Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Volodymyr Zelenskyj byl zvolen prezidentem Ukrajiny v roce 2019 mimo jiné i díky příslibu, že bude bojovat proti hluboce zakořeněné korupci.
O to větší překvapení pak pro mnoho Ukrajinců přišlo v úterý večer, kdy prezident podepsal zákon, který podle kritiků oslabuje nezávislost klíčových protikorupčních institucí - právě těch, které měly dohlížet na čistotu vládních struktur.
Zákon vyvolal protesty přímo v centru Kyjeva před prezidentským úřadem, a to v době války, kdy jsou veřejná shromáždění přísně zakázána. Demonstrace navíc pokračovaly i dlouho po začátku nočního zákazu vycházení.
Strach, že přijdeme o naši zemi
„Upřímně, mám strach. Strach, že přijdeme o naši zemi. Strach z toho, koho jsme si pustili k moci. Bolí mě vědomí, kolik lidí položilo život za evropské hodnoty, a přitom stále bojujeme s tou stejnou starou hnilobou. Už tak vedeme válku s vnějším nepřítelem, a to úplně stačí. Ale teď jsme nuceni bojovat i s nepřítelem uvnitř,“ řekla Seznam Zprávám novinářka deníku The New York Times Ljubov Šoludková, která se v úterý společně s kolegy zúčastnila protestů v Kyjevě.
Podobné pocity popisují lidé pod příspěvkem Zelenského na sociální síti Instagram. V posledních hodinách se tam hromadí především naštvané a rozčarované reakce. Lidé, kteří ho před pěti lety volili, dnes otevřeně přiznávají, že své volby hluboce litují – pro mnohé je to poprvé, co to veřejně říkají.
Rozhovor o novém zákonu:
Rozhořčené ženy píší o tom, že jejich muži šli bojovat s vírou, že Ukrajina směřuje do Evropské unie, jak Zelenskyj sliboval. „Zemřel zbytečně,“ napsala jedna z nich. Jiní zase mluví o návratu do časů Viktora Janukovyče, prezidenta svrženého během revoluce v roce 2014. Píšou, že Ukrajinci znovu vyjdou do ulic, pokud to bude nutné.
Brzy ráno prezident Zelenskyj prohlásil, že protikorupční orgány budou dál fungovat – jen bez „ruského vlivu“. Právě ten měl být podle něj hlavním důvodem pro přijetí sporného zákona, který zvyšuje vládní kontrolu nad protikorupční agenturou NABU a protikorupční prokuraturou SAPO.
Jenže dosavadní veřejně známá vyšetřování tento argument příliš nepodporují. Stejně tak deník The New York Times reportoval, že dosud nebyly zveřejněny žádné věrohodné důkazy o napojení protikorupčních vyšetřovatelů na Rusko.
Co jsou NABU a SAPO?
Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a Úřad specializovaného protikorupčního prokurátora (SAPO) vznikly po ukrajinské revoluci z roku 2014, která svrhla tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Jsou považované za jeden z hlavních výdobytků tzv. Euromajdanu.
Pokrok v boji s úplatkářstvím je jedním z hlavních požadavků Evropské unie pro budoucí vstup Ukrajiny. Činnost NABU i SAPO v minulosti vadila různým ukrajinským vládám.
NABU je zodpovědný za nezávislé vyšetřování korupce na vysokých místech, SAPO dohlíží na trestní stíhání zahajované NABU.
Oba úřady podle agentury Reuters po začátku ruské invaze na Ukrajinu zintenzivnily svou činnost. Obvinily řadu poslanců i vysoce postavených vládních představitelů, včetně bývalého zástupce ředitele kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského nebo místopředsedy vlády.
NABU ani SAPO dosud nepodléhaly kontrole ukrajinského generálního prokurátora, který je jinak závislý na prezidentovi a parlamentu. Nový zákon to ale mění a oba úřady mu podřizuje. Dává mu možnost nahlížet do otevřených spisů a dávat oběma institucím pokyny.
Zelenskyj ale mluvil také o tom, že úřady v některých případech korupce postupují příliš pomalu.
