Korupce na Ukrajině „metastázuje“. Starý systém vzdoruje změně

Důvěra Ukrajinců v prezidenta Volodymyra Zelenského v posledních měsících klesla, a to z červnových 65 % na 58 % na začátku srpna.

Lidé, kteří v něj nemají důvěru, jako jeden z nejčastějších důvodů uvádějí korupci. Hned po ruské agresi, která už téměř čtyři roky určuje život Ukrajinců, považují tamní občané právě korupci za největší problém, který podkopává důvěru ve stát, a to doma i v zahraničí.

Ukrajina dlouhodobě patří mezi nejzkorumpovanější země Evropy. Kořeny těchto potíží sahají až k pomalým a neúplným změnám po rozpadu Sovětského svazu, k častému střídání mocenských elit, které politizovaly státní instituce, i k zakořeněnému zvyku řešit věci „po svém“.

Zároveň ale průzkumy ukazují určitý rozpor. Zatímco 91,4 % Ukrajinců věří, že korupce je v jejich zemi částečně nebo velmi rozšířená, jen 18,7 % lidí přiznává, že s ní má vlastní zkušenost, a připouští, že často je snazší zaplatit něco navíc než řešit problém legální cestou.

„Tak to prostě je. Nepodporuju to, ale pro spoustu lidí je to jediný způsob, který znají – buď zaplatíte, nebo budete čekat donekonečna. Ve škole u zkoušek, v čekárně u doktora, na úřadě. Takový je systém, jaký známe, a těžko si představit, že by se změnil. Přesto se snažíme a bojujeme za změnu,“ řekla Seznam Zprávám sedmadvacetiletá grafická designérka Jelizaveta, která se na jaře roku 2022 přestěhovala se snoubencem do Prahy.

Podle uznávaného ukrajinského novináře Sergeje Rudenka bohužel korupce nahlodává společnost z nejvyšších pater až do těch nejnižších. Upozorňuje, že někteří občané samozřejmě zkorumpované úředníky kritizují, ale většina by na jejich místě dělala to samé. „Patří to k lidské povaze,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Podle Indexu vnímání korupce organizace Transparency International dosáhla v roce 2024 jen 35 bodů ze 100 a obsadila 105. místo ze 180 zemí. To znamená mírný pokles oproti roku 2023, kdy si země polepšila o tři body.

„Ukrajinci vnímají, že korupce narůstá a stále zůstává vážnou výzvou. Je třeba udělat více, nejen na celostátní úrovni, ale i v jednotlivých sektorech – celní správa, soudnictví, zdravotnictví či školství,“ komentuje výsledky analytik Allan Pagh Kristensen, který pracuje jako vedoucí Evropské protikorupční iniciativy na Ukrajině - největšího programu zaměřeného na boj proti korupci v zemi.

Ukrajina patří v žebříčku v evropském kontextu mezi nejhorší - výrazně zaostává nejen za západoevropskými zeměmi, ale i za reformními postsovětskými státy, například Gruzií.

Historické kořeny problému sahají do 90. let, kdy privatizace a koncentrace majetku v rukou oligarchů umožnily politizaci státních institucí a normalizaci korupčních praktik v každodenním životě. Dnes se Ukrajinci s těmito jevy potýkají nejen v soukromém sektoru, ale i v institucích, které měly stát jako strážce veřejného zájmu.

„Po Sovětském svazu jsme zdědili vysoce neefektivní systém, který vedl ke koncentraci kapitálu v rukou oligarchů a ke státní správě s extrémně nízkou důvěrou veřejnosti. Nezačali jsme s tím hned bojovat, naopak jsme umožnili oligarchům upevnit svůj vliv. Startovní pozice byla mnohem horší než u našich středoevropských sousedů,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy jedna z předních antikorupčních aktivistek Olena Halušková.

Ukrajinský protikorupční systém vzniká už více než deset let. Od revoluce důstojnosti v roce 2014, tzv. Euromajdanu, země vybudovala nezávislé instituce, jako jsou Národní protikorupční úřad (NABU) a Speciální protikorupční prokuratura (SAPO), které mají vyšetřovat korupci na nejvyšších úrovních a stíhat úředníky.

Tyto reformy, jejichž vznik tehdy podpořili západní partneři Kyjeva, měly za úkol vytvořit systém, který bude schopen čelit zakořeněným oligarchickým zájmům a přinést do státních institucí větší transparentnost.

Od svého vzniku zahájily NABU a SAPO desítky vysoce sledovaných vyšetřování politiků, úředníků i podnikatelů podezřelých z korupce. Mezi jejich nejvýznamnější úspěchy patří vyšetřování bývalého ministra infrastruktury Vladyslava Kryklije, který byl obviněn ze zpronevěry státních prostředků, ale také mnoha vysoce postavených soudců a dalších úředníků.

„Je to těžký boj. Ukrajinští vojáci, kteří bojují na frontě, vzkazují: Až se vrátíme domů, chceme, aby byla tato země čistá. My to skončíme s Ruskem, vy mezitím skoncujte s korupcí,“ řekla už před časem Seznam Zprávám expertka na korupci Orysia Lucevyč, která pracuje v prestižním britském think tanku Chatham House.

