Úředníci chtěli v Bruselu zjišťovat, zda Babiš dodržel zákon. Dostali stopku

Když Andrej Babiš vložil Agrofert do svěřenského fondu, ujišťoval, že tím svůj střet zájmů definitivně vyřešil i podle evropského práva. Jakmile však Seznam Zprávy zveřejnily premiérem tajené zakládací listiny fondu, experti uvedli, že s evropským právem je Babišovo řešení nejspíš v konfliktu.

Existuje tak riziko, že pokud Česko obnoví tok dotačních peněz do Agrofertu, bude je Evropská unie chtít zpět, a vše, jako se to už v minulosti stalo, zaplatí Češi.

Přesto vláda reprezentovaná Ministerstvem pro místní rozvoj zaujala k problému specifický postoj. Na to, zda premiér Babiš zůstává ve střetu zájmů, nebo ne, se Evropské komise dopředu nezeptá.

Pátrání reportérů odhalilo, že experti z několika státních institucí sice původně navrhli v dopise do Bruselu pasáž, která EU o stanovisko k Babišovi žádá. Avšak resort ministryně Zuzany Mrázové (ANO) ji z finální verze dokumentu vyškrtl.

Znamená to, že například Státní zemědělský fond spadající pod ministra zemědělství a někdejšího lobbisty za Agrofert Martina Šebestyána (ANO), rozhodne o odblokování miliardových dotací pro holding jenom podle svého.

Původní draft českého dopisu i jeho finální verzi získali reportéři z důvěryhodných zdrojů blízkých Ministerstvu pro místní rozvoj a pravost obou dokumentů ověřili.

Plyne z nich, že úředníci navrhovali „z důvodu předběžné opatrnosti“ Evropskou komisi požádat, aby jim k nově vytvořenému svěřenskému fondu Babiše poskytla stanovisko. Žádosti věnovali celý závěr dopisu a končili tím, že rychlé a konkrétní posouzení premiérova řešení ze strany EU je pro Česko zásadní.

Z finální verze českého dopisu, který v Evropské komisi obdržel Hugo Sobral z Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku, však celá tato klíčová závěrečná pasáž zmizela.

Dokument, pod který se za Česko podepsal vrchní ředitel sekce fondů EU Stanislav Schneidr z Ministerstva pro místní rozvoj, končí nakonec pouze formálním rozloučením: „V případě zájmu jsme připraveni v této oblasti dále spolupracovat.“

Když reportéři poslali obecný dotaz, kdo rozhodl o tom, že se Česko Evropské komise na její stanovisko nezeptá, začalo Ministerstvo pro místní rozvoj tvrdit, že o tom nikdo ani neuvažoval.

„Taková úvaha neproběhla, protože takový dotaz by byl irelevantní,“ uvedla v písemné reakci mluvčí ministerstva Veronika Lukášová.

Evropská komise podle ní „vyžadovala odpověď na konkrétní otázky“. „A toho jsme se tak, jak bývá u takové korespondence obvyklé, drželi,“ objasňovala dále mluvčí, podle které zatím není ve hře ani to, že by si ministerstvo stanovisko k Babišovi vyžádalo v budoucnu.

„Další kroky budou záviset na případné reakci Evropské komise. Jsme ale přesvědčeni, že jsme veškeré vznesené dotazy vysvětlili a pro komisi to takto bude dostatečné,“ dodala mluvčí.

Jakmile ji však Seznam Zprávy konfrontovaly s tím, že mají původní draft dopisu, který žádost o stanovisko obsahuje, odmlčela se a posléze přestala zvedat telefon a reagovat na zprávy.

„Odpovíme,“ byla poslední sms, která od mluvčí dorazila v pátek před polednem.

Odmítavá odpověď přišla také od ministerské náměstkyně Olgy Nebeské, která už v předchozí éře vlády Andreje Babiše podepsala jiný dopis do Bruselu, kde Česko Babišův střet zájmů popírá (ačkoli soudy později jednoznačně konstatovaly opak). Nyní Nebeská na otázku, zda do nové komunikace s Bruselem zasahovala, reagovala jedinou větou: „Obraťte se prosím na tiskové oddělení.“

Ministryně pro místní rozvoj Mrázová, která Olgu Nebeskou na post náměstkyně povýšila, na dotazy reportérů nereagovala vůbec. S redakcí dlouhodobě nekomunikuje.

Už dříve však veřejně dávala od dopisu ruce pryč. Uvedla, že Evropská komise listinu poslala ministerstvu, nikoliv jí osobně. Nejednalo se prý o politický problém, a tak do znění odpovědi nechtěla zasahovat a ani o ní nebyla informována.

Finální a původní verze dokumentu se přitom liší ještě v jedné podstatné pasáži.