„Slyšíme, co společnost říká,“ ujišťoval po prvních protestech prezident. „Vidíme, co lidé od státních institucí očekávají, zajištění spravedlnosti a efektivní fungování každé instituce.“
Série zásahů proti úřadům
Podle deníku The Kyiv Independent nejde o ojedinělý krok, ale o součást dlouhodobějšího rozsáhlého zásahu proti nezávislým protikorupčním institucím.
Hlasování v parlamentu totiž předcházela bezprecedentní vlna razií v desítkách domů pracovníků Národního protikorupčního úřadu (NABU). Záminky pro domovní prohlídky se pohybovaly od obvinění z držení drog až po dopravní nehodu starou čtyři roky.
Šéf NABU Semen Kryvonos uvedl, že při některých zásazích docházelo k násilí. Ukrajinská média informovala o případu, kdy policisté údajně násilím otevřeli detektivovi oči, aby odemkli jeho telefon s rozpoznáváním obličeje. Ukrajinští novináři následně odhalili, že tento represivní zásah prováděly bezpečnostní složky, poslanci i lidé přímo napojení na prezidenta.
Prezident Zelenskyj tak podle kritiků činí vědomé kroky k oslabení demokratických institucí výměnou za posílení své vlastní moci.
„Vnímám, že se posouváme k autokracii. A je smutné, že k tomu dochází právě teď, uprostřed války, v jednom z nejtěžších momentů pro Ukrajinu. Naše země zoufale potřebuje zbraně, obranné systémy, mezinárodní podporu. A ta podpora přece stojí na důvěře, že Ukrajina zůstává demokratickou zemí,“ řekla pro Seznam Zprávy novinářka webu Ukrajinska Pravda Sevhil Musajevová.
Antikorupční úřady, které se v posledních týdnech ocitly pod soustředěným tlakem, dlouhodobě vadily části ukrajinské politické elity – a to včetně Zelenského. Jejich vyšetřování mířila nejen na opoziční poslance, ale i na členy jeho vládní strany Sluha lidu a blízké spolupracovníky z prezidentského okruhu.
Jen před několika týdny se jejich pozornost obrátila i na Zelenského dlouholetého přítele, tehdejšího vicepremiéra Oleksije Černyšova, kterého vyšetřovatelé označili za podezřelého v kauze nezákonného přidělování státních pozemků.
V červnu 2025 ho právě NABU a SAPO obvinily z účasti na rozsáhlém korupčním schématu v Kyjevě, které mělo podle odhadů státu způsobit škodu přes jednu miliardu hřiven (zhruba 580 milionů korun).
V době, kdy obvinění vyšla najevo, byl na služební cestě v zahraničí, poté se však vrátil na Ukrajinu a soud ho po složení kauce propustil. Ve své ministerské funkci mohl pokračovat, avšak s některými omezeními, které se mu údajně nelíbily, protože jakoukoli vinu ostře popřel.
„Šlo o zásah v okruhu nejvyšší moci. A v takové situaci si vládní struktury samozřejmě začnou klást otázku – kdo bude další? Co když se příště zaměří na někoho ještě výše postaveného? Třeba na někoho z bezprostředního prezidentského kruhu,“ vysvětlila Musajevová.
Obavy o evropskou budoucnost
Zásah proti nezávislým institucím přichází ve chvíli, kdy je Ukrajina oficiálně kandidátskou zemí na vstup do Evropské unie a reformy v oblasti právního státu jsou jedním z hlavních požadavků Bruselu.
„Tohle je obrat o 180 stupňů od evropské integrace,“ varovala krátce před podpisem zákona Daria Kaleniuková, výkonná ředitelka Centra protikorupční akce. Podle ní Ukrajina právě prochází systematickým rozkladem více než desetileté snahy vybudovat nezávislé a funkční protikorupční instituce.
Kaleniuková nakonec dodává, že vládní zásahy míří i proti občanské společnosti. Zakladatel stejného protikorupčního centra Vitalij Šabunin byl 11. července obviněn z vyhýbání se vojenské službě a podvodu – přestože sám slouží v armádě od roku 2022. Podle něj jde o vykonstruovanou politickou odvetu. Šabunin dlouhodobě kritizuje Zelenského a jeho okolí za korupční praktiky a za snahy o centralizaci moci.
