Článek
Data dlouhodobě ukazují, že podíl peněz, které rodiče platí jako výživné na svoje děti vůči jejich celkovému příjmu v Česku, dlouhodobě klesá.
Zatímco v roce 2014 to bylo 13,5 procenta, vloni 11,1 procenta z příjmu rodiče. Ministerstvo práce a sociálních věcí nově hlásí, že by mohlo dojít v otázce výživného, nebo chcete-li alimentů, k zásadnímu pokroku.
„Budeme umět spravedlivě nastavit výživné,“ tvrdí Karel Trpkoš, vrchní ředitel Sekce informačních technologií. Novinářům popsal, k čemu všemu bude možné využít data z Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Stát se tak během letošního roku dostane k datům na úrovni každého jednotlivého zaměstnance.
Obecně pak stát bude vědět, jakou mzdu lidé s daným vzděláním v dané lokalitě pobírají. Podle Trpkoše má právě o tento typ informací zájem i Ministerstvo spravedlnosti.
„Změní to nejen, jak se bude počítat výživné, ale i věci, které vás ani hned nenapadnou,“ dodal vrchní ředitel z Ministerstva práce. Upozornil například, že jeho resort bude kromě jiného vědět, jestli se skutečně vyplácí hradit rekvalifikace, tedy zda a jaký mají vůbec vliv na pozdější skutečnou mzdu rekvalifikovaného pracovníka.
A další úřady situaci ohledně dat potvrzují. „Výhledově tato data mohou představovat užitečný zdroj pro posuzování příjmového potenciálu povinného pro určení výživného,“ vysvětluje Lucie Rozsypalová z odboru komunikace Ministerstva spravedlnosti.
Od letošního roku je totiž účinná takzvaná rozvodová novela, která specifikuje, že při hodnocení schopností a možností rodiče platícího výživné se má zkoumat také to, jestli se nevzdal bezdůvodně výhodnějšího zaměstnání, či jestli jeho příjem odpovídá jeho vzdělání a kvalifikaci a také situaci na trhu práce v místě jeho pracoviště nebo bydliště.
Zjednodušeně, jestli se například rodič nesnaží uměle sníženým příjmem vyhýbat řádnému nastavení výše výživného.
Výživné se obchází prací načerno i výplatou na ruku
S tím, že si druhý rodič snaží opticky snížit mzdu, se oslovené odbornice na výživné skutečně setkávají.
„Vidíme, že rodič třeba pracuje načerno nebo si nechává vyplácet peníze na ruku k minimálnímu příjmu,“ říká Iveta Novotná, ředitelka spolku Asociace neúplných rodin stojící za projektem VašeVýživné.cz.
Obzvlášť složité je podle ní dokládání příjmů u živnostníků. „Tam vidíme ve velkém množství případů, že příjmy mají a nejsou přitom dohledatelné,“ zmiňuje Novotná.
Potvrzuje to i Lenka Ranšová z nadačního fondu SOS výživné. „Dohledávání příjmů je těžší. Kdo to zamlčuje doteď, tak to bude asi dělat i dál. Například podnikatelé většinou ani nemají prokazatelný příjem. A máme hodně klientů, kde druhý rodič vůbec nepracuje,“ říká Ranšová.
Data uvádějící informace o typickém výdělku v daném místě podle dosaženého vzdělání pak považuje za přínosné vodítko. I když zůstává skeptická k reálnému využití.
„Je to asi hezká myšlenka, ale nevím, jak by to fungovalo v praxi. Nevím, jak by se to aplikovalo,“ dodává.
Renáta Šínová, odbornice na rodinné právo, advokátka z kanceláře Havel & Partners, upozorňuje, že soudy už dnes pracují vedle mzdy i se zaměstnaneckými benefity, jako je proplacený telefon nebo notebook, ale třeba i cestovní náhrady.
„Spíš než aby se pracovalo s konkrétními hlášeními a platbami sociálního a zdravotního pojištění, tak se pracuje s tím, co zaměstnavatel reálně potvrdí, že zaměstnanci vyplácí a poskytuje v podobě benefitů. A u osob samostatně výdělečně činných soudy chtějí výpisy z účtů, aby odhadly skutečnou životní úroveň,“ popisuje advokátka.
Lucie Rozsypalová z Ministerstva spravedlnosti zmiňuje, že využitelnost dat u výživného ještě bude „vyžadovat další úvahy“. K dispozici by ovšem data měla být s novelizací prováděcího nařízení od ledna 2027.
Podle dat Ministerstva spravedlnosti soudy v loňském roce rozhodovaly o výživném pro 26 972 dětí. Za poslední tři roky to bylo více než 80 tisíc dětí.