V návrhu totiž experti za Česko uvádějí, že stanovisko Evropské komise by potřebovali i proto, že zdejší úřady samy posuzují, jestli premiér svěřenským fondem zákony proti střetu zájmů splnil.

Do Bruselu ale ve finále doputovalo naopak konstatování, že české úřady zatím nic takového nezkoumají - protože k tomu zatím není důvod, jelikož Agrofert dosud údajně o žádné dotace nepožádal.

„Pokud v budoucnu podá některá ze společností spadajících pod skupinu Agrofert žádost o poskytnutí dotace, bude postupováno dle nastavených kontrolních mechanismů. V rámci řízení o této žádosti tak dojde k detailnímu posouzení souladu žádosti s požadavky zákona o střetu zájmů a následně rozhodne příslušný orgán, zda nové majetkové uspořádání skupiny Agrofert vyhovuje požadavkům zákona a dotaci je možné poskytnout, či nikoliv,“ přišlo v konečném znění do Bruselu.

Ve skutečnosti se však Státní zemědělský fond (SZIF) právě v těchto týdnech blíží rozhodnutí, zda Agrofertu uvolní miliardové dotace, které právě kvůli střetu zájmů zmrazil poté, co se Andrej Babiš stal nově premiérem. Jinými slovy - SZIF tak v rozporu s tvrzením českého dopisu do Bruselu posuzuje právě to, zda nově vytvořený Babišův svěřenský fond české, ale i evropské paragrafy splňuje.

Ani zemědělský fond si ale do rozhodování nehodlá nechat Evropskou komisí mluvit, ač značná část předmětných dotací pochází od EU. SZIF přitom Seznam Zprávám řekl, že spoléhá na údajné nezávislé právní analýzy externích právních kanceláří - přes přímý dotaz redakce je však odmítl jmenovat.

„Otázka konzultace s Evropskou komisí je v tuto chvíli předčasná. Primárním krokem je dokončení nezávislé právní analýzy, která posoudí soulad zvoleného řešení s evropskou legislativou včetně příslušných finančních nařízení. Na základě jejích závěrů SZIF zváží veškeré další kroky nezbytné k tomu, aby bylo rozhodnutí v souladu s platnou legislativou jak na národní, tak na evropské úrovni,“ řekla mluvčí SZIF Eva Češpiva.

Podobné právní analýzy přitom za předchozí vlády Andreje Babiše vedly k tomu, že fond vyplatil Agrofertu na dotacích miliardy s tím, že se na něj zákon o střetu zájmů nevztahuje, aby nakonec soudy všech instancí konstatovaly opak. Fond dodnes odmítá říci, zda a kdy peníze bude vymáhat zpět. Odkazuje se na další právní analýzy.

Na to, zda při udělování dotací instituce napříč státem dodržují zákon, by měl dohlížet nezávislý Auditní orgán Ministerstva financí. Ani ten se ovšem u Evropské komise nehodlá na Babišovu novou situaci se střetem zájmů zeptat. Zodpovědnost přesouvá na Ministerstvo pro místní rozvoj.

„Evropská komise se v této věci obrátila na Ministerstvo pro místní rozvoj, které za Českou republiku zajišťuje oficiální komunikaci s Komisí, a proto Auditní orgán Ministerstva financí v tuto chvíli nevede s Evropskou komisí samostatnou komunikaci,“ argumentuje mluvčí Ministerstva financí David Polák.

Ten dále uvedl, že se státní kontroloři do přípravy odpovědi komisi zapojili. Doplňující dotaz, proč ve finální verzi dopisu otázka na Babiše nebyla, však ani on neodpověděl. „Zpracovatelem dopisu bylo Ministerstvo pro místní rozvoj, proto se s dotazy na jeho obsah obraťte na tento resort. Obsah dopisu je v jeho kompetenci,“ uvedl.

Na to, že Babišovo řešení pravděpodobně zůstává s evropskými paragrafy v konfliktu, upozorňuje právní tým protikorupční organizace Transparency International, s nímž Seznam Zprávy nově vytvořený svěřenský fond už dříve konzultovaly.

„Nevidím důvod - kromě obavy, co se dozví - proč by česká ministerstva a příslušné dotační orgány neměly mít možnost od Evropské komise získat nezávislé posouzení struktury premiérova svěřenského fondu RSVP Trust,“ uvedl teď v reakci na postup Ministerstva pro místní rozvoj výkonný ředitel české kanceláře TI David Kotora.

S tím, že podle něho „ze strany českých institucí podléhajících hnutí ANO opět probíhá staronová hra na kličkování v souvislosti s (ne)řešením střetu zájmů premiéra Babiše“.