Evropská komise začala prověřovat Babišovo řešení střetu zájmů

Zatímco Andrej Babiš (ANO) veřejně tvrdí, že odstranil svůj střet zájmů v souladu s českým i evropským právem, ministerstva a další instituce v tichosti řeší, jak zareagovat na požadavek Evropské komise, která spustila prověřování vztahů mezi českým premiérem a Agrofertem.

Vychází to najevo až díky dopisu, který iniciovala vysoce postavená úřednice Komise Andriana Sukova. A požádala českou vládu o odpověď do jednoho měsíce. Seznam Zprávy listinu získaly. Sukova chce po české vládě zodpovězení série otázek. Pakliže EU odpovědi vyhodnotí jako neuspokojivé, může s Českem zahájit oficiální auditní řízení, což se stalo, když byl Babiš premiérem naposledy. Skončilo to stopkou části evropských peněz.

„Ve světle jmenování pana Babiše předsedou vlády České republiky požadujeme od českých orgánů další informace o dodržování článku 61 finančního nařízení EU a  paragrafu 4 (českého - pozn. red.) zákona o střetu zájmů,“ píše zástupce Evropské komise v listině, která je adresovaná Ministerstvu pro místní rozvoj pod vedením Zuzany Mrázové (ANO).

„V souladu s článkem 61 finančního nařízení jsou finanční aktéři povinni přijmout vhodná opatření k zabránění vzniku střetu zájmů při výkonu funkcí spadajících do jejich odpovědnosti a řešit situace, které mohou být objektivně vnímány jako střet zájmů,“ upozorňuje Komise Českou republiku.

Seznam Zprávy s žádostí o vyjádření k dopisu ve střetu ráno oslovily premiéra Andreje Babiše. A také zodpovědné Ministerstvo pro místní rozvoj, které má komunikaci s Evropskou komisí v gesci, i samotnou ministryni Mrázovou. Odpovědi dosud nedorazily.

Do Prahy odešla listina v polovině února. Týden potom, co Seznam Zprávy informovaly, že Babiš zatajil zásadní okolnosti svěřenského fondu, který ho má střetu zájmů zbavit tím, že do něj Agrofert vloží. Podle neveřejného statutu, který reportéři získali a publikovali, totiž hned po konci Babiše ve vládě fond automaticky ovládne trojice jeho dětí. Sám Babiš se pak teoreticky může stát správcem fondu a přímo Agrofert kontrolovat, aniž by přímo držel akcie holdingu, o nichž tvrdí, že se mu už nikdy nevrátí.

Dopis Evropské komise přitom hned v úvodu zdůrazňuje, že když naposledy Andrej Babiš jako premiér v dřívějším volebním období Agrofert převedl do svěřenských fondů, audit Evropské komise následně v roce 2020 konstatoval, že holding stále ovládá a je tak ve střetu zájmů. EU pak některé dotace, které směřovaly Agrofertu, Česku odmítla proplatit.

„Vzhledem k tomu, že může docházet ke střetu zájmů u dotací z fondů politiky soudržnosti poskytovaných společnostem náležejícím předsedovi vlády nebo jím ovládaným, uvítali bychom poskytnutí podrobných informací o opatřeních zavedených na vnitrostátní úrovni za účelem řešení potenciální situace střetu zájmů,“ chce nyní vědět Evropská komise.

Právní tým protikorupční organizace Transparency International, s nímž Seznam Zprávy nově vytvořený svěřenský fond konzultovaly, přitom upozorňuje, že i Babišovo nejnovější řešení je pravděpodobně s evropskými paragrafy v konfliktu. Evropské finanční nařízení dopadající na dotace totiž počítá i s tím, že profitovat nesmějí ani blízcí politika.

„Byli bychom vděčni za komplexní právní posouzení těchto opatření ze strany českých orgánů, které zajistí soulad jak s článkem 61 finančního nařízení EU, tak s paragrafem 4c zákona o střetu zájmů,“ požaduje po Česku dopis Evropské komise.

Ta zároveň chce ujištění, že od doby, kdy se Babiš stal premiérem, do Agrofertu další evropské dotace netekly.

„To platí do doby, než bude situace střetu zájmů jednoznačně vyjasněna a plně vyřešena v souladu s požadavky Komise navazujícími na audit z roku 2020. Děkujeme za pozornost, kterou této závažné záležitosti věnujete,“ uzavírá Komise do Prahy zaslané komuniké, které vzniklo ještě předtím, než Babiš Agrofert do svěřenského fondu skutečně vložil. To se stalo minulý pátek.

