Právníci otočili posudek. Agrofert kvůli tomu nemusí vracet miliardy

Dva posudky, stejný zadavatel – Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) –, stejný zhotovitel – advokátní kancelář Portos. Dokonce, jak ukazuje pátrání Seznam Zpráv, i stejný název a zadání.

A přece – s rozestupem osmi měsíců – dospěli autoři k opačnému závěru.

Za vlády Petra Fialy (ODS) právníci z Portosu konstatovali, že zemědělský fond fakticky vyplatil miliardový balík takzvaných nárokových dotací Agrofertu v kolizi se zákonem, a nyní v éře premiéra Andreje Babiše (ANO) dospěli naopak k tomu, že na tento typ dotací se zákon nevztahoval.

Kromě výsledku je mezi posudky ještě další rozdíl: Zatímco ten první zemědělský fond dodnes tají, druhý naopak minulý týden zemědělský fond zveřejnil, aby tím podložil rozhodnutí, že miliardy vyplacené za předchozí Babišovy vlády v nárokových dotacích po Agrofertu vymáhat nebude.

Ačkoli o původním posudku i Ministerstvo zemědělství tvrdilo, že jej nemá, a Andrej Babiš prohlašoval, že neexistuje, Seznam Zprávy jej získaly. Jeho závěry stojí na sérii pravomocných rozhodnutí soudů, na která už loni reportéři upozornili. A nijak nepřipouští jiný výklad, než že zákon zakazující střet zájmů dopadá i na nárokové dotace.

„Z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá nic, z čeho by bylo možné důvodně dovozovat, že by se ustanovení zákona o střetu zájmů nemělo vztahovat na poskytování nárokových dotací,“ píše se v této analýze.

„Jinými slovy – předmětná ustanovení správních soudů neposkytují argumentační základ k učinění závěru, že ustanovení se na poskytování nárokových dotací nevztahuje. Je tedy třeba v současnosti vycházet z předpokladu, že ustanovení dopadá na poskytování nárokových i nenárokových dotací zemědělského fondu,“ uvedli jednoznačně experti z Portosu.

Ministr zemědělství Fialovy vlády Marek Výborný (KDU-ČSL) pak právě touto analýzou podložil dva dny před volbami oznámení, že se začalo vymáhat po Agrofertu zhruba sedm miliard korun vyplacených neoprávněně na dotacích, z toho zhruba čtyři miliardy podle Výborného tvoří nárokové dotace.

Jak se ale ukázalo po volbách a Babišově návratu k moci, zemědělský fond nezačal vymáhat ani korunu. S tím, že původní analýza nestačí.

A nyní SZIF přišel s další analýzou Portosu, v níž se píše, že ta první byla málo komplexní, protože „na pokyn klienta“ pro posouzení problematiky zvolila jen jednu nedostatečnou metodu – jazykový výklad zákona.

O takovém pokynu zemědělského fondu jako zadavatele se ale v zadání první analýzy nic nepíše. „SZIF se obrátil na společnost Portos s žádostí o posouzení použitelnosti ustanovení zákona o střetu zájmů na poskytování nárokových dotací,“ uvádí listina bez toho, že by snad zemědělský fond chtěl posuzování nějak metodologicky omezit.

V celém dalším textu navíc není žádné varování, že by jeho závěry stály na nedostatečně širokém posouzení, nešlo je tak aplikovat a bylo třeba nějaké další analyzování.

„Napsali zcela jednoznačně, že na základě rozsudků soudů je třeba vymáhat,“ řekl reportérům o prvním posudku exministr Výborný.

Přesto nyní advokátní kancelář Portos, s níž v lednu zemědělský fond uzavřel novou rámcovou smlouvu na osm milionů, nasadila další metody.

Například „historickou metodou“ zkoumala třeba to, co si mysleli předkladatelé zákona o střetu zájmů. Došla k tomu, že sice poslanci schválili zákaz všech dotací pro firmy členů vlády, ale prý chtěli zakázat jen ty nenárokové.

Jak už ale reportéři napsali, na to, že schvalují zákaz pro všechny dotace, v rozpravě poslance upozornila sama někdejší Babišova pravá ruka Jaroslav Faltýnek (ANO). Věděli tak, o čem hlasují.

Nynější analýza Portosu ovšem věnovala stránku a půl tomu, aby zdůvodnila, proč článek Seznam Zpráv není relevantní a Faltýnkovo prohlášení ve Sněmovně není důležité.

Seznam Zprávy nechaly druhou analýzu posoudit právním týmem protikorupční organizace Transparency International (TI), která se střetu zájmů Andreje Babiše dlouhodobě věnuje.

„Jedná se o zjevně účelový text, který do místy objektivní analýzy přináší vlastní, ničím nepodložené závěry směřující k možnosti dotace po společnostech z holdingu Agrofert nevymáhat. Namísto detailního rozboru relevantních rozhodnutí se vrací k obecným principům, které zcela účelově ohýbá ve prospěch žadatelů o dotace, a tím pádem na úkor státního rozpočtu a daňových poplatníků,“ uvedl za TI právník Kryštof Doležal.

Nynější analýza Portosu je pak v konfliktu nejen s původním rozborem stejné advokátní kanceláře, ale i s tím, pod čím je – z doby, kdy byl ředitelem SZIF – podepsán nynější ministr zemědělství Martin Šebestyán.

V analýze pro vládu Petra Fialy z roku 2022 se totiž rovněž hovoří o tom, že pakliže fond připustí, že se na něj zákon o střetu zájmů vztahuje, bude to mít jasný dopad na všechny jeho dotace.

A když Šebestyána na začátku roku 2023 ve funkci ředitele fondu nahradil jeho nynější šéf Petr Dlouhý, v rozhovoru pro Seznam Zprávy Agrofert varoval, že pokud se bude soudit o stamiliony, jejichž vrácení žádá Evropská unie, otevře to Pandořinu skříňku, protože soudy v rozsudcích mohou konstatovat, že se musí vrátit všechny dotace.

Opoziční Piráti už kvůli nevymáhání miliardových dotací podali trestní oznámení. A v jeho rozšíření cílí i na posudek Portosu.

„Zemědělský fond a další úřady sledují zájmy Agrofertu a premiéra Babiše, a nikoli běžných lidí. Analytický tým Pirátů proto odeslal vrchnímu státnímu zastupitelství i evropskému žalobci aktualizované podklady s podrobným rozborem zmanipulovaných posudků, které popírají dokonce i existující pravomocné rozsudky v otázce střetu zájmů,“ uvedla poslankyně Olga Richterová.

Rozhodnutí nevymáhat dotace po Agrofertu staví Portos ještě na dalším posudku – od advokátní kanceláře Pelikán, Krofta, Kohoutek. Smlouvu na něj podepsal jednatel a politický lobbista Matěj Vácha. Tento posudek však fond dosud nezveřejnil. Argumentuje tím, že k tomu potřebuje souhlas advokátní kanceláře. Ta za práci dostala z veřejných peněz 700 tisíc korun.

Nový závěr, který samotná analýza Portosu učinila na 28 stránkách, nehovoří o tom, že by byl stoprocentní. Portos pracuje s formulací, že „výklad nasvědčuje tomu“, že zákaz se vztahuje jen na nenárokové dotace. S jistotou by to mohly rozhodnout jen soudy. K těm ale rozhodování nedoputuje. To by se stalo jen v případě, že by zemědělský fond naopak začal dotace vymáhat a Agrofert by se u soudu bránil.

„SZIF proto nepřistoupí ke zpětnému vymáhání nárokových evropských dotací poskytnutých v letech 2017–2021,“ nehodlá to ale učinit.