Článek
Doptávat se na národnost či na dosažené vzdělání a dokládat to certifikátem. Nebo zjišťovat správný číselný kód CZ-ISCO, který určuje převládající pracovní činnost zaměstnance.
To jsou nové starosti, které během dubna začali řešit vedoucí bytových družstev nebo společenství vlastníků jednotek.
„Stát po nás chce měsíční hlášení i kvůli směšným odměnám za výkon funkce v orgánech. Místo toho, abychom řešili střechu, výtah, havárie, opravy a reálný chod domu, trávíme čas právničinou, papírováním a dokazováním, že vůbec existujeme. Je to vyčerpávající a zcela zbytečné,“ říká Jan Hlaváč, člen představenstva bytového družstva v Praze.
Mluví o tom, že dopad nové povinnosti neodpovídá tomu, jak bytové domy ve skutečnosti fungují, a přirovnává to k „administrativnímu kladivu na komára“. „Stát se k nim chová skoro jako ke korporacím, což je v tomto kontextu opravdu absurdní,“ poukazuje Hlaváč.
Podle ředitele metodického odboru ze Svazu českých a moravských bytových družstev Martina Hanáka představuje jednotné měsíční hlášení problém především pro malá bytová družstva a společenství vlastníků jednotek, které nemají profesionálního správce a chod domu zajišťují ve volném čase vlastními silami.
„S registrací zaměstnavatele a následně s registrací zaměstnanců jsou spojeny problémy spočívající v získávání a prokázání potřebných údajů od zaměstnanců dosud Českou správou sociálního zabezpečení neevidovaných při vyplňování různých požadovaných položek,“ zmiňuje Hanák. Mluví právě o dohledávání vzdělání, národnosti, názvu pozice nebo postavení v zaměstnání a dalších informací, které hlášení vyžaduje.
„Věříme, že i tyto subjekty překonají v horizontu několika málo měsíců první náročnou fázi implementace jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, a že další provoz pro ně již nebude představovat významnější zátěž,“ reaguje Jitka Drmolová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení. Popisuje, že podání už podalo 18 tisíc SVJ.
Vyplácíte odměnu? Podávejte hlášení
Povinnost zapojit se do jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů dopadá na společenství vlastníků jednotek a bytových družstev v momentě, kdy vyplácí odměny vedení nebo si například platí člověka na úklid společných prostor.
„Ano, za zaměstnance ve smyslu zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele se považují i členové volených orgánů společenství vlastníků jednotek, kterým byla shromážděním schválena odměna za výkon funkce,“ vysvětluje Božena Künzelová, ekonomka Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků ČR.
„Obecná poučka je, že pokud mám jakýkoliv příjem, který podléhá dani ze závislé činnosti, tak jsem v registru,“ popsal ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení František Boháček ve vysvětlujícím videu, koho se týká jednotné měsíční hlášení.
A následně podrobněji poukázal na to, že SVJ a družstvům vzniká povinnost účastnit se hlášení právě s odměnami. „Víme, že jsou SVJ, kde to předsedové a členové výboru nedělají za odměnu, to znamená, že těch se hlášení týkat nebude, ale víme i to, že to za odměnu často dělají, a tam se jich to týkat bude,“ dodal Boháček.
Tlak na profesionalizaci vedení domů
Člen představenstva pražského bytového družstva Jan Hlaváč se ale domnívá, že nová povinnost může vést k tomu, že lidé už finálně ztratí zájem o správu svých domů.
„Ono se to děje už teď a tahle nová povinnost je jen další hřebík do rakve smysluplné samosprávy. Agendy je čím dál víc, odpovědnost je obrovská a stát pořád přihazuje další nesmyslné povinnosti,“ říká Jan Hlaváč.
Podle něj starší generace předsedů odchází a mladší už nechtějí nést odpovědnost, která se pojí s administrativou.
„Směřuje to k jedinému: Vlastníci si nechají kontrolní roli a všechno ostatní, včetně funkce předsedy, předají profesionálům. Stát tím fakticky zabil poslední zbytky sousedské samosprávy,“ podotýká Jan Hlaváč.
Potíže s novou povinností ale mají i větší správcovské firmy, kde mají hlášení na starost účetní. „Je tam řada chyb, které se postupně ladí. Párkrát byl server nedostupný, je to jako s každým systémem, který se zavádí,“ řekla redakci jedna z účetních, která si nepřála být jmenována.
„Podle mého subjektivního názoru jsou ale nestandardní informace, které v hlášení požadují. Je to třeba vzdělání, je to národnost, jdou prostě hodně do detailů,“ dodává.
Politika založená na datech, nebo nebezpečně detailní informace?
„Za mě je to ‚Velký bratr‘ jak vyšitý. Sbíráme data s představou, že je budeme používat, ale není jasně řečeno k čemu,“ říká ředitel Iuridicum Remedium Jan Vobořil. Organizace v Česku uděluje Ceny Velkého bratra a jednotné měsíční hlášení je podle něj mezi nominovanými.
Požadované informace o vzdělání před samotným dubnovým spuštěním jednotného měsíčního hlášení vysvětloval předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček. „Dává se tam skutečně jen dokončené vzdělání, ne obor vzdělání. A pak profese. Je to důležité z pohledu sledování, jak jsou jednotlivé profese placené,“ řekl šéf statistiků.
Jednotné měsíční hlášení má totiž sloužit jako zdroj dat pro lepší mapování trhu práce a ekonomiky, a to i na úrovni vzdělání, profese, věku či pohlaví.
„Budeme moci sledovat změny na trhu práce. Dnes nebylo možné sledovat, jací zaměstnanci přecházejí z odvětví do odvětví. Ale i dojížďky do zaměstnání, jak lidé vůbec cestují za prací,“ zmiňoval Marek Rojíček.
„Budeme moci udělat politiku založenou na datech,“ doplňoval Karel Trpkoš, vrchní ředitel sekce informačních technologií na Ministerstvu práce, který má náběh jednotného hlášení na starost.
Podle posledních dat Ministerstva práce a sociálních věcí se v průběhu dubna zaregistrovalo v rámci jednotného měsíčního hlášení více než 1 999 075 zaměstnanců, tedy přes třetinu.
Sčítání lidu za rok 2021 eviduje 13 230 domů spadajících pod bytová družstva a 144 128 domů ve spoluvlastnictví vlastníků bytů.
