Článek
Po Dlouhých stráních, Dalešicích a Štěchovicích bude možné uskladňovat elektrickou energii ve vodě také na přehradě Orlík. ČEZ zde do roku 2033 postaví novou přečerpávací elektrárnu. Energetická skupina do projektu investovala osm miliard korun.
Předcházet tomu bude celková modernizace stávající vodní elektrárny, která je nyní co do výkonu největší v Česku. Ta je „klasická“, využívá tedy protékání vody z přehrady, nová elektrárna bude ale přečerpávací. Dvě ze čtyř orlických soustrojí dostanou schopnost fungovat obousměrně - voda se bude do orlického jezera čerpat z níže položené přehrady Kamýk a bude možné uložit jednorázově až 750 MWh energie. Takové množství spotřebuje za den 80 tisíc českých domácností.
„Přečerpávací elektrárny jsou velkým hitem, které jsou potřeba k vyrovnávání sítě,“ říká ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Jejich význam roste především s vyšším množstvím obnovitelných zdrojů v soustavě.
Jak funguje přečerpávací elektrárna?
Přečerpávací vodní elektrárna funguje jako obří akumulátor energie. Využívá dvě výškově oddělené nádrže. Při přebytku energie v síti, tedy například v noci, čerpá vodu do horní nádrže. Při nedostatku energie, tedy většinou v denní špičce, ji zase pouští zpět do dolní nádrže přes turbínu, která vyrábí elektřinu.
Elektrárna Orlík musí projít největší modernizací ve své historii, která z ní zároveň udělá čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu v Česku. V provozu je již 63 let.
„Dá se říct, že píšeme dějiny české energetiky, pro nás je to něco mimořádného. Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně byla uvedena do provozu před 30 lety, od té doby nebyla uvedena do provozu žádná. Projekt bude hotový v r 2033, tedy 37 let poté, co byly spuštěny Dlouhé stráně,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Dvojice reverzních Francisových turbín umožní čerpat v případě potřeby vodu „o patro výš“ – z kamýckého do orlického jezera, a takto ukládat energii pro pozdější využití. Podle ČEZ půjde tak o světový unikát, kdy se z běžné velké vodní elektrárny stane přečerpávací.
Na projektu se bude významně podílet tuzemský průmysl. Turbíny dodá česká společnost Wikov Group. „To potvrzuje jednu věc. Česká energetická škola má ve světě velký zvuk. Ostatní nás vnímají jako zemi, která si dokáže udržet svůj stabilní energetický mix a nepodléhá módním výstřelkům,“ popisuje Havlíček.
Turbíny se budou vyrábět v závodu slovinské Lublani, jejich dodávku zajištuje společnost Litostroj Engeneering. „Litostroj je jednou z mála firem na světě, který je schopný tuto turbínu dodat,“ říká předseda představenstva Martin Wichterle. Společnost se již podílela například na stavbě Dlouhých strání.
Tento projekt ČEZ připravoval osm let., „Věříme, že to společnost dodá v rozpočtu a termínu, ve kterém slíbila,“ říká Beneš.
„Naše vláda si v energetice vytýčila jasné priority. Mezi ně patří vedle rozvoje bezemisních elektráren také podpora ukládání energie. Naše vodní přečerpávací elektrárny mají za sebou desítky let spolehlivého provozu a každý den pomáhají zajišťovat stabilitu české energetické soustavy,“ uvedl ministr.
Vodní nádrž Orlík byla vybudována v letech 1954–1961 a přehradila tok řeky Vltavy u Solenice na Příbramsku. S rozlohou 25,5 km² jde o druhou největší přehradní nádrž a o druhou největší vodní plochu na území České republiky.
