Stížností na zaměstnavatele výrazně přibývá. Juchelka proto chystá omezení

Podnětů od lidí v posledních letech přibývá. Jen za loňský rok přišlo na Státní úřad inspekce práce přes deset tisíc stížností na postup a chování zaměstnavatelů.

Z toho je ale skoro polovina anonymů. A ministerstvu práce a sociálních věcí se to nelíbí. Tvrdí, zjednodušeně řečeno, že když si chce někdo stěžovat, má se podepsat.

Podle chystané úpravy, která začne platit zřejmě od prosince letošního roku, bude možné prověřovat pouze neanonymní podněty. Přičemž však identita oznamovatele zůstane před zaměstnavatelem nadále utajená.

„Chceme chránit poctivé firmy před zbytečnou šikanou. Inspekce práce se dnes musí zabývat každým, i zjevně vymyšleným anonymem, což mrhá časem kontrolorů i podnikatelů. Tímto krokem vracíme do systému zdravý rozum a dáváme inspektorům volné ruce na řešení skutečných prohřešků, které ohrožují zdraví nebo bezpečnost lidí na pracovišti,“ uvedl k chystané novince ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.

Řada lidí možná podává anonymní podnět na inspekci i ze strachu, aby se o tom zaměstnavatel nedozvěděl. Bát se ale nemusí. Inspektoři při kontrolách ve firmách nesdělují důvod návštěvy. Tedy neřeknou ani to, že kontrolu provádějí na základě podnětu, a už vůbec ne od koho. Stěžovatel se tak může bez obav podepsat, protože jeho anonymita je při kontrole ze zákona garantována.

Jsou ovšem i případy, kdy je uvedení jména k vyřízení podnětu natolik zásadní, že by lidé na anonymitě neměli trvat. Když chce někdo kontrolu zaměřit jmenovitě na svá práva, musí nejprve výslovně zbavit inspektorát povinnosti mlčenlivosti o své totožnosti.

„Je pravdou, že takové podněty můžou mít někdy vyšší potenciál zjistit u zaměstnavatele skutečný stav a případné porušování pracovněprávních předpisů,“ říká mluvčí Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) Richard Kolibač.

O zrušení mlčenlivosti můžete požádat třeba hned při podání podnětu, nebo se vám po zhodnocení vaší stížnosti ozve inspektor a zrušení mlčenlivosti vám navrhne. V takovém případě pak pošle k tomu přímo určený formulář, který musíte vyplnit.

Zatím je tedy možné stížnost podat anonymně, a to například e-mailem, telefonicky, klasickým dopisem (to už nebývá příliš časté) nebo osobním doručením na oblastní inspektorát práce. Těch je v Česku celkem osm, většinou jeden působí pro dva kraje najednou, s výjimkou Prahy a Středočeského kraje. Adresy na ně najdete na webu SÚIP.

Vaši totožnost se úřad dozví v případě, že stížnost podáte datovou schránkou nebo online přes portál inspekce práce. Tam vyplníte elektronický formulář a rovnou ho odešlete.

„Pokud nejsou ze strany podatele podnětu vyplněna povinná pole na konci označená symbolem hvězdičky, nemůže být daný podnět ke kontrole přijat k jeho vyřízení,“ upozorňuje Richard Kolibač. Povinnými poli při podání elektronického podnětu jsou jméno, příjmení, adresa bydliště a státní občanství.

Ke stížnosti, respektive podnětu přiložte kopie dokumentů, které dokládají popisované skutečnosti, například pracovní smlouvu, mzdový výměr, potvrzení o zaměstnání, výplatní lístky.

„Důležité je také řádné označení zaměstnavatele, proti kterému podnět směřuje, to znamená jeho název, sídlo, IČO a místo výkonu práce, pokud je jiné než sídlo,“ radí Kolibač.

V současnosti se inspektoři zabývají všemi podněty, tedy i těmi anonymními. „Anonymní podněty nepochybně také v mnoha případech upozorňují na reálné porušování pracovněprávních předpisů. V praxi nicméně bývá konkrétní zaměření kontroly obtížnější a samozřejmě nastávají i případy, kdy se oznámené skutečnosti kontrolou nezjistí, nepotvrdí, neprokážou a informace se projeví jako nepodložené,“ uvádí Kolibač.

Anonymy mají také jednu zásadní nevýhodu. Nedozvědí se, jak případná kontrola dopadla.

„Pokud byla provedena kontrola dodržování pracovněprávních předpisů, je ten, kdo podnět podal, písemně informován o výsledku ve vztahu k jeho osobě a ke skutečnostem, které ve svém podání uvedl. Byl-li však podnět anonymní, tedy podatel neuvede alespoň své jméno a příjmení, považujeme takové podání za takzvané ‚upozornění‘ a informaci o výsledku případné kontroly nepodáváme,“ vysvětluje Kolibač.

Místo anonymu se někteří pisatelé podnětů podepisují falešnými jmény. To ale může být riskantní. „Kuriózním byl případ, kdy podatel využil k podání podnětu e-podatelnu. Následně bylo zjištěno, že uvedl jméno a kontaktní údaje osoby, která o tom nevěděla. Celý incident nakonec přezkoumávala policie jako možné zneužití osobních údajů,“ uvádí jeden případ ročenka SÚIP. Na e-maily typu bdělysoused@seznam.cz bez konkrétního jména vyjádření inspektorů rozhodně nečekejte – jsou rovněž považovány za anonymy.

Ročně inspektoři prověří několik tisíc podnětů. Některé se k šetření dostanou třeba až další rok. „Rozhodující je vždy potenciální závažnost podnětu, nikoli identita, anonymita podatele,“ dodává mluvčí. Statistika posledních let ukazuje, že u provedených kontrol se v 60 procentech potvrdí pochybení zaměstnavatele.

Nejvíce si lidé stěžují na nerovné zacházení a diskriminaci, šikanu, mobbing či bossing.

Zaměstnavatelé, na které nejčastěji tyto podněty směřují, jsou z oblasti školství, zdravotnictví a sociální péče. „Jedná se o velmi složité a náročné kontroly, při kterých jsou orgány inspekce práce limitovány kromě složitosti problematiky také tím, že jsou orgány kontrolními a nikoli vyšetřovacími. Tvrzení podatelů je nutno objektivně prokázat, což je mnohdy bez existence jakýchkoliv důkazů jen stěží možné,“ uvádí úřad.

Častá jsou také upozornění na špatné odměňování, pracovní dobu – například na chybějící přestávky na oběd, nedodržování délky směn nebo komplikace při čerpání dovolené. V menším počtu lidé upozorňují na nedodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo na nelegální práci, a to hojně v oblasti výroby a stavebnictví.

„Přibývá také podnětů cizích státních příslušníků, zejména pak zaměstnanců z Ukrajiny. Vzhledem k tomu, že tito zaměstnanci často bývají zaměstnáni u agentury práce, míří jejich podněty do tohoto sektoru, přičemž upozorňují na problémy s neposkytnutím mzdy za odpracovanou dobu, nevyplacení náhrad mzdy či nedodržení povinností při skončení pracovního poměru,“ uvádí SÚIP.

Nárůst počtu podnětů může podle inspekce souviset i s několika posledními úpravami zákoníku práce. Zaměstnanci se někdy neorientují v tom, co nově platí, a změny na pracovišti považují za chybu zaměstnavatele.