Článek
Když 24. února 2022 začala plošná ruská invaze na Ukrajinu, hned druhý den se prezident Volodymyr Zelenskyj rozhodl podat oficiální žádost o členství v Evropské unii. O dva dny později byla žádost odeslána a do půl roku získala Ukrajina status kandidátské země.
„Všechno to vyžadovalo vyplnění přes 600 stran podkladů, analýz, fyzické práce. A oni to všechno zvládli,“ vzpomínal v rozhovoru pro Seznam Zprávy ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který byl tehdy se Zelenským v bunkru.
Kyjev se tím zavázal k rozsáhlému reformnímu úsilí - zejména k posílení vlády práva, boji proti korupci, reformě justice a sladění své legislativy s právem Evropské unie. Splnění těchto podmínek je klíčové pro otevření přístupových kapitol i pro další uvolňování evropské finanční podpory.
Jenže právě v plnění těchto závazků začíná země ztrácet tempo. Některé klíčové zákony uvízly v parlamentu, jiné vláda předložila se zpožděním.
V reformním kalendáři tak přibývá nedokončených úkolů a Brusel stále hlasitěji upozorňuje, že bez konkrétních výsledků se přístupový proces ani finanční podpora dál neposunou.
„Vnímáme zpomalení reforem na základě analýzy plnění programu Mezinárodního měnového fondu a tzv. Ukrajinského plánu,“ potvrzuje pro Seznam Zprávy Oleksandra Betliyová z Ústavu pro ekonomický výzkum, která v minulosti pracovala jako poradkyně ukrajinského ministra financí.
Podle expertky Kyjev už ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 nedotáhl řadu klíčových úkolů a další problémy se očekávají i letos. „Pro Ukrajinu je to zásadní problém, protože evropské peníze jsou přímo vázány na plnění těchto reforem. Pokud některé z nich nesplníme, dostaneme méně finanční podpory,“ upozorňuje Betliyová.
Zpomalení reforem se stalo ještě zřetelnějším, když ukrajinský parlament začátkem roku nedokázal schválit sérii daňových zákonů požadovaných Mezinárodním měnovým fondem pro uvolnění půjčky ve výši 8,2 miliardy dolarů. Peníze tak zatím do země neputovaly.
„Ten problém je obrovský, protože nejde jen o ‚reformy‘. To slovo používáme zjednodušeně, ale ve skutečnosti jde o zásadní transformaci země. Transformaci, která je klíčová pro její přežití, existenci a soužití jako evropského státu,“ říká pro Seznam Zprávy ukrajinský právník Mykhajlo Žernakov z občanské organizace Dejure Foundation, kterou založili právníci a experti s cílem podporovat reformy v justici.
Transformace se týká především přímé rozpočtové podpory z Evropské unie, nikoli vojenské pomoci. Jde o finanční prostředky určené na běžné státní výdaje, fungování institucí a priority, jako jsou zdravotnictví, školství nebo obnova zasažených oblastí.
Zhruba třetina z aktuálně poskytovaných 90 miliard eur je podle odborníků vázaná na konkrétní reformní kroky, známé jako takzvaný Kačkův seznam. Ten byl předložen loni v zimě coby „předběžné otevření“ přístupových jednání.
Seznam zahrnuje klíčové reformy, například generální prokuratury, nejvyššího soudu či Státního úřadu pro vyšetřování institucí, které podle expertů v současnosti ohrožují ukrajinskou demokracii. „Pokud nebudou reformovány, zůstanou nástrojem ruského vlivu a zkorumpovaných elit, které podkopávají stabilitu země,“ vysvětluje Žernakov.
Vláda i parlament si jsou problémů vědomy, zároveň však čelí značným obtížím při jejich řešení. Premiérka Julija Svyrydenková 13. února na uzavřeném setkání s novináři zpochybnila efektivitu parlamentu při předkládání a schvalování zákonů.
Problém podle expertů spočívá v nedostatečné koordinaci mezi vládou a parlamentem a ne vždy dostatečném vysvětlování. „Ne všichni poslanci plně rozumí tomu, proč je určitý zákon důležitý a co má obsahovat. Proto apelujeme například i na Evropskou komisi a delegaci EU, aby s parlamentem více komunikovaly a vysvětlovaly význam jednotlivých návrhů z hlediska evropské integrace, protože vláda to nezvládá,“ poznamenává Betliyová s tím, že problémy nelze přičítat jen zákonodárcům.
