoval bez problémů, jsou podle vedoucí tiskového oddělení Hospodářské komory ČR Lenky Kuželové Sikorové zapotřebí spolehlivé a stabilní komunikační kanály mezi zaměstnavatelem a státem. Jde především o portál spravovaný ČSSZ nebo mzdový software zaměstnavatele. „Stejně důležitá je jasná a praktická metodika doplněná konkrétními příklady, srozumitelné výzvy k opravám a dostupná podpora, která dokáže rychle řešit situace, s nimiž se účetní při své práci setkávají,“ popisuje.
Změny JMHZ od roku 2027
Od nového roku se údaje, které musejí firmy nahlašovat úřadům v rámci JMHZ, rozšíří. Nově budou muset zaznamenávat například adresu pracoviště zaměstnance, údaje o tom, zda je zaměstnavatel subjektem umožňujícím práci prostřednictvím digitální platformy, vybrané údaje o platnosti pobytového oprávnění, údaje o datu úhrady zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnance, na které zaměstnavatel čerpá příspěvky od Úřadu práce, a počet odpracovaných směn v rizikové kategorii.
Rozšíří se také seznam úřadů, které mají k datům JMHZ přístup. Údaje z JMHZ v současnosti využívá zejména Ministerstvo práce a sociálních věcí, Česká správa sociálního zabezpečení, Úřad práce ČR, Finanční správa a Český statistický úřad. Od roku 2027 se okruh institucí využívajících údaje z hlášení rozšíří například o Ministerstvo spravedlnosti, Státní úřad inspekce práce a orgány ochrany veřejného zdraví, tedy krajské hygienické stanice. Každá instituce však bude moci využívat pouze údaje, pro které má zákonné oprávnění, uvádí zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí.
V budoucnu by ve spolupráci s Českou bankovní asociací mělo dojít také k testování možnosti využívat údaje z JMHZ pro poskytování bankovních úvěrů.
Od nového roku bude platit letošní verze systému JMHZ spolu s verzí pro rok 2027 souběžně. To znamená, že pro opravu hlášení například za říjen 2026, kterou účetní provedou v březnu roku 2027, se budou řídit stále pravidly letošní verze. Rozhoduje tedy vykazované období a ne datum provedení opravy.
To podle Fialové z Ecovisu ovšem přináší další nároky na úpravu softwaru, testování a správné vedení údajů. „Z našeho pohledu další změny a rozšiřování vykazovaných údajů v době, kdy systém stále prochází provozními úpravami, ukazují na nedostatečnou přípravu a testování před jeho spuštěním.“
„Administrativa se ještě navýší v souvislosti s dalšími novými povinnými údaji od roku 2027. Je potřeba, aby vývojářský tým včas a řádně reagoval na připomínky Komory daňových poradců, která tyto body posbírala přímo z praxe. Komora doporučuje zejména omezení údajů, které nejsou nezbytné pro výpočet pojistného a daně, odstranění duplicit a jasnější pravidla pro opravy chyb. Je obtížně přijatelné, aby stát v situaci, kdy se systém stále průběžně opravuje a zpřesňuje, současně upozorňoval zaměstnavatele na možné sankce. Nejprve je potřeba zajistit stabilní a spolehlivé fungování systému a teprve poté důsledně vyžadovat plnění všech povinností,“ uzavírá Heranová.
