První odhad izraelských voleb: Netanjahu prohrál, ale opozice nemá většinu

První odhady po uzavření volebních místností v Izraeli ukazují, že výsledek bude vyrovnaný a těsný. Vládní blok stran premiéra Benjamina Netanjahua získal podle predikce izraelské televize ve 120členném parlamentu 50 křesel, koalice opozičních stran v čele s bývalým náčelníkem generálního štábu izraelské armády Gadim Eisenkotem 52 až 53 křesel. Zbývajících sedmnáct až osmnáct mandátů si rozdělí dvě arabské strany, které reprezentují arabskou menšinu v Izraeli.

Netanjahuova strana Likud sice má podle průzkumů nejvíce křesel - 24 - ale celkově má premiérův blok pěti stran méně mandátů než opoziční strany. Jde však pouze o odhady.

Účast ve volbách byla rekordní. Pohybovala se kolem 79 procent, nejvíce od roku 1973. Jediný vážnější incident se odehrál ve volební místnosti v Tel Avivu, kde policie zastavila muže s nožem, který se blížil k předákovi levicové opoziční strany Demokraté Jairu Golanovi.

Ani Netanjahu, ani opozice pravděpodobně nedosáhnou na většinu, takže lze čekat obtížné vyjednávání o nové vládě. Arabské strany mají blíže k opozici, ale její část – strana Bjachad (Společně) bývalého premiéra Naftaliho Bennetta a také Strana Izrael – náš domov bývalého ministra zahraničí Avigdora Liebermana koalici s Araby odmítají. Stejně tak jako menšinovou vládu s podporou arabských stran.

„Izrael nikdy nebyl tak roztříštěný, polarizovaný a rozpolcený. Nejrychlejší řešení je menšinová vláda s podporou Arabů, ale je otázka, zda se to stane. Každopádně Netanjahu nemá šanci sestavit vládu,“ napsal na sociální síti dlouholetý přední izraelský komentátor Jossi Melman z deníku Haarec.

Pokud Netanjahu skutečně nesestaví vládu, bude to výrazná změna. Sedmasedmdesátiletý veterán byl v posledních 30 letech premiérem 19 let, své první volby vyhrál v roce 1996.

Eisenkot po zveřejnění odhadů prohlásil, že výsledky ukazují „naprostý nedostatek důvěry vůči Netanjahuovi“ ze strany sionistických voličů. Ministr zahraničí Gideon Saar nicméně prohlásil, že oslavy opozice jsou předčasné.

Opozice chce prosadit vytvoření státní komise pro vyšetření bezpečnostních selhání během masakru 7. října 2023, kdy se teroristé z Hamásu dostali do Izraele a zavraždili 1200 lidí. Chce také dostat Izrael z diplomatické izolace, způsobené masivním bombardováním Pásma Gazy a plány na výstavbu nových židovských osad na Západním břehu Jordánu.

Netanjahuův kabinet čelil v Izraeli i v zahraničí kritice za přítomnost extremistů ve svých řadách. Konkrétně ministra vnitřní bezpečnosti a zároveň šéfa policie Itamara Ben-Gvira a ministra spravedlnosti Becalela Smotriče. Oba chtějí z Pásma Gazy přesídlit všechny Palestince a anektovat západní břeh Jordánu.

Ohledně politiky vůči Íránu se Netanjahu a Eisenkot výrazně neliší, ale opoziční lídr neprosazuje změnu režimu v Teheránu. „Od pravice po levici je na izraelské politické scéně shoda, že Írán a jeho jaderný program jsou hrozbou pro Izrael,“ uvádí izraelský politolog Raz Zimmt.

Eizenkot ale slibuje, že do osmnácti měsíců od chvíle, kdy se stane premiérem, zničí Hamás v Gaze. Netanjahu v kampani tvrdil, že válka v Gaze je úspěšná a Hamás je téměř zničený. Izraelská armáda ve válce zničila velkou část budov v pásmu a o život přišly desetitisíce lidí. Obvinění z genocidy a záměrných útoků na civilisty ale všechny hlavní izraelské strany odmítají.

Sčítání hlasů začalo hned po uzavření volebních místností, ale výsledky se očekávají až zítra v druhé polovině dne.

Reportáže z předvolebního Izraele: