Článek
Když letos v létě administrativa prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla proti dvěma protikorupčním úřadům, které vyšetřovaly jeho blízké spolupracovníky, vypukly na Ukrajině první velké pouliční protesty od začátku ruské války.
Parlament sice rychle zrušil zákon, jenž výrazně omezoval nezávislost institucí, tento krok se však nevztahoval na trestní stíhání bývalého vysoce postaveného vládního vyšetřovatele Ruslana Magamedrasulova.
Právě on prověřoval obchodní aktivity v osobním okruhu prezidenta Zelenského a podle expertů odstartoval celý spor o protikorupční úřady. V pátek stanul vyšetřovatel před soudem v Kyjevě, který rozhodl o jeho ponechání ve vazbě do začátku procesu.
Magamedrasulova zatkla 21. července ukrajinská tajná služba SBU. Úřady jej viní z napomáhání nepříteli – údajně měl společně se svým otcem obchodovat s průmyslovým konopím se zákazníky v Rusku, kde je jakýkoli obchodní styk s Ukrajinou přísně regulován.
„Znaky politického pronásledování“
Antikorupční aktivisté obvinění odmítají a považují Magamedrasulova za politického vězně.
„Naši právníci případ velmi pečlivě sledují a nese všechny znaky politického pronásledování: Zfalšované důkazy, včetně korespondence jeho otce s údajnými zástupci Dagestánu (republika na severním Kavkaze, pozn. red), a četná procesní porušení, která mu upírají účinnou obhajobu,“ popsala Seznam Zprávám přední antikorupční aktivistka Olena Halušková.
Odkazuje také na další velmi neobvyklou situaci. Do vyšetřování se zapojilo celkem 42 státních zástupců včetně samotného generálního prokurátora. V celé Specializované protikorupční prokuratuře (SAPO) jich přitom pracuje jen o dva více.
Takto masivní nasazení podle Haluškové posiluje podezření, že nejde o standardní právní postup, ale o politicky motivovaný tlak. „Úřady věnují jediné kauze prakticky stejné kapacity, jaké má k dispozici celá národní protikorupční instituce, což v očích kritiků působí jako nepřiměřený a záměrný nátlak,“ vysvětlila.
Důvody jsou následující: Magamedrasulov údajně pomáhal při vyšetřování bývalého obchodního partnera prezidenta Zelenského Timura Mindicha. Vlastnili spolu televizní studio Kvartal 95, které Zelenskyj spoluzaložil před svým zvolením prezidentem v roce 2019.
Antikorupční úřady v jeho případě prošetřovaly závažné otázky týkající se propojení politiky, byznysu a korupce. Mindich, který byl dlouho považován za důvěrníka oligarchy Ihora Kolomojského, se po zvolení Zelenského prezidentem stal klíčovou postavou jeho okolí. Podle některých zdrojů měl pod palcem korupční schémata ve státních energetických firmách a dalších podnicích.
Zkorumpovaná Ukrajina?
.
Ukrajinská vláda v létě sama nechtěně upozornila na problém, který se jí nedaří řešit – korupci. Pokusila se utáhnout kontrolu nad protikorupčními úřady, ale narazila na odpor společnosti, během války nevídaný.
Jak moc je Ukrajina zkorumpovaná? Seznam Zprávy připravily seriál, který se tímto problémem zabývá do hloubky. V prvním díle rozebíráme kořeny úplatkářství v zemi, v dalších částech zmapujeme, jak moc se Ukrajinci setkávají s korupcí v každodenním životě, a podíváme se i na skandály v týmu prezidenta Volodymyra Zelenského.
Osobní důvěra a loajalita
Televizní studio Kvartal 95 už dávno není jen minulost. Kritici připomínají, že Volodymyr Zelenskyj si z tohoto prostředí postupně přivedl řadu kolegů i do politiky – od scenáristů až po manažery. Zábavní studio se tak stalo líhní jeho nejbližšího okruhu, který dnes tvoří jádro prezidentské administrativy.
Pro okolí hlavy státu je charakteristické, že vláda funguje téměř výhradně na základě osobní důvěry a loajality. V praxi to znamená, že klíčová místa v kabinetu či úřadech zastávají „jeho lidé“, kteří táhnou za jeden provaz a na veřejnosti bez viditelných trhlin hájí i kontroverzní rozhodnutí.
A právě tento fakt vysvětluje, proč se pozornost protikorupčních institucí v poslední době stále častěji obrací i na další Zelenského dlouholeté spolupracovníky. Typickým příkladem je Oleksij Černyšov, někdejší vicepremiér a Zelenského dlouholetý přítel.
Letos v létě ho vyšetřovatelé formálně obvinili z účasti na rozsáhlém korupčním schématu v Kyjevě, jež mělo podle odhadů státu způsobit škodu přes jednu miliardu hřiven (zhruba 580 milionů korun).
