Úředníci se bojí a ministerstvo mlčí, říká novinář k Babišovu střetu zájmů

Cesta Agrofertu k zemědělským dotacím se opět otevírá. A to navzdory varování expertů, že stát při vyplácení těchto peněz může po letech znovu narazit u Evropské komise. Investigativní reportér Lukáš Valášek v podcastu 5:59 popisuje, jaké otazníky rozhodnutí zemědělského fondu obnovit dotace přináší.

Není důvod, aby holding Agrofert nemohl čerpat zemědělské dotace. K takovému rozhodnutí dospěl tento týden Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který tak odblokoval cestu k tomu, aby holding, jehož akcie vložil premiér Andrej Babiš do svěřenského fondu, opět dostával dotace souhrnně dosahující miliardových částek. Mohlo by se tak na první pohled zdát, že se spory o zemědělské dotace pro Agrofert – alespoň pro tuto chvíli – uzavírají.

Fond své stanovisko zdůvodňuje závěry dvou nezávislých právních analýz, které si v této věci nechal vypracovat. Dotace tak opět dostaly zelenou poté, co SZIF v prosinci pozastavil vyřizování žádostí Agrofertu, a to až do doby, než v té době nastupující předseda vlády svůj střet zájmů právně vyřeší. A je zjevné, že z pohledu vedení fondu v čele s ředitelem Petrem Dlouhým se tak stalo.

„Pro Agrofert je to velmi příjemná zpráva. (…) Podstatně problematičtější zpráva je to pro český stát,“ říká investigativní reportér Seznam Zpráv Lukáš Valášek, který se kauzami a otazníky kolem podezření na Babišův střet zájmů dlouhodobě zabývá a nastínil také možné problematické momenty a důsledky středečního oznámení zemědělského fondu.

„Došlo k tomu, že se český stát přiklonil k verzi premiéra Andreje Babiše, podle které Andrej Babiš už není ve střetu zájmů a zákon je splněn. Podle varování některých expertů, s nimiž jsme mluvili, to ale může v budoucnu přijít český státní rozpočet na mnoho miliard korun,“ shrnuje novinář.

Ředitel Dlouhý v tiskové zprávě konstatoval, že svěřenský fond RSVP Trust – kam Babiš své akcie vložil – „splňuje podmínky vypořádání majetkových poměrů ve smyslu právní úpravy střetu zájmů“. A podle Lukáše Valáška skutečně i mnozí experti, například z organizace Transparency International, docházejí k názoru, že Babišem zvolené řešení zřejmě naplňuje to, co české zákony pro eliminaci střetu zájmů u členů vlády požadují.

Jenže náraz stále může přijít u evropského práva, které je obecnější. Seznam Zprávy v únoru zveřejnily do té doby veřejnosti neznámé znění statutu RSVP Trust, které ukázalo, že svěřenský fond – a s ním i akcie Agrofertu – už v okamžiku Babišova konce v politice ovládnou jeho děti, jež navíc svého otce budou moci ustanovit třeba i správcem tohoto fondu.

Vzhledem k tomu podle některých expertů státu, s nimiž Valášek mluvil, hrozí, že takové řešení v konfrontaci s evropskými paragrafy neobstojí. Na rozpor mezi nimi a nastavením RSVP Trust přitom už dříve v analýze pro SZ upozornila i Transparency International.

Už v březnu přitom novinář Valášek odhalil, že experti z několika státních institucí navrhli v dopise určeném pro Evropskou komisi pasáž, která by ji žádala o stanovisko s ohledem na možný střet zájmů Andreje Babiše. Ministerstvo pro místní rozvoj ji ale v konečné verzi poslané do Bruselu neponechalo.

Ve vyjádření pro Seznam Zprávy nejprve resort označil možnost položení takového dotazu Komisi za „irelevantní“. Když poté redakce ministerstvo konfrontovala s tím, že disponuje i pracovní verzí dopisu, komunikace ze strany tiskového odboru ustala, přestože původně svou reakci přislíbil. „Snad nikdy v minulosti jsem nezažil, že by ministerstvo v tak klíčové otázce takto sveřepě odmítalo odpovědět,“ podotýká Lukáš Valášek.

Ve chvíli, kdy zemědělský fond pro Agrofert odblokoval peníze, aniž by se české úřady zeptaly na právní pohled Evropské komise – přičemž v případě vyplácených dotací jde o evropské peníze –, někteří experti státu, kteří s reportérem pod podmínkou zachování anonymity mluvili, varovali, že může docházet k hazardu se státními prostředky.

„V krajním případě to (podle nich) může vést k tomu – a možná to krajní případ ani není –, že Evropská komise přijde s opačným názorem než zemědělský fond a bude chtít ty (Agrofertu) vyplacené dotace zpátky,“ uvádí Valášek s tím, že nelze vyloučit, že by tyto peníze museli zaplatit čeští daňoví poplatníci, protože z pohledu tuzemských zákonů se zřejmě o Babišův střet zájmů nejedná.

Skoupý na informace byl Státní zemědělský intervenční fond nejdříve i ohledně toho, kdo je vlastně autorem zmíněné dvojice právních analýz, na které se přitom ve svém rozhodnutí obnovit dotace pro Agrofert odvolává. Až na výslovný dotaz potvrdil, že dokumenty vznikly jednak v advokátní kanceláři Císař, Češka, Smutný a jednak v AK Portos. Právě Portos přitom už v minulosti pro SZIF vypracoval stanoviska, která později popřely české soudy, včetně Ústavního soudu.

„Když to shrnu, tak jeden z těch klíčových názorů (pro rozhodnutí SZIF) je postavený na advokátní kanceláři, která už má v minulosti od soudu razítko na to, že radila právně vadně,“ říká Lukáš Valášek a připomíná také to, že tyto právní služby si fond u Portosu objednával v době, kdy v čele SZIF stál současný ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).

V neposlední řadě se pak reportér Valášek v rozhovoru pro podcast 5:59 vyjadřuje i k faktu, že mnozí státní úředníci a experti s ním mluvili právě jen pod podmínkou zachování anonymity. Ostych dává do souvislosti i s tlakem, který vůči jejich postavení vzniká například některými předešlými vyjádřeními Andreje Babiše na adresu úředníků. Nebo také se snahou vládní koalice demontovat služební zákon.

„Takže jsme v situaci, kdy řada těch úředníků, kteří ve státní správě ještě pořád jsou, vidí – tak jak jsem s nimi mluvil –, že ta situace (kolem obnovení dotací pro Agrofert) může skutečně ve finále Česko stát velké peníze. Ale zároveň se bojí proti tomu nějak otevřeně vystoupit,“ dodává investigativní reportér SZ Lukáš Valášek.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak to podle Lukáše Valáška vypadá v realitě s proklamovanou transparentností Státního zemědělského intervenčního fondu. Nebo to, že SZIF na základě posudků od dvojice firem také rozhodl, že po Agrofertu nebude vymáhat už vyplacené nárokové evropské dotace z let 2017 až 2021. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.