Nynější dopis odešel z generálních ředitelství Komise, které mají v gesci zaměstnanost, sociální záležitosti a regionální politiku. Týká se tak dotací z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropského sociálního fondu (ESF). Pakliže by ale Evropská komise vyhodnotila, že je Andrej Babiš stále ve střetu zájmů, dopad by to mělo i na zemědělské dotace, které Agrofert dosud pobíral ve velkém.

Po jmenování Babiše premiérem Státní zemědělský fond (SZIF) jejich vyplácení Agrofertu pozastavil. Úředníci nyní vyhodnocují, zda je opět uvolní.

Žádná centrální autorita, která by to schválila, v Česku neexistuje. Své vlastní posouzení, zda nyní, když je Agrofert ve svěřenském fondu, může dostávat veřejné zakázky a dotace, si musejí separátně udělat úředníci v jednotlivých institucích, které je udělují. Zda s případnou zelenou budou čekat na posouzení Evropské komise, není jasné. V takovém případě by totiž Agrofert mohl být bez dotačních miliard i mnoho měsíců, případně o ně při negativním stanovisku přijít úplně.

Sám premiér, jehož koalice se nyní snaží bleskově zrušit služební zákon, který zodpovědné úředníky chrání před politicky motivovanými vyhazovy, má přitom už nyní jasno. „Na společnost Agrofert nemám a nebudu nemám žádný vliv, ani z ní nemám a nebudu mít žádný prospěch. Plně jsem tak dostál nárokům českého a evropského práva v oblasti prevence střetu zájmů,“ uvedl v prohlášení minulý pátek Babiš.

Opak si myslí opozice. Piráti i hnutí STAN už do Bruselu adresovali podněty Evropské komisi.

Hnutí ANO ovšem do vedení Ministerstva pro místní rozvoj, které reakci na dopis pro Komisi připravuje, znovu povolalo Olgu Nebeskou. Ta už jednou stejný post náměstkyně zastávala za předchozí vlády Andreje Babiše.

V roce 2019 se tato expertka na fondy EU jako náměstkyně resortu podepsala pod odpověď Česka reagujícího na tehdejší návrh auditu Evropské komise, který konstatoval střet zájmů Andreje Babiše. Vláda vedená předsedou ANO tehdy do Bruselu odeslala reakci popírající, že by Babiš s Agrofertem ve svěřenském fondu ve střetu zájmů byl.

Evropská komise však tuto právní konstrukci neuznala a finální verze auditu pak znovu potvrdila, že Babiš jako premiér porušoval české i evropské zákony, neboť nadále ovládal holding Agrofert, který pobíral unijní dotace. Podle Bruselu neměl proto Agrofert na dotace nárok, což v dalších letech potvrdila celá série rozsudků vynesených českými soudy.

Zda právě Nebeská bude jako náměstkyně opět mít v gesci reakci na nynější dopis Bruselu, není jasné. Nebeská ani nová mluvčí resortu Michaela Winklerová přes sliby za měsíc a půl, co je náměstkyně ve funkci, na dotazy Seznam Zpráv ohledně jejího výběru a působení neodpověděly. Winklerová navíc v pondělí ve funkci skončila.

Zkoumání Evropské komise přitom přichází ve chvíli, kdy stát dosud nedokázal vymoci miliardy ani z let 2017 až 2021, kdy Babiš seděl ve vládě naposledy. A to přes sérii rozsudků soudů, které konstatovaly, že Andrej Babiš byl v té době ve střetu zájmů a Agrofert neměl nárok na dotace ani veřejné zakázky.

Jen výši zemědělských dotací, které by měl Agrofert vracet, nyní už bývalý ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) vyčíslil na sedm miliard korun. Jejich vymáhání ale oznámil až těsně před loňskými volbami a zodpovědný zemědělský fond navzdory jeho tvrzení dodnes po holdingu Agrofert nechce ani korunu. Hájí se, že potřebuje další, blíže neupřesněné analýzy.

Andrej Babiš ministra zemědělství udělal z Martina Šebestyána (za SPD), který doteď pracoval jako lobbista za zájmy Agrofertu a dalších velkých agroholdingů. A ještě předtím právě jako ředitel zemědělského fondu, který Agrofertu dotační miliardy vyplatil.

V úterý opoziční Piráti oznámili, že kvůli nevymáhání miliard podávají trestní oznámení. Dozorčí rada, v níž dosluhují nominanti předchozí vlády Petra Fialy, pak ve stejný den fond vyzvala k tomu, aby peníze vymáhat začal. Závazné to pro jeho vedení ale není.