„Orlík je stěžejním článkem Vltavské kaskády a významně se podílí na řízení celostátní energetické soustavy. Rozhodli jsme se, že bude další desítky let plnit také roli velké baterie. Rozdíl mezi hladinou kamýcké a orlické přehrady je 70 metrů a my jsme schopni tohoto výškového rozdílu efektivně využít. Výhodou této nové přečerpávací elektrárny bude, že vznikne na stávajícím díle a nebude kvůli ní nutné zabírat další plochy. Bude tak nejen efektivní, ale i ekologická. Důležité také je, že půjde o postupnou přestavbu, kdy v průběhu modernizaci budou vždy minimálně dvě ze čtyř soustrojí v provozu,“ řekl Beneš.
Nepůjde o významný zásah do stávající stavby vodní elektrárny, ale půjde především o výměnu jejích „střev“. Energetici postupně na Orlíku zmodernizují všechna čtyři soustrojí, kdy zachovají celkový výkon elektrárny 364 MW. Výkon 2×95 MW připadne na klasické jednosměrné turbíny a výkon 2×87 MW bude díky instalaci reverzních turbín sloužit pro přečerpávací režim.
„Celý projekt je připraven tak, že bude mít minimální zásah do konstrukčních prvků hráze. Po dobu výstavby i vlastního provozu budou neustále zajištěny funkce Orlické přehrady a Vltavské kaskády jako celku,“ říká generální ředitel společnosti Povodí Vltavy Petr Kubala.
Ostrá fáze modernizace začne v roce 2027, hotovo by mělo být v roce 2033. Jednorázově bude možné uložit až 750 MWh energie, a úložná kapacita c českých přečerpávacích elektrárnách se tak zvýší o více než 12 procent. Efektivnější a ekologičtější elektrárna přispěje ke zlepšení možností řízení celé české energetické soustavy.
ČEZ své plány úzce koordinuje s majitelem přehrady, společností Povodí Vltavy. „Projekt nové přečerpávací elektrárny na Orlíku podporujeme a dlouhodobě o něm s ČEZ jednáme. Je pro nás podstatné, že při modernizaci a přestavbě elektrárny nedojde k žádným zásadním zásahům do stavby vodního díla ani do úrovně provozních hladin definovaných manipulačním řádem. Stejně tak je důležité, že nedojde k záborům půdy nebo majetků obyvatel a projekt se nedotkne ani rekreace, lodní dopravy a rybářů,“ uvedl Kubala.
Na modernizaci elektrárny se budou podílet české firmy. „Projekt transformace elektrárny Orlík je důkazem toho, že české strojírenství a technická odbornost mají světovou úroveň. Takto komplexní projekt lze realizovat pouze díky dlouholetým zkušenostem v oblasti hydroenergetiky, inovativnímu přístupu a spolupráci špičkových odborníků. Velmi nás těší důvěra společnosti ČEZ a jsme hrdí, že můžeme být součástí tohoto unikátního projektu. V České republice vznikne další přečerpávací elektrárna, která dokáže uložit vodu o objemu 1840 olympijských bazénů, což odpovídá energii z více než milionu autobaterií,“ řekl Wikov Group Martin Wichterle.
Česko nyní stojí na prahu akumulačního boomu a investoři se vrhají zejména na bateriové projekty. Podle Beneše však nebude nová přečerpávací elektrárna v tuzemské soustavě nadbytečná. „Přečerpávací elektrárny fungují trochu jako baterky a jsou konkurenty bateriových úložišť. Životnost je delší. Abychom to tady nepřehnali s bateriovými úložišti, zatím je zde v přípravě více projektů než je potřeba,“ říká Beneš.
Staronový projekt na Orlíku bude největším v historii moderní české hydroenergetiky. ČEZ dosud modernizoval zhruba čtyřiceti soustrojí na více než dvaceti vodních elektrárnách (např. Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích a vybraných malých vodních elektrárnách).
Díky dosavadním investicím za zhruba pět miliard korun budou elektrárny připraveny na bezemisní výrobu elektřiny v následujících desítkách let, navíc z nižšího množství vody. Další vodní elektrárny čeká modernizace v následujících letech.
