Reportáž: Lorde umí vytvořit intimní scénu pro 12 tisíc lidí. Ukáže to v Česku

O životě v New Yorku i prožitcích z vysazení antikoncepce vypráví zpěvačka Lorde na oceňované desce Virgin, kterou vydala koncem června. Album plné osobních příběhů jde na dřeň toho, co znamená být mladou ženou v rychle se měnícím světě. „Jsem vděčná, že to lidé chápou. Dává mi to hodně naděje ohledně toho, jakou ženou lze v roce 2025 být,“ komentovala vřelé přijetí, kterého se její nové hudbě dostalo.

Vzápětí s ní vyrazila na světové turné nazvané Ultrasound. Uplynulý pátek v Berlíně ukázala, že své soukromé melancholie, vnitřní konflikty i momenty smíření dokázala přenést na sportovní stadiony. Češi ji zažijí příští rok, kdy bude Lorde hvězdou festivalu Colours of Ostrava. Ten se uskuteční od 15. a 18. července 2026 v Dolní oblasti Vítkovice.

Na začátku tmu na pódiu prořízne paprsek laseru a halou zazní naléhavý zvuk syntetizátoru, který jako by vycházel z útrob. K hlubokým citovým i tělesným prožitkům směřuje také drze upřímný text úvodní skladby koncertu Hammer. „Možná to byla láska, možná jenom ovulace,“ zpívá Lorde. Sotva stanula na pódiu haly Max-Schmeling-Halle před více než deseti tisíci lidmi, už divoce skáče, máchá rukama a hází hlavou v typickém extatickém tanci, který její posluchači dobře znají. Netrvá to dlouho a dav skáče s ní.

„Lorde miluji už od první desky, jsme stejně staré a prošla se mnou všemi fázemi dospívání,“ říká před koncertem jedna fanynka. Podobných příběhů lze ve frontě slyšet mnoho. „Vždycky se mi líbilo, že je jiná, nenosí třeba moc make-up a je jí jedno, co si kdo myslí,“ oceňuje další návštěvnice.

Novozélanďanka debutovala v 16 letech singlem Royals a okamžitě vystřelila do čela hitparád. „Nikdy jsem neviděla opravdový diamant, nejsem hrdá na svou adresu,“ zpívala v průlomovém hitu, který na berlínském koncertu zařazuje hned jako druhý. Kriticky se v něm vyjadřuje k nablýskanému popovému světu, který jí nic neříká. Také na debutové desce Pure Heroine mluvila o tom, jak nepatří mezi „teenagery s bílýma zubama“ a místo jízd limuzínou radši s kamarády cestou na večírek ve vlaku počítají drobné.

O dvanáct let později je Lorde v odlišné situaci. Showbyznysu se přesto zcela nepřizpůsobila: když tančí, pořád místy připomíná spíš strašáka kymácejícího se ve větru na poli než popovou hvězdu.

Ve srovnání s předchozími turné je nicméně vidět, že na choreografii, scéně i vlastním vystupování dost zapracovala. Hudebnice dříve známá skromným, místy až příliš introvertním projevem evidentně našla polohu, která její hudbě ponechává syrovost, a zároveň funguje ve velké hale.

Scénografie je jednoduchá, ale efektní: změny světla, kamera, která zpěvačku obkružuje a přenáší obraz na plátno za ní. Na pódiu Lorde doprovází jen pár tanečníků nebo kapela. Největší proměnu lze vnímat v umělkyni samotné: zatímco dříve po internetu kolovala videa, jak během koncertu nevybíravě utišuje fanoušky, dnes je vyzývá, aby zpívali s ní.

Mezi kamerami a reflektory dospěla, přesto, nebo právě proto, ale celou dobu bojovala s téměř chorobnou trémou: větší jistotu podle svých slov nabrala až po terapii látkou MDMA, což je hlavní složka tablet známých pod označením extáze.

Během skladby Current Affairs se Lorde v Berlíně vysvléká do tmavých boxerek a pokládá se před publikem na záda. Ačkoliv na pódiu leží ve spodním prádle, výjev nemá působit nijak sexy. „Tohle je ta nejintimnější a zároveň nejméně erotická věc, jakou jsem kdy viděl,“ okomentoval americký moderátor Stephen Colbert v rozhovoru se zpěvačkou přebal letošní desky Virgin, který ukazuje rentgenový snímek její dělohy, včetně zavedeného nitroděložního tělíska. Stejnými slovy by se dala shrnout každá scéna na koncertu Lorde: intimní, ale naprosto zbavené jakékoliv sexualizace.

Jednoduchou scénografii hvězda využívá pro to, aby podpořila vyznění textů. Když tak třeba v průběhu skladby Supercut běží na páse až do vysílení, doplňuje tím text o nekonečných, nerealizovatelných romantických představách, které podobně jako bezcílný pohyb na běžeckém páse nikam nevedou.

„My jsme spolu vyrostli a já ve vás vidím něco ze sebe,“ obrací se Lorde ve druhé části vystoupení k publiku, kterého si jinak spíš nevšímá. „Vždycky se snažím pro vás odkrýt další a další vrstvu, až se jich zbavím všech a zůstanu jenom já.“

Autenticita je největší síla i břemeno její tvorby. Zatímco na deskách Pure Heroine, Melodrama i na nové Virgin svou zkušenost předala uvěřitelně, předposlední Solar Power z roku 2021 představovalo trochu odbočku. Také v Berlíně z této nahrávky zařazuje jen dvě skladby a obě představují nejslabší místo večera.

Lorde má k Solar Power komplikovaný vztah: zatímco texty hlásaly sebepřijetí, spojení s přírodou a přirozenost, později uvedla, že v daném období především bojovala s poruchou příjmu potravy. „Měla jsem hlad a byla jsem hrozně slabá,“ přiznala zpětně. Že něco chybí, cítili i fanoušci: Solar Power zůstává jejím nejméně úspěšným projektem.

Téměř dvouhodinová páteční show nabízí dvě cesty ke katarzi: skrze bolest prožitou naplno a skrze tanec. „Kdo mě bude takhle milovat?“ ptá se zpěvačka zoufale v baladě Man of the Year a později nechává publikum ztratit se v bezstarostné euforii tanečního hitu Green Light.

V jednom z nejsilnějších momentů bere do ruky vokodér. Skladba Clearblue totiž sestává pouze z hlasových stop navrstvených na sebe: Lorde se daří jenom svým hlasem naplnit halu až po strop.

Bolest a úleva se potom potkávají v songu Shapeshifter o přijetí různých verzí sebe sama. „Hlavně jim nedat nic osobního, ať mě to neovlivní,“ zpívá zde ironicky.

Ne všichni fanoušci na berlínském koncertě s Lorde vyrostli. Spousta si cestu k ní našla až později, díky letošní desce nebo naopak starší skladbě Ribs, která nedávno zažila comeback na platformě TikTok. Právě touto písní Lorde celou show zakončuje, tentokrát už ne na pódiu, ale uprostřed haly obklopená fanoušky. „Smát se, až nás rozbolí žebra. To ale nikdy nebude stačit,“ zpívá za sborového doprovodu enigmatický text plný hořkosladké melancholie.

Lorde se do živého vystoupení podařilo přenést přesně to, čím její hudba působí tak silně: intenzivní melancholii, nostalgii, radost a svobodu všechno to prožít naplno.