Článek
/Od zvláštního zpravodaje na ukrajinsko-běloruské hranici/
Květiny a kytice položili lidé na okraj silnice, čekají na krajnicích před domy. Na severozápadě Ukrajiny jede na své poslední cestě padlý ukrajinský voják.
Tímto způsobem lidé vzdávají hold: květiny položí na silnici a když je míjí pohřební vůz, pokleknou.
Je to daleko od fronty na východě, ale blízko na severní ukrajinskou hranici s Běloruskem. Pohraniční zóna začíná střílnami, zadrátovanými minovými poli s červenou cedulkou, na které je bílá lebka a nápis „Miny: nebezpečí“. Nad hlavou a kolem silnice jsou sítě proti dronům.
Od stavebnin k bojové zóně
Bývalý silniční přechod Horodyšče mezi Ukrajinou a Běloruskem je teď bojovou zónou.
Míjíme obrovské valy zeminy přes silnici, opuštěnou a zarostlou kavárničku, automobil Volha zničený výbušninami. V asfaltové silnici jsou jámy, jako kdyby někdo zakrojil nožem do dortu a odsunul jeho kousky od sebe.
Podél hraničního plotu Ukrajinci vykáceli pás lesa a nepřetržitě tady hlídkují. Na druhé straně plotu jsou Bělorusové.
„Občas je vidíme, koukáme na sebe, ale nepokřikujeme na ně žádné urážky nebo vtipy,“ říká psovod, jehož společníkem je fena Barbie. Půl roku s ním byla na speciálním výcviku, dokáže na dálku odhalit člověka nebo věc, která přišla do kontaktu s člověkem.
„V létě nás tu žerou komáři, a to pořádně. V zimě je mráz a sníh. Ale služba je služba,“ říká čtyřiapadesátiletý Slavik, který i přes svůj věk dobrovolně narukoval. Ale prý nelituje. „Bráním i svou rodinu. Kdo by to za mě měl dělat?“ pokládá si řečnickou otázku.
Ukrajinci posilují obranu podél hranice, protože mají informace o tlaku ruského vůdce Vladimira Putina na Bělorusko. Zaznamenali přípravy dělostřeleckých pozic a přesuny vojsk, stejně tak zprávy o snaze Moskvy zapojit běloruského lídra Alexandra Lukašenka do války přímo.
Minulý týden šéf ukrajinských dronových jednotek Robert Brovdi varoval, že jeho lidé vytipovali v Bělorusku na pět stovek cílů. Lukašenko na to reagoval, že on má cíl jeden, a to nedaleko běloruských hranic. Na Ukrajině to interpretují jako hrozbu pro Rovenskou jadernou elektrárnu.
„Kdysi tady jezdilo v obou směrech tisíc aut denně. Bělorusové tudy mířili na dovolenou k Černému moři nebo na nákupy. Na Ukrajině byly vždy daleko levnější stavebniny a všechno, co se týká domu a zahrady. Takže odjížděli zpět domů s plnými auty a náklaďáky. Teď jsme ve válce, podle toho to vypadá,“ ukazuje na valy se zeminou a zátarasy důstojník pohraničních vojsk Jurij Šachrajčuk.
A v tom se ozve zvuk motoru
Hrozby pro elektrárnu nechce komentovat, ale oproti roku 2022 jsou tady prý Ukrajinci připraveni na cokoliv. „Provokují nás, létají tady drony a buďte si jistí, že nás Bělorusové sledují, jak tady stojíme a mluvíme,“ říká.
Jako by to přivolal, za chvíli je zdálky slyšet zvuk motoru. Není pochyb, je to pravděpodobně ruský dron. Přelétává hranici a míří nad Ukrajinu. Psovod rychle nakládá psa do auta a Slavik namíří nahoru svoji zbraň. „Je moc vysoko! Nedám ho!“ křičí a dron pokračuje v letu za lesem dál na Ukrajinu.
Fena Barbie strávila půl roku na speciálním výcviku, dokáže na dálku odhalit člověka nebo věc, která přišla do kontaktu s člověkem.
Několik stovek metrů od apokalypticky vyhlížejících zátaras, minových polí a bunkrů stojí samotná vesnice Horodyšče. Má dvě stovky obyvatel. Pořád sem zajíždí autobus, je tu otevřený obchod s potravinami. Ale nejsou tu děti. Rodiny s dětmi odešly.
Na motorce přijíždí šestapadesátiletá paní Lena. Její syn a dcera jsou dospělí a žijí jinde na Ukrajině, ona zůstala. „Tady jsem se narodila, žiju tady a tady umřu,“ říká.
Podle ní v posledních dvou měsících přelétávají drony nad Horodyščem často – téměř denně. V Bělorusku za hranicí dříve pracovala v továrně, která zpracovávala kopr. Teď je něco takového nemyslitelné. „Chytáme tady běloruskou televizi. Ale nemám žaludek se dívat na ty jejich lži. Jak je Ukrajina špatná a v Bělorusku všechno skvělé,“ říká.
Jedno z mála míst vhodné pro tanky
V nedalekém sídle Rivnenské přírodní rezervace říká její ředitel Michajlo Frančuk, že právě Horodyšče je jedním z mála míst, kde je možné s tanky a další technikou překročit bělorusko-ukrajinskou hranici.
„Všude kolem jsou bažiny, totálně nepropustné území. Někde nepřejdete ani pěšky, natož s těžkými vozidly. Desítky kilometrů bažin a bláta,“ ukazuje Frančuk na mapě.
Zničený automobil Volha cestou na ukrajinskou hranici s Běloruskem.
V minulosti jako pracovník rezervace spolupracoval s běloruskými kolegy na druhé straně. Všechno ale skončilo v únoru 2022, když začala ruská invaze. Ruská vojska využila k útoku běloruské území severně od Kyjeva.
„Někteří běloruští kolegové emigrovali kvůli tamnímu režimu. Někteří bohužel podpořili ruskou invazi. I jeden z těch, který byl můj kamarád a občas přespával u mne doma,“ vypráví ředitel rezervace.
V těchto místech Rusové ani Bělorusové tehdy nezaútočili, ale to neznamená, že se to nestane. Jak se Rusům nedaří na bojišti na východě Ukrajiny, hodilo by se Putinovi vázat ukrajinské síly na severozápadě.
„Pro Rusko se situace vyvíjí špatně a Putin potřebuje nějakou změnu. A v Bělorusku se cosi děje, to víme jistě. Lukašenko nechce do války, ale nemá na výběr. Když mu Putin řekne, že něco musí udělat, udělá to,“ varuje bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
