Článek
Jméno, příjmení, datum a místo narození. A také další specifické údaje, které se stahují ke konkrétnímu zaměstnanci, jako je evidenční číslo pojištěnce a osobní identifikační číslo, které často bývá shodné s rodným číslem.
Ke všem těmto údajům se omylem dostala Světlana Zámková, která se živí jako externí účetní – pro firmy zpracovává mzdy a účetnictví. Data o cizím zaměstnanci přišla do datové schránky jejího klienta v rámci náběhu jednotného měsíčního hlášení zaměstnanců. To si klade za cíl sjednotit do jednoho elektronického podání 25 různých formulářů, které na různé úřady a v různé termíny posílali zaměstnavatelé. Stát jej spustil letos v dubnu.
„Konzultovala jsem to s referentkou správy sociálního zabezpečení a ta mi říkala, že mi to vůbec nenáleží. Ukázalo se, že současná firma osobu přihlašovala z dohody na hlavní pracovní poměr a nikdo neví, jak se to stalo, ale údaje se dostaly k nám. A nevím, jestli to dostala firma, u které pracuje, nebo jenom my. To nedokáže nikdo zjistit,“ popsala účetní.
Zdůraznila přitom, že jde o člověka, který do roku 2020 pracoval ve firmě, pro kterou Zámková zpracovává účetnictví. Od té doby v ní nepůsobí.
Není jediná, komu omylem přišly podobné údaje. Zkušenosti s chybně zaslanými informacemi o cizích pracovnících registrují i další účetní. V naprosté většině se přitom chyba stává u zahraničních pracovníků ze Slovenska. „Mám obecnou informaci, že se to hlavně ze začátku stávalo,“ potvrdila Monika Velková ze Svazu účetních České republiky.
„Jsme všichni pobouření. Slyšíme, jak za to můžeme, že chybujeme my účetní a vývojáři,“ řekla Světlana Zámková. Upozornila, že se potýká s problémy, které jsou pro ni jako účetní neřešitelné a systém jednotného hlášení se mění a přetváří za pochodu.
Náprava byla provedena okamžitě, reaguje ministerstvo
Problémem se už zabývá Úřad pro ochranu osobních údajů. „Mohu potvrdit, že jsme obdrželi zhruba 50 stížností a podnětů na předmětné zpracování osobních údajů,“ uvedl jeho ředitel Josef Štípský.
Jednotlivá podání nyní úřad analyzuje a v návaznosti na to podle ředitele zváží další postup dle GDPR, tedy Obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Maximální možná pokuta za porušení pravidel činí 20 milionů eur. Úřad pro ochranu osobních údajů ovšem zohledňuje všechny okolnosti případů a deklaruje proto, že většinou lze očekávat výrazně nižší sankce.
Ministerstvo práce a sociálních věcí, které má zodpovědnost za náběh systému, problém připouští. Uvádí, že se potíže objevily jen u několika případů. „Nápravná opatření byla provedena okamžitě, v řádu několika hodin. Vzhledem k omezenému rozsahu byl vyhodnocen jako nezávažný,“ reagovala na dotaz Seznam Zpráv mluvčí ministerstva Anna Vacková.
Minulý týden se ve Sněmovně za problémový náběh jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů omluvil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i jeho předchůdce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Opravdu se omlouvám všem za porodní bolesti, které tyto velké systémy mají, a myslím si, že už jsme v cílové pásce,“ uvedl ministr Juchelka, když ho interpelovala s problémy hlášení pirátská poslankyně Jana Patková.
Ministr dodal, že minulý týden bylo do systému nahlášeno 99 procent všech zaměstnanců a celkově 6,8 milionu aktivních zaměstnaneckých vztahů.
„Děkuji za trpělivost, omlouvám se za ty porodní bolesti,“ dodal ve Sněmovně i Marian Jurečka. Vyzdvihl, že jde o největší změnu za 35 let, která se odehrála v oblasti dat mezi zaměstnavateli a státními institucemi.
Podle Jurečky byl dřívější systém nelogický a roztříštěný, proto se přikročilo k jeho sjednocení. „Každý měsíc zaměstnavatelé odváděli pojistné za zaměstnance. Celá řada z nich, hlavně ti velcí, reportovala každý měsíc nebo kvartálně data Českému statistickému úřadu, na úřady práce, na finanční úřady. Pak se dělaly jednou za rok evidenční listy. Pak byla namátková datová šetření u středních a malých zaměstnavatelů,“ vysvětloval bývalý ministr.
