Článek
Když elfí princezna Galadriel uprostřed temné noci potká záhadného cizince, který odmítá prozradit své jméno, svedou spolu souboj na meče, aby mohlo dojít k představení. Jedna z úvodních scén třetí řady velkolepého fantasy seriálu Pán prstenů: Prsteny moci, kterou lze vidět ve videotéce Amazon Prime Video, chce působit jako lehce přízračný, romantický i mytický šermířský souboj. Spíše jakési námluvy než opravdový střet. Ale jako by ve své strojené obřadnosti jen předjímala, kam pokračování ságy povede a jak moc zbytečné se bude jevit.
O pár dílů později právě Galadriel mluví o důležitosti společenství – v době, kdy vojska zlého Saurona brázdí Středozemi a pátrají po prstenech moci s cílem odhalit magické kousky kováře Celebrimbora, které temnému pánovi z Mordoru brání ukout poslední prsten, ten, co „vládne všem“.
Jenže jedna zásadní věc, kterou seriál postrádá, je pocit sounáležitosti mezi postavami. Těžko formovat „společenstvo“, když seriálu chybí jacíkoli výrazní, zapamatovatelní hrdinové. Jména známá ze spisů J. R. R. Tolkiena tu fungují spíš jako jakási klíčová slova.
Samotný nápad Amazonu natočit jeden z nejdražších seriálů všech dob podle pouhých dodatků k Pánovi prstenů působil pošetile. J. R. R. Tolkien okolo své slavné trilogie vystavěl propracovaný svět, včetně historie, základů různých jazyků a podobně, povětšinou však sepsaný v duchu strohých kronikářských zápisků, mýtů, v nichž zůstával dost velký prostor pro tajemství a nedořečenost.
Tvůrci seriálu J. D. Payne a Patrick McKay se z několika drobků pokusili vystavět epický prequel k Pánovi prstenů, ale od počátku je to trochu podezřelý podnik. Ten navíc spíše selhává i v rámci vlastních měřítek. První řada měla zprvu nějaký náboj, několik epizod bylo podmanivé sledovat vpád temnoty do životů obyčejných obyvatel Středozemě – navzdory tomu, že znalci Tolkienova díla spíše trpěli.

Trailer z třetí řady seriálu Pán prstenů: Prsteny moci.Video: Amazon Prime Video
Nyní se ocitáme plně uprostřed temnoty a nějak tu postrádáme hrdiny, o něž bychom se měli strachovat, jakkoli často nesou známá jména. Snad jen ze skalního hradu Khazad-dûm stále sálá energie zarputilých, avšak bodrých trpaslíků. Jinak seriál postrádá tempo i napětí a zcela se utápí ve své snaze přiblížit se jak odkazu zakladatele moderní fantasy Tolkiena, tak největšímu televiznímu fantasy hitu posledních dekád Hře o trůny. Výsledkem je podivný hybrid.
Tolkien byl strůjcem celé mytologie, jeho pokračovatel George R. R. Martin, podle jehož próz Hra o trůny vznikla, se vůči „otci zakladateli“ v lecčem vymezoval. Třeba důrazem na větší realističnost nebo odmítáním tradičního dělení na dobro a zlo. Jeho romány představovaly spíše historické mocenské drama ve fantaskních kulisách – vystavěné okolo ambivalentních, a proto fascinujících charakterů.
V Prstenech moci je vše maximálně doslovné. Zmohou se akorát tak na průpovídky ve stylu, že dobro a zlo neexistují a že vše je jen otázkou toho, kdo má nad kým moc. Ta slova pronáší Sauron, jenž byl v knihách i filmové trilogii Petera Jacksona tajemným, hrozivým symbolem. Tady dostává tělo a tvář nahodilého australského herce. Nic proti Charliemu Vickersovi, jen zkrátka rozhodnutí obsadit do role temného pána pohledného mladého atleta a vůbec mu dát lidskou podobu bylo jedním z těch špatných tvůrčích nápadů.
Nejde nutně o to, nakolik je dílo věrné Tolkienovu odkazu (i on například píše o době, kdy měl Sauron lidskou podobu), spíše o to, že výsledek působí jen jako další zaměnitelné fantasy. Právě proto, že autoři se pokoušejí z několika stránek vysochat epos o pěti řadách, přičemž jejich počínání vyznívá čím dál bezradněji. Vždyť vlastně filmují jen tu jednu ústřední kratičkou báseň z Pána prstenů o prstenech pro krále elfů, trpaslíky i lidské pokolení – a přitom poezie v Prstenech moci zcela chybí.
Místo ní seriál v několika dějových liniích rozvíjí různé druhy pletich, hodně prostoru dává intrikám v bájném ostrovním království Númenor, které jsou tak úmorné, jak bezkrevně působí místní vládnoucí honorace.
Už samotné kulisy jsou podivně nerozhodné. Členitá architektura Númenoru, temné hrady Mordoru a trpaslíků či malebná přírodní zákoutí Roklinky oscilují mezi realističností a malbou, která snad má naznačovat, že se pohybujeme ve smyšleném mytickém světě. Jenže až příliš často spíše připomíná uměle dokonalé výtvory počítačové animace.
Podobně uměle často vyznívají obličeje elfů, sličných bytostí, o kterých je snadné psát v próze, jež dává prostor fantazii, ale už je těžší nadlidskou krásu přenést do herců z masa a kostí. Dojem, že jde o lidi přežehlené jakýmsi instagramovým filtrem, jenž se v některých detailních záběrech dostavuje, vskutku nepomáhá.
Dnes jsou v módě příběhy o zrodu hrdinů. Komiksové filmy, které poslední dvě dekády vládnou Hollywoodu, spolu se vzmachem online videoték dohnaly kulturu těchto „origin stories“ a potřebu vytváření nekonečných franšíz do extrému. Ale existují příběhy, u kterých podobné záměry bolí více než u jiných.
Třeba sledovat legračního potulného vousáče, kterak zkouší své první čáry máry a my diváci to máme zbaštit, protože to je přece Gandalf zamlada, je zrovna bolestivé dost. Nad tím by si kdejaký trpaslík odplivl a navrch zaklel.
Seriál: Pán prstenů – Prsteny moci III
Dobrodružný / Fantasy, USA, 2026, 8 h 36 min
Tvůrci: J. D. Payne a Patrick McKay
Hrají: Ismael Cruz Cordova, Cynthia Addai-Robinson, Owain Arthur, Daniel Weyman, Charlie Vickers, Zubin Varla, Jamie Campbell Bower, Eddie Marsan, Morfydd Clark a další
K vidění na Amazon Prime Video.
















