EU pozastavila dotace pro firmy spojené s Babišem. Platilo by je Česko

Poté, co se Andrej Babiš (ANO) stal premiérem, tvrdil, že svůj střet zájmů spolehlivě vyřešil. Státní zemědělský fond pak znovu obnovil miliardové toky zemědělských dotací do Agrofertu, které jdou z velké části z peněz Evropské unie.

Nyní se však definitivně ukazuje, že Evropská komise to vidí diametrálně odlišně. A uplatňuje zásadní opatření, které může stát české daňové poplatníky miliardy.

Brusel totiž Praze čerstvě zdůraznil, že firmám spjatým s premiérem Babišem žádné evropské dotace neproplatí, dokud nebude střet zájmů Babiše skutečně důvěryhodně vyřešen, což zatím nenastalo. České instituce tak sice holdingu Agrofert mohou peníze dále posílat, avšak riskují, že ve finále podporu ve finále zaplatí výhradně český státní rozpočet.

Evropské unii totiž Česká republika - minimálně zatím - žádný účet spojený s Babišovými firmami poslat nemůže.

„České orgány by neměly Evropské komisi vykazovat žádné výdaje související s operacemi od 9. prosince 2025 (den Babišova jmenování premiérem - pozn. red.), pokud se tyto operace týkají subjektů v rámci skupiny Agrofert nebo jakékoli organizace kontrolované Andrejem Babišem a s ním spojené ,“ napsal v dopise do Prahy Hugo Sobral, zástupce generální ředitelky pro regionální politiku Evropské komise.

„Bez ohledu na jejich stávající režim správy,“ explicitně zdůraznil šéfúředník Sobral, že Bruselu nestačí jen pouhý fakt, že Andrej Babiš Agrofert vložil do svěřenského fondu. Na tom český premiér své tvrzení, že české i evropské předpisy splnil, staví.

„Toto by mělo platit, dokud nebudou otázky zcela vyjasněny,“ dodal Hugo Sobral v dopise, který Seznam Zprávy mají k dispozici.

Vyjádření premiéra Andreje Babiše k postoji Evropské komise se Seznam Zprávy pokoušejí získat.

Seznam Zprávy už dříve zveřejnily Babišem původně utajovaný statut svěřenského fondu, z něhož plyne, že hned, jak skončí ve vládě, připadne vliv nad fondem a tím i Agrofertem jeho třem dětem. Těm pak nic nebrání udělat správcem fondu přímo Babiše.

Právě to podle mnohých expertů znamená, že Babišovo řešení je stále ve střetu s evropským finančním nařízením, které zakazuje, aby z činnosti politika profitovali jeho blízcí.

Evropská komise nyní po Česku požaduje, aby jí vydalo úředně ověřenou kopii statutu svěřenského fondu, který je uchován v uzavřené státní databázi, případně další interní listiny.

To naznačuje, že i Evropská unie bude tyto dokumenty zkoumat.

Dopis z Bruselu navíc obsahuje ultimátum - Česko má do jednoho měsíce do Bruselu poslat jasnou a podloženou právní analýzu, z níž plyne, zda Babišův svěřenský fond české i evropské paragrafy proti střetu zájmů splňuje.

S konstatováním premiéra, že to tak je, si tedy český stát v Bruselu nevystačí.

Vypracování analýzy, kterou v Bruselu požadují, se přitom až dosud český stát bránil. S dovětkem, že tak učiní až ve chvíli, kdy si Agrofert o nějaké dotace zažádá. Komise nyní poukazuje na to, že už se tak stalo - o peníze si požádal podnik Kostelecké uzeniny.

„V tomto ohledu vás formálně žádám o předání úplného právního posouzení vypracovaného řídicím orgánem týkajícího se této společnosti v rámci skupiny Agrofert. Toto posouzení by mělo zahrnovat veškeré pracovní dokumenty, hodnotící tabulky a podpůrné důkazy týkající se souladu s článkem 61 finančního nařízení a českým zákonem o střetu zájmů,“ vypočítává požadavky na Českou republiku výzva Evropské komise.

