Článek
Od začátku dubna platí nová pravidla v komunikaci firem se státem. Místo 25 formulářů, které doposud firmy rozesílaly na různé úřady, vyplňují teď pouze jeden dokument – Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Tím předávají státu informace o svých zaměstnancích, jejich příjmech a práci.
„Nejde přitom pouze o základní mzdové údaje, ale o výrazně širší okruh informací, který zahrnuje mimo jiné i údaje o poskytovaných benefitech, čerpání dovolené, odpracované době, přesčasech, překážkách v práci či vybraných nepřítomnostech,“ říká daňová poradkyně Jana Heranová ze společnosti BDO.
Hlášení posílají zaměstnavatelé na Českou správu sociálního zabezpečení a ta ho následně sdílí s dalšími úřady. Nyní hlavně s Finanční správou, Českým statistickým úřadem a Úřadem práce. V budoucnu informace získají i některá ministerstva nebo banky. Zájem o data má řada institucí. Jejich využití je široké, hlavně u schvalování dávek, dotací či úvěrů.
Právě proto, že firmy teď reportují mnohem více informací než v minulosti, potřebují od zaměstnanců doplňující informace. Mezi lidmi však koluje i řada nejasností a informací, které vzbuzují obavy. Před spouštěním jednotného hlášení se objevily například zprávy, že lidé budou muset sdělovat dosažené vzdělání včetně adres jednotlivých škol nebo nahlašovat své zdravotní problémy, případně podávat informace o partnerech.
Zjišťovali jsme proto na Ministerstvu práce a sociálních věcí, které JMHZ připravilo, co o sobě nyní musíte v práci prozradit a v jakých detailech. A kdy už na případné „zvídavé“ otázky účetních odpovídat nemusíte.
Jaké údaje o zaměstnancích se hlásí
Podle vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) musí firmy v jednotném hlášení vyplnit o většině českých zaměstnanců s daňovou rezidencí v Česku tyto údaje:
- Trvalý pobyt – kde zaměstnanec bydlí, pokud už to zaměstnavatel neví, a kde platí daně.
- Nejvyšší dosažené vzdělání – jen obecně podle klasifikace kmenových oborů vzdělání, tedy například základní, střední bez maturity, střední s maturitou, vyšší odborné, bakalářské, magisterské. Adresy škol a konkrétní obor se uvádět nemusí.
- Kód zdravotní pojišťovny.
- Důchod – informace, zda je zaměstnanec příjemcem předčasného starobního důchodu nebo důchodu se sníženým důchodovým věkem. Někteří zaměstnanci totiž mohou pobírat důchod i od ministerstva obrany nebo vnitra. U předčasného důchodu je důvodem také to, aby sociální správa věděla, kolik si dotyčný vydělává. Může totiž pracovat jen omezeně, a to na pracovní dohody, které nezakládají povinnost odvádět pojištění. Kdyby si vydělal více, než stanovuje limit, výplata předčasného důchodu se mu pozastaví. U lidí se sníženým důchodovým věkem – většinou těch, kteří pracovali v náročných profesích, platí pro některé profese určitá pracovní omezení a pro jejich zaměstnavatele naopak povinnosti. Jsou-li zaměstnanci v klasickém starobním důchodu, už to zaměstnavatelé vědí, protože tito zaměstnanci čerpají slevu na důchodové pojištění. Kdyby starobní důchod tajili, připravili by se o stovky i tisíce korun měsíčně.
- Vznik zaměstnání – den nástupu.
- Informace o partnerovi – základní informace o manželce nebo manželovi (jméno, bydliště, rodné číslo, práce), ale jen když zaměstnanec žádá o daňovou slevu na manželku, manžela nebo na dítě. Tedy podobně jako doposud. Neplatí tedy, že by informace o partnerech museli sdělovat všichni zaměstnanci bez výjimky. Tento údaj se zjišťuje mimo jiné i pro kontrolu, zda si například slevu na vyživované dítě neuplatňují oba z rodičů, což je nezákonné.
- Typ zdravotního omezení – pouze formou „ANO/NE“ – „Údaje o zdravotním stavu zaměstnanec sděluje dobrovolně. Podle zákona o zaměstnanosti nemá povinnost sdělit, že je osobou zdravotně postiženou (OZP) nebo že pobírá invalidní důchod. Pokud zaměstnanec informaci sdělí, zaměstnavatel vyplní ‚ANO‘ a navazující atributy. Pokud ji nesdělí, vyplní zaměstnavatel pouze ‚NE‘,“ vysvětluje MPSV.
Podle Tomáše Machance, ředitele odboru sociálního pojištění Ministerstva práce a sociálních věcí, je pro zaměstnavatele výhodné, když informace o zdravotním postižení od zaměstnance má. Může totiž získat příspěvek státu na zaměstnávání OZP. Zaměstnanec ale informace o svém zdravotním postižení poskytnout povinně nemusí.
„Jde o citlivý bod. V praxi se stává, že zaměstnanec záměrně nechce přiznat, že pobírá invalidní důchod, jen aby to zaměstnavatel nezjistil. Důvodem je strach ze znevýhodnění a diskriminace na pracovišti,“ vysvětluje Simona Fialová z poradenské společnosti Ecovis.
