Článek
Předpověď hlásí jeden z posledních opravdu horkých, slunečných dní roku. Šumavská krajina se halí do podvečerního oparu. Ten připomíná, že i v době masového turismu má toto pohoří stále skrytá místa, kam zabloudí jen málokdo. Místa, jež skrývají pozůstatky minulosti, kterou pohnul přísný režim na hranicích se Západem a přítomnost armády.
Jedno takové je třeba v jednom z koutů někdejšího vojenského prostoru Dobrá Voda. K pomezí hlubokého lesa a pastviny je to sem z turistických stezek i parkovišť daleko, podle různých stop lze usoudit, že se okolím loudá leda stádo krav. A hojně rostoucí houby v okolí naznačují, že sem nedorazili ani houbaři.
Místo s ekologickou zátěží na Šumavě.
O to více překvapí, když se na pomezí jedné z pastvin a hlubokého lesa objeví černo-bílá policejní páska. A také hasičské cedule hlásící „vstup zakázán“. „Za páskou můžete být, dál ale už ne,“ hlásí reportérovi Seznam Zpráv jeden ze dvou policistů, kteří prostor velký asi jako dvě fotbalová hřiště v úterní podvečer hlídají.
Jde právě o místo, kde se podle úterního prohlášení ministra životního prostředí Igora Červeného z Motoristů udála „ekologická katastrofa“. Uvedl, že se zde našlo 200 sudů s nebezpečnými chemikáliemi a 1000 tun kontaminované zeminy.
Místní „katastrofu“ neřeší
Na místě jdou i zpoza policejních pásek poznat nedávné zásahy. Někde to jsou čerstvě zakopané jámy, některé označené barevnými dřevěnými tyčemi, jinde zase kmeny, které zde zbyly po pokácených stromech. Něco může být důsledek letních průzkumů ministerstva, něco dřívější sanace z roku 2023.
„Laboratorní analýzy potvrdily přítomnost dioxinů a furanů, rtuti, arzenu, polycyklických aromatických uhlovodíků, chloroformu, tetrachlormethanu, chlorovaných uhlovodíků, chlorbenzenů a ropných uhlovodíků,“ stojí ve zprávě, kterou v úterý vydalo ministerstvo životního prostředí.
Podle ministra Červeného mohly tyto látky uniknout ze zakopaných rezivějících sudů do zeminy i spodních vod. A nejen to. „Toto jsou látky, kdyby na daném území společně začaly pracovat v důsledku požáru, tak by společně mohly vytvořit mechanismus pro koktejl, čímž bychom vytvořili novou látku na bázi fosgenu,“ uvedl Červený na úterní tiskové konferenci.
Ačkoli ministr hovoří o riziku a přírodní katastrofě, místní z okolních vesnic jsou klidní. Třeba skupina přátel, která k večeru posedává na lavičkách v Hartmanicích. „Myslím si, že to tady nikdo moc neřeší,“ říká mladá žena Eliška. „Já si myslím, že katastrofa jsou oni,“ dodává na adresu politiků další z přátel.
„Tady je v lesích po armádě spousta věcí. Spíš si říkám, komu se hodí, že to zrovna teď vytáhli,“ míní další místní muž, který si nepřál být jmenován.
Místo hlídají policisté.
Osobně se na vyřezávacích pracích na místě podílel muž v pracovním oblečení, který se představuje jako František. A to i před třemi lety. „To už tam něco vyřezávali a něco dělali sondami. Pak jsme tam byli letos ještě jednou,“ popisuje František.
Připomíná, že za dob totality armáda zahrabala sudy s chemikáliemi do země buldozerem. „Našlo se to teď úplně náhodou, detektorem. Našli nějaký sklep a tam to bylo. Jinak by se to nenašlo nikdy a bylo by to tam. Hajný tam normálně chodil na houby,“ dodává. „Tady se nachází všechno, nálože, pyrotechnika. Je tam toho spousta,“ doplňuje jeho kamarád.
Že nejde o zcela výjimečný nález, potvrdil v rozhovoru pro Seznam Zprávy i Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Situace není dobrá a nechci ji zlehčovat, ale není to nic, co by se u nás nikdy předtím nenašlo. Látky, o kterých se mluví, jsou v bývalých vojenských prostorech typické. Například chlorovaná rozpouštědla se běžně používala ve strojírenství nebo k čištění oděvů.“
Viníkem je spíše armáda, míní starosta
Josef Rada, starosta obce Prášily, na jejichž katastru se vojenský prostor nalézá, míní, že v tuto chvíli záležitost zajímá spíš média než zdejší obyvatele. „Místní tak nějak o tom vědí, tady něco takového je, ale nikdo nepociťoval nějaké nebezpečí nebo možnost ohrožení,“ upozorňuje.
I on připomíná, že se sanace místa řešila už před třemi lety. „Národní park i záchranné složky tam dělaly nějaký průzkum a pak to utichlo. Všichni jsme tady počítali s tím, že to je nějakým způsobem vyřešený problém, a teď se tedy ukazuje, že asi to úplně dořešené nebylo. Každopádně vítáme aktivitu, že někdo odveze z přírody to, co tam nepatří,“ dodává.
Místo ekologické zátěže.
Igor Červený na úterní tiskové konferenci obvinil minulé vedení ministerstva v čele s lidovcem Petrem Hladíkem, že o nebezpečných látkách v zemi vědělo, ale nekonalo. Hladík to odmítl s tím, že jeho poslední informace byla, že k sanaci na místě došlo.
Prášilský starosta Rada ale vidí chybu spíše v hlubší minulosti. „To je jenom můj osobní názor, ale myslím, že armáda před těmi 40 lety nefungovala úplně tak, jak by měla, z hlediska nějaké zodpovědnosti. Ne vždycky se chovali k území úplně v pořádku,“ míní.