„Dokumentace musí obsahovat jasný a konečný závěr, zda se má za to, že stávající majetkové uspořádání je v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy,“ píše Česku komise.

Posudky si doteď nechal vypracovat jen Státní zemědělský fond (SZIF), který jimi podložil uvolnění miliardových zemědělských dotací Agrofertu. Například protikorupční organizace Transparency International jejich odbornou stránku tvrdě kritizuje a zda by přesvědčily EU je nejasné.

Jedním z autorů těchto posudků je navíc advokátní kancelář Portos, která práci dostala navzdory tomu, že její předchozí stanoviska z doby zemědělský fond řídil Babišův nynější ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD), už jednoznačně popřely české soudy, včetně Ústavního soudu.

Brusel se ve svém nejnovějším dopisu navíc vůbec poprvé zaměřil i na další Babišovy firmy, u nichž se premiér na rozdíl od Agrofertu do jakéhokoliv řešení možného střetu zájmů vůbec nepustil. Například miliardové firmy Synbiol a Hartenberg Holding do svěřenského fondu vůbec nevložil a jejich byznys se státem dlouhodobě bagatelizuje.

S tím ale u Evropské komise nevystačí. „Žádám vás o podrobný popis všech dosud přijatých opatření týkajících se těchto subjektů a o důkazy dokládající, že tato opatření účinně zmírňují jakýkoli střet zájmů. Jde-li o opatření, která dosud nebyla zavedena, uveďte jasný harmonogram jejich provádění a úplného dořešení dosud nevyřešených otázek,“ chce po české vládě Hugo Sobral.

Třeba skupina Hartenberg přitom vlastní velkou síť reprodukčních klinik nebo zdravotnických zařízení zaměřených na biologickou léčbu. A právě zdravotnictví je další oblastí, v níž se Andrej Babiš rovněž může teoreticky dostat do střetu zájmů.

Jak již Seznam Zprávy popsaly, kliniky Hartenbergu v roce 2024 v součtu dostaly ze zdravotních pojišťoven celkem 1,1 miliardy korun. Výši plateb pojišťoven do zdravotních zařízení určuje Ministerstvo zdravotnictví úhradovou vyhláškou. Rezort zdravotnictví řídí nominant ANO Adam Vojtěch.

Jak Česko na dopis Evropské komise zareaguje, zatím není jasné. Odpověď koordinuje Ministerstvo pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO), které Seznam Zprávám dopis poskytlo.

„V současné chvíli se s obsahem dopisu seznamují příslušné odbory Ministerstva pro místní rozvoje a Auditního orgánu Ministerstva financí. Jelikož problematika svým rozsahem pokrývá gesce dalších resortů, budeme při přípravě odpovědi postupovat obdobně, jako v případě odpovědi na první dopis,“ řekla reportérům mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Lukášová.

V případě odpovědi na první dopis komise přitom už Seznam Zprávy informovaly, že z ní někdo úředníkům vyhodil pasáž, ve níž se na postoj Bruselu k Babišovu fondu a střetu zájmů pokoušeli zeptat. Ministerstvo dodnes odmítá říci, kdo je za vyhození stěžejní pasáže zodpovědný.

Nynější dopis komise přitom začíná upozorněním, že s dosavadní komunikací Česka není spokojená. „Odpověď plně neřeší požadavky uvedené v naší předchozí korespondenci ze dne 10. února 2026,“ dodal v dopise Hugo Sobral.

Ministerstvo zemědělství, které vede někdejší lobbista za zájmy Agfofertu Martin Šebestyán (za SPD), dotazy přehrává na podřízený Státní zemědělský fond, který podle něj za resort odpověď připravuje.

Jak fond zareaguje, zůstává také s otazníkem. V pondělí reportérům řekl, že o novém dopise z Bruselu dosud neví.