EU hledá cesty, jak urychlit vstup Ukrajiny

Evropská unie debatuje o tom, zda a jak by bylo možné urychlit přístupový proces Ukrajiny. Uvažuje o speciálních postupech či výjimkách, které by mohly tradičně složitou cestu země do bloku zefektivnit.

Zároveň ale zůstává otevřená otázka, nakolik jsou takové varianty reálně proveditelné. „Zatím na tom není jednohlasná shoda, ale hledají se různé možnosti,“ poznamenala pro Seznam Zprávy velvyslankyně EU na Ukrajině Katarína Mathernová.

Zmínila například návrh německého kancléře Friedricha Merze, který mluví o zavedení modelu takzvaného přidruženého členství jako jakéhosi přechodného kroku. Ukrajina by se tak rychleji a hlouběji zapojila do evropských struktur, třeba do unijního rozpočtu nebo v oblasti bezpečnostních garancí, aniž by získala plná hlasovací práva.

Tento návrh však v Kyjevě narazil na odmítavou reakci. Prezident Volodymyr Zelenskyj jej označil za nespravedlivý a zdůraznil, že Ukrajina usiluje o plnoprávné a rovnocenné členství v Evropské unii.

„Z ukrajinského pohledu nejde jen o otázku symboliky, ale i o reálnou politickou a bezpečnostní logiku, mezistupeň bez hlasovacích práv by znamenal, že by Ukrajina nesla část povinností bez možnosti spolurozhodovat o směru, kterým se Unie ubírá,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy analytik think tanku Atlantic Council Peter Dickinson.

Jenže právě plné členství zůstává i přes výrazný pokrok Ukrajiny během posledních let vzdáleným cílem. Řada analytiků se shoduje, že vstup do Evropské unie do konce tohoto desetiletí není příliš realistický.

„Přístupová vyjednávání se vždy táhnou léta. Nezapomínejme, že tady jsou státy, které v tom předpokoji čekají v některých případech až dvacet let a rozhodně nejsou přáteli myšlenky nějakého zrychleného vstupu. A myslím si, že by to koneckonců nebylo ani v zájmu Evropské unie. Podkopalo by to kredibilitu přístupového procesu,“ řekl například analytik Českého rozhlasu Viktor Daněk.

Důvodů je hned několik. Ukrajina musí dokončit rozsáhlé reformy v oblasti justice, boje proti korupci či fungování státní správy a zároveň převzít a implementovat velké množství evropské legislativy.

Vedle technické stránky procesu však existují také překážky politické. Každý významný krok na cestě do Unie vyžaduje souhlas všech členských států a právě zde může Ukrajina narážet na rozdílné zájmy jednotlivých zemí.

Jak upozornila Mathernová, debaty se vedou například o dopadech ukrajinského vstupu na evropské zemědělství, unijní rozpočet nebo budoucí fungování evropských institucí.

Obavy vzbuzuje už jen velikost Ukrajiny. „Země s více než 30 miliony obyvatel, rozsáhlým zemědělským sektorem a jednou z největších armád v Evropě by výrazně proměnila rozložení sil uvnitř Evropské unie,“ řekla velvyslankyně pro Seznam Zprávy.

Podle zastánců rozšíření je však současně zřejmé, že Ukrajina a Evropa se navzájem potřebují. Ukrajina by díky členství získala silnější bezpečnostní ukotvení, přístup k evropským investicím a podporu při poválečné obnově.

Evropské unii by naopak přinesla větší bezpečnost, posílila by její geopolitický vliv a díky své velikosti by se stala významnou ekonomickou i zemědělskou součástí evropského bloku.

„Vnímám to velmi urgentně v tom smyslu, že si v dnešním světě silných hráčů a v situaci přetváření světového pořádku, na který jsme byli dlouho zvyklí, neumím představit, jak by Evropa mohla být úspěšná bez Ukrajiny,“ doplňuje Mathernová.

Tento týden dorazila do Kyjeva eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová, která s ukrajinskými představiteli jednala o pokračování reforem a dalším postupu evropské integrace.

Kosová už dříve upozornila, že ambiciózní cíle, které si Ukrajina stanovuje – včetně prohlášení prezidenta Volodymyra Zelenského o možném vstupu do EU k 1. lednu 2027 – nejsou v současných podmínkách realistické.

Zároveň ale vyzvala k tomu, aby se aktivně hledalo řešení, jak to Ukrajině usnadnit a to ne jen proto, že bez jasného příslibu členství v EU nebude možné, ale také aby Zelenskyj jakoukoliv mírovou dohodu doma politicky obhájil.

Pro urychlení procesu se vyslovují také některé severoevropské státy, například Švédsko a Dánsko, které chtějí posunout jednání co nejrychleji vpřed. Velké západoevropské země pak zůstávají opatrnější. Francie, Německo, Nizozemsko či Itálie upozorňují, že přístupový proces musí zůstat založený na splnění reforem, nikoliv na politickém zrychlení.

„Myslím, že tohle bude ještě dlouho téma, než a jestli se najde nějaká shoda,“ upozorňuje Mathernová.

I proto se na ukrajinské straně ozývá, že by Kyjev měl zvážit i mezikroky, které se v evropské debatě objevují. Jak ve svém textu argumentují analytici Maksym Beznosiuk a William Dixon, návrh na přidružené členství může být snahou prolomit dlouhodobou patovou situaci v rozšiřování EU a urychlit samotnou integraci Ukrajiny.

„Německo si je vědomo, že v rámci současného institucionálního rámce EU, který vyžaduje jednomyslnost a složité schvalování jednotlivých kroků, může plné členství Ukrajiny zůstat i dlouhodobě nedosažitelné,“ uvádějí.

Do debaty navíc vstupuje Maďarsko, které i přes formální souhlas se zahájením přístupových jednání nejenže nadále odmítá zrychlený postup Ukrajiny do EU, ale také upozorňuje, že i v případě úspěšného uzavření všech 33 vyjednávacích kapitol během deseti až patnácti let by o finálním vstupu Ukrajiny mohlo rozhodovat závazné referendum v Maďarsku, což by celý proces dále politicky komplikovalo.

Odmítnutí nabízeného mezistupně je podle analytiků sice z ukrajinské strany srozumitelné vzhledem k obětem, které země ve válce přináší, zároveň ale může být i strategicky rizikové, pokud by vedlo k dalšímu zpomalení přístupového procesu.

Nejistota kolem evropské perspektivy Ukrajiny má navíc širší geopolitický rozměr: Rusko ji podle textu využívá jako součást své argumentace pro pokračování války.

„Vladimir Putin dlouhodobě tvrdí, že Ukrajina je „neoddělitelnou součástí“ ruského historického a kulturního prostoru, a právě nejasný status země v evropských strukturách mu umožňuje tvrdit, že její evropská orientace není definitivně uzavřená,“ píší Beznosiuk a Dixon.