Článek
Dosud hodnotili práci vedoucích úředníků jejich přímí nadřízení. Politici do toho nesměli zasahovat. Služební zákon totiž dbal na odpolitizování státní správy a toto byla jedna z jejích pojistek. Teď chce normu vládní koalice zrušit a nahradit ji zákonem o státních zaměstnancích. A pojistka padá.
Nově by se měli na hodnocení práce státních tajemníků, ale i vrchních ředitelů jednotlivých sekcí podílet ministři. Nutno dodat, že od hodnocení se odvíjí i výše odměn. Úředník, který třeba vyjádří nesouhlas s kroky politika, riskuje, že přijde o peníze.
„Za nás jsou toto přesně otázky, které nemá řešit ministr, protože to nabourává nezávislost státní služby. Pro ministry to může být nějaký způsob i třeba nátlaku na úřednický personál,“ uvedla pro Seznam Zprávy místopředsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Kateřina Stojanová.
Jedna ze spoluautorek materiálu poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) s takovými obavami ale nesouhlasí. Prohlásila, že úředníci musejí mít dostatek sebevědomí, aby politickým tlakům nepodlehli. Chránit je zákonem není podle ní třeba.
„Je to o těch lidech. Úředník se nemá bát a má rozhodnout podle toho, jak je to správně,“ řekla Seznam Zprávám politička.
Případy, kdy úředníci politiky upozorní na to, že jejich kroky nemusejí být v souladu se zákonem, se stávají. Nedávno například Seznam Zprávy popsaly situaci, kdy skupina expertů z Ministerstva práce a sociálních věcí vedení úřadu upozornila na možný střet zájmů Alexandry Semancové - poradkyně ministra Aleše Juchelky (ANO). Ten se jí následně zastal, když o ní prohlásil, že je „člověk na svém místě“.
Protikorupční organizace Transparency International považuje to, že by politici získali přímý vliv na úředníky, za „jednoznačně problematické“.
„Změna služebního zákona na zákon o státních zaměstnancích směřuje k oslabení nezávislosti státní služby a jejímu bližšímu navázání na politické vedení,“ domnívá se právník Transparency International Kryštof Doležal.
Ústupek Evropské komisi
Podle předkladatelů zákona norma počítá s tím, že by se zaměstnávání státních úředníků přiblížilo komerční sféře a víc by se podobalo běžnému pracovnímu poměru. V zásadě by se řídilo zákoníkem práce.
Kroky vládní koalice v souvislosti s rušením služebního zákona bedlivě sleduje i Evropská komise. Pokud by nová norma nesplnila unijní podmínky v podobě reforem, jejichž součástí byl i služební zákon, hrozí Česku, že přijde o peníze z Evropského fondu obnovy. Seznam Zprávy informovaly, že na začátku března před tím české zákonodárce při návštěvě Prahy varovala ředitelka Evropské komise Céline Gauerová.
Minimálně jeden efekt to mělo. Místopředseda klubu hnutí ANO Radek Vondráček, který je též pod zákonem podepsaný, předložil pozměňovací návrh, který tak trochu napravuje zrušení služební komise.
O co jde? Služební komise je apolitický orgán, který řeší spory, kárná řízení a přezkoumává rozhodnutí uvnitř státní služby, tedy třeba i výpovědi. Původní záměr byl tuto komisi zrušit. Po návštěvě unijní úřednice ale Vondráček přišel s tím, že by místo služební byla komise poradní. Její stanovisko by ovšem už nebylo pro úřady závazné, mělo by jen doporučující charakter.
Že jde o ústupek, uznala i poslankyně Zuzana Ožanová. „Je to svým způsobem ústupek Evropské komisi, protože jejich představa je, že úřednická komise je vždycky lepší než soud. Že je to rychlejší,“ uznala na březnovém jednání Ústavně-právního výboru Ožanová. Sama by se podle svých slov držela původního záměru - tedy, že by se vyhození úředníci, stejně jako je to u zaměstnanců v soukromé sféře, měli obracet rovnou na soud, pokud s propuštěním nesouhlasí.
Opozice to ale jako dobré východisko nevidí.
„Spoléhat se na to, že tím zastáním bude soud, který rozhodne až po dlouhé době a po velkých nákladech, tak do toho podle mě celá řada lidí nepůjde, protože se jim to nevyplatí,“ argumentuje poslanec a místopředseda hnutí STAN Karel Dvořák.
Dalším bodem v zákoně, který opoziční poslanci kritizují, je i zrušení pozice nejvyššího státního tajemníka, který nyní řídí fungování státní služby napříč ministerstvy. Právě on dohlíží na personální politiku a má vliv na obsazování klíčových postů. Podle Transparency International je toto další kontroverzní krok.
„Odstranění těchto prvků umenšuje vzdálenost mezi úředníky a politiky, kteří tak budou moci snáze působit na to, jakým způsobem je jejich práce vykonávána,“ uvedl právník organizace Doležal.
33 pozměňovacích návrhů
Přestože jde o jednu z největších legislativních změn, se kterou zatím současná koalice přišla, nejde o vládní návrh. Předložila jej skupina čtyř koaličních poslanců na sklonku minulého roku, jen čtrnáct dní po jmenování vlády Andreje Babiše. Vyhnula se tak mezirezortnímu připomínkovému řízení, kdy se k vládním návrhům vyjadřují odborníci a dotčené organizace. Zákon se týká 70 tisíc zaměstnanců ve 150 úřadech.
Materiál přitom nevznikal v Poslanecké sněmovně, jak se tváří. Vypracovali ho úředníci na Úřadu vlády. Seznam Zprávám to v lednu potvrdil šéf Sekce Legislativní rady vlády a bývalý Babišův ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.
A dosvědčuje to i jedna z předkladatelek normy - bývalá nejvyšší státní zástupkyně, teď poslankyně - Renata Vesecká (Motoristé sobě). „Pracovali jsme s hotovým textem, ale samozřejmě jsme do toho textu také zasahovali,“ tvrdila Vesecká v podcastu Seznam Zpráv - Ptám se já.
A tvůrci do návrhu zasahují i nadále. Koaliční poslanci, v drtivé většině samotní předkladatelé návrhu zákona, předložili v březnu řadu pozměňovacích návrhů. Ústavně-právní výbor jich posuzoval dohromady třiatřicet.
Byl mezi nimi i návrh na změnu souvisejícího zákona o zahraniční službě. Přišel s ním další z poslanců podepsaných pod novelou - Libor Vondráček (SPD). Podle opozice ale tato změna působí spíš jako další naschvál prezidentovi Petru Pavlovi. Jak napsal týdeník Respekt, navrhuje totiž odebrat hlavě státu pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací.