Hlavním smyslem antikorupčních institucí je, aby pracovaly nezávisle na vládě, odhalovaly korupci na nejvyšších úrovních a pomáhaly Ukrajině držet kurz směrem k Evropské unii, což je dlouhodobý cíl země, který teď, s přibližujícím se čtvrtým výročím ruské invaze, má ke všemu ještě zvláštní bezpečnostní význam.

Úspěšný boj s korupcí patří mezi hlavní překážky ukrajinského vstupu do EU. Prezident Volodymyr Zelenskyj přitom nedávno budoucnost své země v organizaci sám ohrozil, přestože to byl on, kdo hned tři dny po brutálním vpádu ruských vojsk na území Ukrajiny podepsal žádost o přijetí do EU.

Kyjev v červenci čelil kritice Bruselu i dalších spojenců, když Zelenskyj a jeho vláda nečekaně prosadili zákon, který přivedl dvě protikorupční instituce pod těsnější prezidentskou kontrolu. Tento krok dokonce vedl k pozastavení části zahraniční pomoci ze strany Evropské unie a lidé se vydali do ulic.

„Lidé ukázali, že se na to nebudou dívat skrz prsty, i když Zelenskyj pravděpodobně očekával, že ano,“ říká Halušková s tím, že vláda čekala, že zákon zůstane nepovšimnutý, protože většina země se soustředí na boj s Ruskem a snaží se přežít, aby na ně každý večer nespadly rakety a drony. Jenže se spletli.

Na počátku války to možná ještě platilo – chaos tehdy určoval životy většiny Ukrajinců. Ruská vojska se shromažďovala na okrajích Kyjeva s cílem dobýt město během tří dnů. Jenže netrvalo dlouho a Ukrajinci ukázali, že dokážou sledovat i domácí politiku.

Zpráva pro vládu byla podle expertů jasná: ukrajinská společnost je odhodlaná bránit demokratický pokrok dosažený za posledních jedenáct let od revoluce důstojnosti.

„Ukrajinci chtějí, aby instituce fungovaly nezávisle, a nebudou tolerovat kroky, které tuto nezávislost ohrožují,“ vysvětluje Halušková.

Po svém zvolení v roce 2019 slíbil Zelenskyj, že zatočí s korupcí, která se na Ukrajině zakořenila po rozpadu Sovětského svazu.

Podle reportu Freedom House za rok 2024 se mu to však zatím nedaří tak efektivně: „Současná ukrajinská administrativa zavedla řadu pozitivních reforem v rámci posilování demokratických institucí, ale země se stále potýká s korupcí ve vládě, soudnictví a dalších sektorech.“

S tím souhlasí i novinář Rudenko. „Zelenského boj proti korupci bohužel selhal. Pokud to takto půjde dál, všechna jeho odvaha a udatnost, kterou od začátku války ukazuje, bude zahozená, protože on byl a stále je zodpovědný za všechno, co se děje v kuloárech moci,“ řekl pro Seznam Zprávy už dříve.

Vládní iniciativy k řešení těchto problémů podle expertů trpí nedostatkem politické vůle. Zatímco invaze v roce 2022 donutila vládu přesunout hlavní pozornost od reforem k naléhavějším potřebám války, válka problém ještě prohloubila. Korupce podle zprávy „metastázovala“ například v armádě, zejména kolem obranných zakázek a snah vyhýbat se odvodům.

„A k tomu spousta lidí ve vládě a ve vládních strukturách nemá zájem, aby se tyto problémy řešily a postupovaly kupředu. Řada korupčních praktik je pro ně výhodná, a tak často dochází k blokování reforem. Nechtějí, aby na ně došla řada,“ říká analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.

Ukrajina se tak podle něj potýká s určitým protitlakem, který je výsledkem mnoha let zakořeněných praktik a zájmů staré elity. „Tito lidé kopou kolem sebe, když cítí, že se jim ‚stahuje smyčka‘. Sledujeme, jak systém vzdoruje a stará elita reaguje na reformy. Prostor pro korupci se sice snížil, přesto stále existuje, přesunula se však do vyšší politiky a chronických oblastí, zejména soudnictví,“ popisuje Havlíček.

Zelenského politická budoucnost přitom podle Rudenka závisí právě na úspěchu v boji s korupcí. Ukrajinci totiž chtějí vybudovat demokratický a nezkorumpovaný stát. „Ukrajina budoucnosti se rozchází s Ukrajinou korupce. Zelenskyj to sám musí pochopit,“ vysvětluje novinář.

Analytici dále upozorňují, že problémem zůstává, že se o korupci téměř nemluví. Podle Transparency International se ukrajinské vládě nedaří efektivně komunikovat pokrok, kterého dosahují protikorupční instituce, a lidé tak z médií často vnímají jen negativní stránky.

Navzdory nezdarům se Ukrajina „čistí“ po mnoha letech, kdy vysoce postavení činitelé byli beztrestní. „Tento příběh je třeba jasně a nahlas sdělit,“ vysvětluje už zmíněný protikorupční analytik Kristensen.

Podle Olhy Aivazovské z pro-demokratické organizace OPORA bude však tlak na eliminaci korupce dále pokračovat, a to hlavně díky ukrajinskému cíli přistoupit do EU: „Ukrajinští politici nevyhrají po skončení války žádné volby, pokud nebudou úspěšní na cestě integrace do EU,“ domnívá se expertka, se kterou mluvil americký zpravodajský server Newsday.