V systému budou i jednatelé a učni
Fialová doplňuje, že řada účetních se nyní potýká s neochotou až odporem části zaměstnanců některé požadované informace sdílet, s ohledem na ochranu soukromí. Machanec ale uklidňuje, že nejde o žádné „choulostivé“ informace.
„Pokud to můžeme shrnout, od zaměstnance potřebuje zaměstnavatel nově údaje o trvalém pobytu, stupni vzdělání a zda je poživatelem předčasného starobního důchodu nebo důchodu se sníženým důchodovým věkem. Ostatní údaje má zaměstnavatel k dispozici, případně je určuje sám,“ doplňuje expert z Ministerstva práce a sociálních věcí.
Ze zmíněných ostatních údajů jsou to třeba příjmy a odměny, informace o profesi zaměstnance a o jeho zařazení na pracovní pozici. Uvádí se také místo výkonu práce nebo u cizinců údaje o pracovním oprávnění. Nic z toho sám pracovník nikde hlásit nemusí, stará se o to zaměstnavatel.
Zaměstnanci nyní chybějící údaje jednou firmě nahlásí a dál se o nové pravidlo nemusí starat. Zaměstnavatele by však měli informovat, když se některý údaj změní - například změní zdravotní pojišťovnu, přestěhují se nebo dokončí vyšší úroveň vzdělání.
Simona Fialová doporučuje firmám informace od zaměstnanců sbírat pečlivě. „Firmy by měly nechat všem zaměstnancům včetně těch dlouholetých vyplnit nový osobní dotazník. Problémy mívají v tomto směru nejčastěji spíše menší firmy do 25 zaměstnanců, kde potřebné informace nebývají tak pečlivě shromážděny,“ tvrdí daňová expertka.
Připomíná, že do systému JMHZ musí vstoupit naprosto všichni pracovníci, a to bez výjimek. Tedy i ti, kterých se hlášení na sociální správu dříve vůbec netýkalo. Jsou to například lidé pracující na dohodu o pracovní činnosti s výdělkem do limitu. Nebo učni a také jednatelé společností.
„Na jednu stranu chápu, že se zaměstnanec může zlobit, že po něm zaměstnavatel nově požaduje údaje, které předtím nepožadoval. Je třeba si ale uvědomit, že ten zaměstnavatel si to nevymyslel, on se jen snaží plnit povinnosti dané zákonem, o nic jiného nejde. Pokud se zaměstnanec chce na někoho zlobit, musí svou ‚zlobu‘ prezentovat někde jinde než na mzdové účtárně svého zaměstnavatele,“ uvádí Matěj Nešleha, daňový poradce společnosti Kodap Tax.
Doplňuje však, že zaměstnavatel smí chtít jen údaje nezbytné pro splnění zákonné povinnosti.
Proč stát informace požaduje
Podle Nešlehy je smyslem jednotného hlášení mimo jiné odhalit nekalé praktiky některých lidí. Například když člověk dostává nějakou státní dávku, jejíž pobírání je neslučitelné s jakoukoli výdělečnou činností nebo je tato výdělečná činnost výrazně omezena, typicky výší souvisejícího příjmu.
Jak uvádí Tomáš Machanec z Ministerstva práce a sociálních věcí, díky datům z jednotného hlášení je k dispozici řada informací, které stát dál využije. Zvláště při poskytování podpor, u nichž se zjišťuje výše příjmů.
„Informace z JMHZ se využijí například u dotace poskytované Ministerstvem životního prostředí Nová zelená úsporám, kdy si úřad se souhlasem žadatele sám zjistí výši příjmů a ověří tak, zda dotyčný má na dotaci nárok,“ uvádí Machanec.
Stejně si úřady ověří výši příjmů u žadatelů o superdávku. Ti dokládají počty osob v domácnosti a jejich příjmy. „Na základě jejich souhlasů se podíváme na příjmy sami a žadatelé už tak nebudou muset dokládat potvrzení od zaměstnavatelů. Takže se ani zaměstnavatelé nemusí dozvědět, že jejich pracovník čerpá sociální dávku,“ uvádí ředitel Machanec.
Banky budou mít díky jednotnému hlášení přístup k příjmům žadatele o spotřebitelský úvěr - žádat o tyto údaje budou moci od letošního července. Ministerstvo školství bude moci srovnávat odměňování ve školách mnohem detailněji než dnes, kdy má k dispozici jen výkazy za školu jako celek.
Data se využijí i u podpory v nezaměstnanosti, kdy si dokumenty, které nyní dokládá žadatel, může úřad práce stáhnout přímo z JMHZ. „Data bude možné využít, až budeme mít nějakou jejich historii a ta bude spolehlivá, tedy zřejmě v září. Záleží také na tom, jaký bude náběh JMHZ,“ uzavírá Machanec.
Například u insolvenčního řízení bude možné lépe odhadnout podle informací o vzdělání a profesi zaměstnance v jednotném hlášení, kolik si může potenciálně vydělat a kolik tedy může v procesu oddlužení splácet. Reportovanou výši příjmů bude možné také využít u rozvodového soudu při určování výše výživného.