V době, kdy obvinění vyšla najevo, byl na služební cestě v zahraničí, poté se však vrátil na Ukrajinu a soud ho po složení kauce propustil. Ve své ministerské funkci mohl pokračovat, avšak s některými omezeními, která se mu údajně nelíbila, protože jakoukoli vinu ostře popřel.
„Šlo o zásah v okruhu nejvyšší moci. A v takové situaci si vládní struktury samozřejmě začnou klást otázku – kdo bude další? Co když se příště zaměří na někoho ještě výše postaveného? Třeba na někoho z bezprostředního prezidentského kruhu,“ vysvětlila Seznam Zprávám už dříve šéfredaktorka webu Ukrajinska pravda Sevhil Musajevová.
A dodala, že ještě víc to vygradovalo, když Národní protikorupční úřad (NABU) ve spolupráci s německými orgány provedl v Německu prohlídku u bývalého zástupce šéfa prezidentské kanceláře Rostyslava Šurmy.
Musajevová v neposlední řadě připomněla případ nedávno zatčeného významného protikorupčního aktivisty Vitalije Šabunina. „Vzbudilo to velké obavy, ale nejvíce alarmující byla reakce ze strany mezinárodních partnerů – nebo spíše její absence. Myslím že tehdy vláda nabyla dojmu, že hranice, které byly dříve jasně vymezené, teď mizí. A že dnes už je možné téměř cokoli,“ popsala.
Zásadní otázka, kterou situace vyvolává, zní: Do jaké míry si prezident Zelenskyj uvědomuje probíhající korupční praktiky a zda záměrně spolupracuje na jejich krytí.
Ačkoliv v tuto chvíli neexistují žádné důkazy ani vyšetřování, která by prokazovala, že hlava státu či jeho nejbližší spolupracovníci kradou peníze, v Ukrajině právě probíhá živá a kontroverzní debata o tom, kam až sahá vliv prezidenta a jeho okolí.
Zvláštní pozornost totiž vzbuzuje Zelenského poslední krok. Navrhl, aby Bezpečnostní služba Ukrajiny během šesti měsíců prověřila všechny zaměstnance NABU a SAPO, kteří mají přístup ke státním tajemstvím. Oficiálně mělo jít o odhalení těch, kteří by mohli jednat ve prospěch agresorského státu.
Co jsou NABU a SAPO?
Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a Úřad specializovaného protikorupčního prokurátora (SAPO) vznikly po ukrajinské revoluci z roku 2014, která svrhla tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Jsou považovány za jeden z hlavních výdobytků tzv. Euromajdanu.
Pokrok v boji s úplatkářstvím je jedním z hlavních požadavků Evropské unie pro budoucí vstup Ukrajiny. Činnost NABU i SAPO v minulosti vadila různým ukrajinským vládám.
NABU je zodpovědný za nezávislé vyšetřování korupce na vysokých místech, SAPO dohlíží na trestní stíhání zahajované NABU.
Oba úřady podle agentury Reuters po začátku ruské invaze na Ukrajinu zintenzivnily svou činnost. Obvinily řadu poslanců i vysoce postavených vládních představitelů, včetně bývalého zástupce ředitele kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského nebo místopředsedy vlády.
NABU ani SAPO dosud nepodléhaly kontrole ukrajinského generálního prokurátora, který je jinak závislý na prezidentovi a parlamentu. Nový zákon to ale měl změnit a oba úřady mu podřídit. To mohlo generálnímu prokurátorovi umožnit nahlížet do otevřených spisů a dávat oběma institucím pokyny. Prezident a vláda nakonec od záměru ustoupili.
Jak ale upozorňují odborníci, v praxi tento nástroj může sloužit jako mocný prostředek politického tlaku na vyšetřovatele a prokurátory, kteří se zabývají případy zahrnujícími vlivné politické či podnikatelské osobnosti.
„Dokonce i okrajové vazby, například příbuzní v Rusku, by mohly být zneužity k odvolání konkrétních vyšetřovatelů. Tento scénář není teoretický, podobný argument už dříve zablokoval jmenování vítěze soutěže na post v Úřadu pro hospodářskou bezpečnost a ukázal, jak snadno lze mechanismus obrátit proti protikorupčním pracovníkům,“ nastínil ukrajinský právník specializující se na protikorupční problematiku Andrij Bileckij.
Zda Zelenskyj sám osobně těží z korupce, zatím žádná nezávislá novinářská ani investigativní instituce neprokázala.
„Ale rozhodně to byl on, kdo dal zelenou všem útokům, které proběhly v červenci a které pokračují i nyní. Bez něj by se nikdy neuskutečnil tak masivní útok, jenž ohrozil integraci Ukrajiny do EU i její financování,“ dodává Halušková.
