Článek
/Od zvláštního zpravodaje v Izraeli/
Umm Al-Fahm leží v Izraeli, ale všude se mluví arabsky, nápisy jsou v arabštině a žijí tu Arabové. Nebo Palestinci?
Úřady je oficiálně nazývají izraelskými Araby, místní ale sami sebe označují za Palestince. Mají izraelské občanství i pas, zároveň jsou propojeni s Palestinci ze Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy i s těmi v okolních zemích, v Libanonu, Sýrii a Jordánsku.
Billboardů a plakátů je tu před nadcházejícími parlamentními volbami méně než ve městech s židovskou většinou. A ty, co tu jsou, jsou většinou jiné. Palestinci (či izraelští Arabové) mají své vlastní strany, které nejsou součástí ani vládního bloku Benjamina Netanjahua, ani opoziční koalice Gadiho Eisenkota.
Saíd Abú Šakra je výtvarník a v Umm Al-Fahmu vede uměleckou galerii, kterou sám před třiceti lety založil. Vystavují tam palestinští sochaři, malíři a performeři, ale také ti židovští.
„Vybudoval jsem to jako místo dialogu, které je otevřené všem. Jezdily sem zájezdy a školy, jak Židé, tak Palestinci. Po 7. říjnu 2023 a válce v Gaze to skončilo. Židé už nejezdí. Někteří mají strach, někteří se s námi odmítají setkávat,“ vypráví umělec pro Seznam Zprávy.
Nad sklenkou typické arabské kávy s kardamomem říká, že dlouho nebylo v Izraeli takové napětí jako dnes. „Oni mají strach z nás a někteří tvrdí, že by nás měli všechny někam vyhnat. Takže obavy máme i my. Rád bych vám řekl, že věřím v mír, že se to zlepší, ale nechci lhát. Je to dost temné,“ dodává.
V sále ukazuje na díla malíře Ašráfa Favachrího, který na své obrazy a plastiky často umísťuje osla. Zvíře považuje za symbol života a osudu Palestinců. „Přímo tím říká ‚jsem osel‘. Jeho projekt se ostatně arabsky jmenuje Ana Hmar – Já jsem osel. V tom zvířeti vidí osud Palestinců. Uprchlíků, stěhujících se s nákladem z místa na místo. Snášejících těžký život, ale usilujících o lepší.“
Saíd Abú Šakra měl příbuzné v Gaze, kteří zemřeli ve válce po 7. říjnu 2023. „Musíme jít všichni k volbám, aby náš hlas měl váhu. Palestinců je v Izraeli 22 procent a myslím, že letos opravdu bude velká účast,“ říká výtvarník. Vzpomíná na své dvě návštěvy Prahy, která mu prý učarovala a jeho bratranec tam kdysi studoval na FAMU.
Umm Al-Fahm.
Obtížné postavení
Palestinský politolog Sair Abú Rás se nedávno vrátil z pobytu ve Spojených státech. Působí ve Van Leerově institutu v Jeruzalémě, kde je ředitelem Fóra pro regionální myšlení.
„Je to v podstatě jediný a poslední think tank, kde společně působí Židé a Palestinci,“ vysvětluje ve velké vstupní hale institutu, který se nachází hned vedle rezidence izraelského prezidenta.
„Válka v Gaze postavila Palestince žijící v Izraeli a mající izraelské občanství do obtížného postavení. Asi není těžké si to představit. Každopádně převládá hněv nad tím, jak ta válka vypadá, protože to není obrana proti Hamásu, ale snaha zničit Gazu a přimět tamní obyvatele k odchodu. Izraelští Židé válku moc nekritizují. Snad jen, že trvala moc dlouho a měla skončit dřív, jejich pohled je ale úplně jiný,“ říká Palestinec, který studoval v USA a zabývá se hlavně otázkami politické identity.
Saíd Abu Rás.
Zpěvák a kytarista Sáhir Avád o politice příliš mluvit nechce. Pochází z Akka, pobřežního města na severu Izraele, ale často pobývá v Německu.
„Dělám muziku už od čtrnácti. Nejdřív jsem rapoval, ale dnes se snažím vstřebávat různé styly. Orientální arabskou hudbu míchám s reggae nebo rapem,“ přibližuje hudebník s dlouhými černými kudrnatými vlasy po ramena.
I podle něj útok teroristů Hamásu na Izrael 7. října 2023 a následná válka v Gaze všechno změnily. „Jako by to všechno předtím skončilo a začala nějaká jiná doba. Do svých textů dávám nějakou svoji palestinskou zkušenost, po 7. říjnu jsou ale všude obavy a napětí. Je důležité udržet si soukromí, což pro hudebníka není jednoduché. Nejsem už tak svobodný,“ hodnotí současnou situaci.
Ve volbách – prvních po 7. říjnu a válce v Gaze – Izraelci rozhodnou o změně vlády. Podle dosavadních průzkumů blok premiéra Benjamina Netanjahua mírně ztrácí na opoziční koalici, ale nikdo nezíská většinu. Rozhodnout tak můžou právě palestinské či arabské strany, ať je nazveme jakkoliv. I kolem nich to ale vře.
Samí Abu Šiháda, lídr strany Balad, několik dní před hlasováním odstoupil z kandidátky. Hrozilo mu vyřazení nejvyšším soudem za to, že masakr 7. října 2023 označil za „důležitou historickou událost z vojenského, politického a strategického hlediska“. Popřel, že by vraždění schvaloval, sám ale raději odstoupil.
O co jde ve volbách v Izraeli?
Izraelci v hlasování 27. října rozhodnou zejména o budoucnosti koaliční vlády Benjamina Netanjahua.
I přes kritiku části veřejnosti kvůli teroristickému útoku ze 7. října 2023, následným válkám a dřívějším korupčním skandálům průzkumy naznačují těsný souboj mezi vládou a opozicí. Netanjahu se stylizuje hlavně jako politik, který zajistí Izraelcům bezpečnost. Před volbami získal bezprecedentní přímou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