Zda prezident Volodymyr Zelenskyj sám osobně těží z korupce, zatím žádná nezávislá novinářská ani investigativní instituce neprokázala.
Sám Šabunin v rozhovoru s šéfredaktorkou deníku The Kyiv Independent Olgou Rudenkovou řekl, že nedokáže odhadnout, zda za tlakem na protikorupční úřady stojí přímo prezident, nebo lidé z jeho nejbližšího okruhu.
Na demonstracích v Kyjevě se často objevovalo jméno právě šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka, kdy lidé skandovali, ať ho prezidentský úřad vydá protikorupčním agenturám.
Kdo je Andrij Jermak?
Z filmového producenta až do samotné špičky ukrajinské válečné politiky. Šéf kanceláře prezidenta Andrij Jermak se stal jedním z nejmocnějších mužů Ukrajiny.
Jermak, kterého kritici označují za „šedou eminenci“ ukrajinské politiky, patří k nejvlivnějším postavám Zelenského administrativy. Prezident si podle znalců ukrajinské politiky pečlivě vybírá spolupracovníky tak, aby v jeho nejbližším okolí byli jen ti, kterým bezvýhradně důvěřuje - právě to Jermakovu roli posiluje.
Podle několika na sobě nezávislých zdrojů, včetně ukrajinských investigativních novinářů a diplomatických pozorovatelů, stojí Jermak přímo za klíčovými personálními rozhodnutími, a to i přesto, že jeho funkce žádné výkonné pravomoci nezahrnuje. To se ostatně potvrdilo i při poslední vládní rošádě z července.
Zelenskyj obrátil
Agentura Reuters ve středu večer uvedla, že Volodymyr Zelenskyj po kritice z domova i zahraničí slíbil obnovit nezávislost protikorupčních agentur, nyní nově podřízených prokuratuře. Zelenskyj nyní oznámil, že předloží parlamentu nový zákon.
Zelenskyj ve večerním projevu oznámil, že předloží parlamentu nový zákon, který bude splňovat „všechny normy pro nezávislost protikorupčních institucí“.
Ukrajinský prezident připustil, že si je vědom ohlasu svých kroků u lidí, a to jak na sociálních sítích, tak na ulicích. „Analyzovali jsme všechny obavy, všechny aspekty, co je třeba změnit,“ řekl podle serveru Ukrajinska pravda.
Prezident rovněž zdůrazňoval, že v protikorupčních institucích „nebude žádný ruský vliv“, kterým odůvodňoval předchozí změny, prosazené za pomoci většiny prezidentovy strany v ukrajinském parlamentu.
Nehledě na prezidentův příslib pokračovaly ve středu večer v ukrajinských městech protesty proti novému zákonu, který oslabuje pravomoci protikorupčních institucí. V Kyjevě se sešlo na 1500 demonstrujících, třikrát více než o úterní noci, napsala agentura Interfax-Ukrajina. Lidé protestovali také v Mykolajivu, Černihivu, Kremenčuku, Černivcích, Dnipru, Záporoží, Kryvém Rihu, Ivano-Frankivsku, Ternopilu, Charkově, Lvovu, Užhorodu a Oděse, uvedla Ukrajinska pravda, která na svém webu zveřejnila také snímky z protestů. Podle televize byly protesty ohlášeny v 17 městech.
Návrh zákona o nezávislosti NABU a SAP projedná ukrajinský parlament příští týden, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na slova poslanců Jaroslava Železňaka a Oleksije Hončarenka a na své informované zdroje. Návrh, který by zrušil nově platný korupční zákon, podpisem podpořilo už 45 zákonodárců, uvedl Železňak a dodal, že velkou roli v nynějším obratu sehrál „kategorický postoj partnerů (zejména ohledně peněz) a protesty“.
Aktualizace: Text jsme doplnili o změnu postoje prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského.
