Napětí mezi Minskem a Kyjevem roste, Ukrajinci vyslali varování

Ukrajinské jednotky, rozmístěné na severozápadě země podél hranice s Běloruskem, jsou ve střehu.

Vojenská rozvědka HUR oznámila, že sleduje přesuny běloruské armády a „mimořádnou aktivitu“ na základnách a pozicích blízko hranic. A také, že doplňuje své polní nemocnice, což je obvykle známka toho, že se dotyčná země vážně připravuje na konflikt.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko tento týden na schůzce s ministrem obrany Viktorem Chreninem prohlásil, že je třeba mobilizovat a připravovat se na válku.

„Domníváme se, že Rusko se opět pokusí zatáhnout Bělorusko do své války. Dal jsem pokyn varovat příslušnými kanály Minsk před připraveností Ukrajiny bránit svou zemi a nezávislost,“ reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Hrozba běloruského vstupu do války váže na hranici síly ukrajinské armády. Vojáci vybudovali zákopy a bunkry, část hranice je zaminovaná.

„Nemyslím si, že by Lukašenko proti Ukrajině poslal přímo vojáky, ale dovedu si představit, že spustí dělostřeleckou palbu nebo se nějakým způsobem pokusí narušit zásobovací trasy ze západu na východ,“ řekl agentuře Ukrinform ukrajinský důstojník Oleksij Hetmaň, s nímž v minulosti mluvily i Seznam Zprávy.

Běloruská armáda se zatím přímo do války proti Ukrajině nezapojila, ačkoliv se z vícero zdrojů objevovaly informace, že k tomu Putin Lukašenka tlačí. Minsk ale dal Moskvě k dispozici svá letiště a základny.

Když 24. února 2022 začala plošná invaze, ruské tanky se vydaly do Kyjeva z běloruského území. Z běloruských letišť startují ruské bombardéry, odpalující rakety na ukrajinská města.

„Lukašenko se pravděpodobně snaží moment, kdy bude muset přímo vstoupit do války, co nejvíce oddálit. Rusku poskytl zázemí v naději, že válka bude blesková a Ukrajina rychle kapituluje, což se nestalo. Teď vidí, jaké mají Rusové ztráty,“ řekl v ukrajinské televizi výkonný ředitel Ukrajinského centra pro bezpečnost a spolupráci Dmytro Žmajlo.

„Pokud se Bělorusko aktivně zapojí, musí počítat s tím, že zaútočíme na ropné rafinerie v Mozyru a Homelu. Bělorusko má ještě mnohem horší protivzdušnou obranu než Rusko a cíle, na které bychom útočili, od nás nejsou tak vzdálené jako ty ruské,“ dodal.

Narážel na ukrajinskou taktiku posledních měsíců, kdy se drony zaměřují právě na ruské rafinerie. Jen v uplynulých třech týdnech drony zdevastovaly přístav Tuapse na pobřeží Černého moře, hořela také rafinerie v Permu, jedna z největších v Rusku. Ukrajinské bezpilotní stroje mají nyní dosah skoro 2000 kilometrů hluboko do týlu, tedy do oblasti, kde žijí zhruba dvě třetiny ze 143 milionů obyvatel Ruska.

Žmajlo rovněž upozornil, že z Běloruska pronikají na Ukrajinu diverzní skupiny, které pokládají na silnice miny a útočí na ukrajinské pohraniční hlídky.

Každopádně na politické nebo vládní úrovni Ukrajinci Bělorusům nedůvěřují. Běloruský ministr obrany Viktor Chrenin několik dní před začátkem invaze svému tehdejšímu ukrajinskému protějšku Oleksiji Reznikovovi tvrdil, že žádná vojska z běloruského území na Ukrajinu nevstoupí. Když se posléze ukázalo, že lhal, volal Reznikovovi do Kyjeva a vyzval ho k rychlé kapitulaci.

Bývalého běloruského politického vězně Alese Bjaljackého se Seznam Zprávy během jeho nedávné návštěvy Prahy dotázaly, proč podle něj Lukašenko nezapojil do války přímo běloruské vojáky.

Odpověděl, že přesný důvod nezná. „Bělorusko je v podstatě okupovanou zemí a polygonem pro ruská vojska,“ řekl laureát Nobelovy ceny míru.

„Lukašenko splnil Putinovi vše, co chtěl, protože jeho podporu potřebuje, aby se udržel u moci. Poskytl mu letiště, silnice, Bělorusko vyrábí pro Rusko munici. Bez využití běloruského území by Rusko nemohlo na Ukrajinu zaútočit. Jedinou věc, kterou Lukašenko neudělal, je poslání běloruských vojáků na Ukrajinu. Tomu se snaží vyhnout,“ dodal.

V ukrajinské armádě bojuje mnoho běloruských dobrovolníků, kteří válku berou jako přípravu na pozdější boj proti Lukašenkovu režimu ve své domovské zemi.