Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zástupci Evropské komise dali českým poslancům a senátorům při úterním jednání v Praze jasně najevo, že si pohlídají plánované změny služebního zákona. Generální ředitelka Céline Gauer českou stranu upozornila na to, že by to mohl být problém.
„Varovala předtím, že pokud by byl ten zákon odvolaný, tak by to mělo vliv na čerpání prostředků z fondu obnovy. Že jsou tam pro tyto případy nastavené pojistky,“ uvedla pro Seznam Zprávy senátorka Adéla Sucharda Šípová (zvolena za Piráty).
Podle senátora Zdeňka Nytry (ODS) nekritizovala generální ředitelka Evropské komise žádnou konkrétní pasáž chystaného zákona. „Na druhou stranu bylo naprosto jasně řečeno, že je to jedna z podmínek čerpání těch finančních prostředků,“ poznamenal Nytra.
Evropský fond obnovy Unie zřídila na podporu oživení evropské ekonomiky po koronavirové pandemii. Česká republika z něj může do srpna 2026 vyčerpat celkem přes dvě stě miliard korun, pokud splní všechny podmínky.
Od Evropské komise už stát od roku 2021 získal více než 150 miliard korun. Peníze šly například na rozvoj pokrytí 5G sítěmi nebo na zateplování budov, zalesňování krajiny, modernizaci železnic či rozvoj rehabilitační péče. Česko ale musí zavádět reformy a plnit podmínky, bez toho by na evropské peníze nedosáhlo. Jednou z nich je právě služební zákon, který zajišťuje stabilní a profesionální státní správu, která bude chráněná před politickými zásahy.
Skupina čtyř koaličních poslanců ale na sklonku minulého roku, jen čtrnáct dní po jmenování vlády Andreje Babiše, přišla s návrhem nového zákona o státních zaměstnancích. Ten by měl například usnadnit propouštění úředníků na ministerstvech a dalších státních úřadech.
Zuzana Ožanová (ANO) je spoluautorkou návrhu zákona. I ona se jednání s Evropskou komisí účastnila. „Vnímala jsem to tak, že Céline Gauer není seznámená s obsahem toho nového návrhu zákona, protože se ve své podstatě pro ty lidi nic nezmění,“ hájila Ožanová chystanou změnu v legislativě.
Že se na jednání plánované změny české legislativy řešily, potvrdila Seznam Zprávám i Evropská komise. Céline Gauer měla zdůraznit „zachování vysoké kvality a stability české státní služby jako klíčových priorit“ a zákonodárcům navíc připomenout doporučení přijaté Radou EU v červenci 2025, které vyzývá Česko k tomu, aby „posílilo schopnost své veřejné správy přilákat, udržet a rozvíjet talenty“.
„Zároveň zdůraznila význam tohoto doporučení jak pro současné, tak pro budoucí využívání fondů EU,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí Evropské komise Paula Pinho.
Kritika návrhu
Začátkem ledna získal návrh zákona podporu kabinetu Andreje Babiše (ANO). Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (ANO) tehdy prohlásil, že původní služební zákon už platí více než deset let a od té doby se řada věcí změnila a vše zrychlilo. Proto je třeba zákon zmodernizovat.
„My chceme výkonnou, flexibilní a moderní státní správu založenou nejen na digitalizaci, ale také na schopnosti přijímat, pokud možno rychle, ty, kteří jsou kvalifikovaní. Není možné, aby současné normy blokovaly přijetí kvalifikovaných a kvalitních zaměstnanců třeba i ze soukromého sektoru na měsíce,“ prohlásil ministr Tejc v lednu na tiskové konferenci po jednání vlády.
V navrhovaném zákoně se počítá s tím, že by se zaměstnávání státních úředníků přiblížilo komerční sféře a víc by se podobalo běžnému pracovnímu poměru. V zásadě by se řídilo zákoníkem práce.
Norma má ale řadu kritiků. Především z řad odborářů. Poukazují na to, že s nimi záměr, který bude mít dopad na tisíce úředníků, nikdo neprojednal. Koalice šla totiž cestou poslaneckého návrhu, a ne vládního. Vyhnula se tak připomínkovému řízení, kdy se k vládním návrhům vyjadřují odborníci a dotčené organizace. Odborový svaz státních orgánů a organizací (OSSOO) návrh označil za „diletantský hazard“, který by ohrozil fungování úřadů a mohl by být i protiústavní.
„Služební zákon vznikl z důvodů, které nezmizely: má chránit profesionalitu, stabilitu a nestrannost státní správy. Pokud jej nahradíme běžným pracovním poměrem, musíme vysvětlit, jak budou tyto principy nadále garantovány – zejména v otázkách depolitizace, výběrového řízení, kontroly střetu zájmů a stability odborného aparátu,“ sdělil předseda odborového svazu Pavel Bednář pro Deník.cz.
Navrhovanou změnu kritizuje i opozice. Především Piráti. Právě oni upozornili začátkem roku Evropskou komisi na to, že nová vláda chce služební zákon změnit. V dopise, který poslala poslankyně Kateřina Stojanová se komise ptali, zda tím Česko neporuší evropskou legislativu.
„Je zásadní, aby se úředníci mohli bránit politickým tlakům. Právě proto byl přijat služební zákon,“ uvedla k tomu pirátská poslankyně Stojanová.
Místo správního řízení soud
Jedna z hlavních změn, kterou vládní koalice navrhuje, spočívá v tom, že by se propouštění úředníků řídilo zákoníkem práce stejně jako u ostatních zaměstnanců. Teď je praxe jiná.
Při výpovědi běží správní řízení. Úřad musí propuštění řádně zdůvodnit a zaměstnanec má možnost se k němu před rozhodnutím vyjádřit, navrhovat důkazy a nahlížet do spisu. Pokud s verdiktem nesouhlasí, může se odvolat ještě k nadřízenému správnímu orgánu. Je tam tedy dvojí kontrola ještě uvnitř státní správy. Když výpověď posvětí i odvolací orgán, může se ještě vyhozený úředník obrátit na správní soud.
Tyto pojistky jsou v zákoně nastavené proto, aby nedocházelo k politizaci státní správy, tedy aby si noví ministři nedosazovali do úřadů své kamarády.
U zaměstnanců v soukromém sektoru je to jiné. Proti výpovědi se nemohou bránit jinak než u soudu. Spory pak zpravidla trvají roky.
„Nebývá to tak strašné,“ oponuje poslankyně Ožanová. „Kdybychom říkali, že jenom kvůli rychlosti rezignujeme na přezkumy pomocí soudu, tak bychom vlastně všechno dělali ve správním řízení a nic by nešlo k soudu, to zas mi přijde takové zvláštní,“ argumentuje spolupředkladatelka zákona.
Návrh zákona z dílny koalice prošel prvním čtením a teď jej projednávají poslanecké výbory. Norma se může ještě hodně změnit vlivem pozměňovacích návrhů. Evropská komise každopádně českým politikům vzkázala, že vývoj sleduje.
„Nikdo nám dopředu přesně neřekne, a to se ani v Evropské unii neděje, jak by to mělo být. To je teď na rozhodnutí českého Parlamentu, jak ten zákon pozmění, a ten pak bude posouzený,“ uvedl k tomu poslanec Petr Sokol (ODS), který se jednání se zástupci komise též účastnil.
