Starobylá pouť, nebo miliardová hala? Město řeší Babišův slib

Na asfaltový ovál padají provazy deště, na horizontu se rýsuje kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Jakoby i trochu dohlížel na „zázrak“ českého rychlobruslení, který započal tady ve Ždáře nad Sázavou a dalších místech Vysočiny. „Martina Sáblíková v deseti letech odstartovala kariéru u nás. Začínali jsme úplně od nuly, takže v těch nejhorších podmínkách. Rychlobruslařská dráha byla vždycky z říše snů,“ vypráví šéf žďárského bruslařského klubu Pavel Haselberger.

Právě tady, pár metrů vedle žďárského zimního stadionu, také před týdnem obnovil svůj rychlobruslařský slib premiér Andrej Babiš (ANO). „V minulosti byly nějaké pokusy. To se nedotáhlo,“ shrnul 20letou marnou snahu o krytou závodní dráhu. A zároveň odšpuntoval naděje nové. „Hala bude,“ řekl s tím, že právě Žďár s rychlobruslařským DNA je žhavý adept na miliardovou stavbu. Na Vysočinu dorazil po boku trenéra Petra Nováka, s nímž už v minulosti ovál opakovaně řešil.

Představitelé dvacetitisícového města jsou nicméně obezřetní. Dokonce tak, že i sami Babišovi spolustraníci ve městě halu zatím nezahrnuli do programu před podzimními volbami. „Za mě je tohle apolitická věc. Příprava se určitě potáhne přes komunální volby a nejsem si jistý, že je to téma pro tento typ hlasování,“ vysvětluje místostarosta Žďáru nad Sázavou Jaroslav Hedvičák (ANO). Jedním dechem zdůrazňuje, že výstavbu považuje za nadregionální projekt, který radnice vítá.

Zastupitelé ve čtvrtek posoudí memorandum o spolupráci se státem. Schválení je očekávané, nicméně i tak politici mluví opatrně. „Je to nezávazná dohoda, v níž město a stát potvrzují záměr spolupracovat na určitém cíli. Záměr se bude dál prověřovat, počítat, připravovat podklady pro další rozhodování,“ zdůrazňuje starosta města Martin Mrkos (STAN).

Politici zatím netuší ani případný jízdní řád výstavby. „Rezervovanost je na místě. Pokud takový projekt máme zodpovědně prověřit, nejsem zastánce výroků a proklamací předem. Příležitosti a potenciální rizika, která je třeba překonat, zodpoví dopadová studie,“ dodává starosta. Zmíněný dokument do 10. července vypracuje firma KPMG.

Jednu překážku už místní skloňují od minulého týdne. Obávají se zmenšení tradiční Ždárské pouti, která patří k největším akcím svého druhu v Česku. Zmíněný ovál totiž každý rok v květnu zaplní stovky stánků a kolotočů. Se zastavěnou plochou se místo pro pouťové atrakce logicky smrskne. „A máme po druhé největší pouti,“ míní třeba Milan Nedvěd na facebookové stránce města.

Poutníci i věřící každý rok míří na Zelenou horu, a pak se s dětmi přesouvají za zábavou do areálu Bouchalky k zimnímu stadionu. Fotí se na kolotočích se siluetou kostela. Jiný adekvátní prostor město pro tak velkou akci nenajde. „V našem zájmu je zachovat místo a obdobný rozsah,“ míní Mrkos. Formulku zahrnuli i do memoranda.

Město navíc od stánkařů a kolotočářů inkasuje ročně okolo 1,5 milionu korun. „O pouti budeme dál diskutovat. Část menších atrakcí by šla schovat do haly. Máme také prostor před fotbalovým areálem. Paleta řešení je širší,“ reaguje starosta.

Někteří místní se obávají, že se rozlehlá hala neuživí. „Přemýšlel někdo o ekonomice toho projektu? Dovede si někdo představit náklady na provoz?“ ptá se mladík, který se představuje jako Michal.

Halu s 400metrovým oválem si město s ročním miliardovým rozpočtem samo dovolit nemůže. Vyjde možná i na trojnásobek. I proto má platit stát prostřednictvím Centra sportu pod Ministerstvem vnitra. Město poskytne pouze pozemky.

Starosta Mrkos zdůrazňuje, že ekonomická rozvaha půjde za centrem sportu. „Investice i provoz bude věcí státu, ten je hlavním hráčem. Zatím neznám časový rámec ani projektový management. Jsme na začátku,“ reaguje.

Dodává, že město se státem musí řešit i další otázky, třeba dopravní napojení, parkování a provoz.

Zato zástupci sportovních klubů obnovené plány jednoznačně vítají. Hala má být propojená se současným zimním stadionem. Hokejově tam vyrůstal hokejista Martin Nečas. Jeho stejnojmenný otec místní klub vede. I jejich příjmení táhne zájemce o zimní sporty. „Loni jsme měli i díky Martinovi na náboru snad 90 dětí. Jsem jednoznačný zastánce haly. Bude z ní profitovat město i další sporty. Teď máme na zimáku hokej, rychlobruslení, krasobruslení, shorttrack a nemůžeme se tam vlézt. Jen v hokeji máme sedm kategorií, dvě stovky členů,“ popisuje.

Podobně mluví i Hasselbergrer. Vždyť rychlobruslaři navzdory olympijským medailím musí trénovat na dráhách v zahraničí. Jezdí hlavně do Inzellu, kam je to z Vysočiny 400 kilometrů, ale i na vzdálenější ovály. Bere to peníze i čas. „Tréninky, ubytování. To všechno je drahé jako čert,“ říká Haselberger.

Ve Žďáře fungují dva rychlobruslařské kluby s přibližně třicítkou aktivních sportovců. „Pokud hala vznikne, natáhne daleko víc lidí. Víte kolik lidí odpadlo, když jsme neměli tréninkové prostory a potřebné podmínky?“ dodává šéf rychlobruslařů.

Nečas přidává další aspekt, nadmořskou výšku. Jiní skloňování adepti na stavbu krytého oválu jako České Budějovice nebo Pardubice jsou položení daleko níž než Žďár v 580 metrech nad mořem. Vyšší poloha podle fyzikálních zákonů umožňuje lepší časy na dráze. „Do nížin sportovci jezdit pro limity nebudou,“ míní otec známého hokejisty. Přiznává, že za halu lobboval i při únorových olympijských hrách v Itálii a probíral umístění oválu s Petrem Novákem i některými politiky.

Na žďárském zimáku vyrůstá šestnáctiletá Barbora Sáblíková, talentovaná mladší sestra šampionky Martiny a jedna z dalších nadějí českého rychlobruslení. „Halu by samozřejmě přijaly s obrovským nadšením. Byla by to fantazie. Půjde tam trénovat prakticky sedm dní v týdnu. A stadion samozřejmě může sloužit i jiným sportům,“ míní Haselberger.