Roli podle ní může hrát i únava poslanců – mnozí jsou ve funkcích už od let 2019–2020, což je dlouhé období, zejména v podmínkách války. Další faktor představuje tlak ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa na uzavření mírové dohody a následné rychlé vypsání voleb.
„Někteří zákonodárci tak mohou zvažovat, zda má smysl přijímat obtížné a potenciálně nepopulární zákony těsně před volbami. Většina Ukrajinců však letos volby neočekává,“ doplňuje Betliyová.
Jak funguje ukrajinský parlament za války:
Žernakov však upozorňuje, že i když parlament může být unavený a čelí problémům, stále dokáže přijímat zákony, pokud je to nutné a význam reforem je jasně komunikován ze strany EU.
„Potřebujeme vládu práva a funkční instituce, které zatím nemáme. Funguje jen několik málo institucí, zbytek je stále zatížen korupcí, sovětským dědictvím a neefektivitou. To musíme změnit. Nejde o ‚zlepšování‘, jak se říkalo za éry (svrženého prezidenta Viktora) Janukovyče, ale o vybudování systému, který skutečně funguje,“ říká právník.
„Bylo to naše svobodné rozhodnutí usilovat o členství v EU. Nejde o to, jak jsme stateční nebo jak těžké jsou zimy během války. Jde o to, zda naše instituce fungují na úrovni, která odpovídá členskému státu EU. To je podstatou věci,“ pokračuje Žernakov.
Proces přistoupení k EU byl navržen pro dobu míru, případ Ukrajiny je tak mnohem komplikovanější, protože země je ve válce. Ukrajina však již dokázala, že zvládá pracovat pod tlakem. V roce 2024 evropské představitele překvapila tím, jak rychle byla schopná provádět reformy i pod hrozbou ostřelování.
Redakcí oslovení experti se shodují, že ačkoliv jsou reformy náročné, Ukrajina si nemůže dovolit zpomalit, zejména po loňských korupčních skandálech.
„Prezident například oznámil, že do konce ledna předloží návrh zákona o reformě Státního úřadu pro vyšetřování. Je konec února a návrh stále není na stole,“ kritizuje Žernakov.
Zkorumpovaná Ukrajina?
.
Ukrajinská vláda v létě sama nechtěně upozornila na problém, který se jí nedaří řešit – korupci. Pokusila se utáhnout kontrolu nad protikorupčními úřady, ale narazila na odpor společnosti, během války nevídaný.
Jak moc je Ukrajina zkorumpovaná? Seznam Zprávy připravily seriál, který se tímto problémem zabývá do hloubky. V prvním díle rozebíráme kořeny úplatkářství v zemi, v dalších částech mapujeme, jak moc se Ukrajinci setkávají s korupcí v každodenním životě, a připomínáme i skandály v týmu prezidenta Volodymyra Zelenského.
Volodymyr Zelenskyj přitom nedávno oznámil, že cílem Ukrajiny je vstoupit do Evropské unie k 1. lednu 2027, což však podle komisařky EU pro rozšiřování Marty Kosové v rámci současných struktur není možné. Kosová zároveň vyzvala k nalezení řešení, které by zohlednilo bezpečnostní krize.
Nově se navíc objevily zprávy, že Unie zvažuje plán částečného členství, který by Ukrajině umožnil vstoupit dříve, než dokončí všechny potřebné reformy související s přístupovým procesem. Kosová nicméně zopakovala, že plné členství bude možné až po dokončení všech reforem, i když bude přístupový proces upraven tak, aby reflektoval nové geopolitické podmínky.
Existují však obavy, že částečné členství by mohlo oslabit motivaci k rychlému přijímání reforem. Podle odborníků je proto nezbytná jasná a přímá komunikace ze strany EU, že tato opatření jsou bezpodmínečně nutná.
„Pokud takový tlak nebude, reformy se nepohnou. A bez reforem nebude členství v EU. Bez perspektivy členství poroste euroskepticismus a hrozí scénář podobný Gruzii. Nevědomky tím EU může naši společnost tímto směrem tlačit – a tomu je třeba zabránit,“ uzavírá Žernakov.
