Článek
Na území národního parku Šumava se nacházejí nádoby s nebezpečnými látkami. V úterý to na tiskové konferenci na ministerstvu obrany řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
Mělo by jít o tisíc tun kontaminované zeminy a 200 sudů s nebezpečnými chemikáliemi. „Jsou to velmi nebezpečné toxické látky. Rtuť, arzen. Toto jsou látky, kdyby na daném území společně začaly pracovat v důsledku požáru, tak by společně mohly vytvořit mechanismus pro koktejl, čímž bychom vytvořili novou látku na bázi fosgenu,“ uvedl Červený.
Nemalá část sudů podle něj zkorodovala, propustila látky do půdy a mohla kontaminovat spodní vody. „Proto v rámci řešení bude, že budeme muset rovněž provádět hydrologický průzkum,“ dodal ministr. Nevyloučil zároveň, že se na místě nachází válečná munice.
Na podzim tak začne sanace území. První etapa by měla začít 21. září a trvat do začátku listopadu. Půjde o sanaci nejrizikovější části lokality. Další etapa začne příští rok na jaře, a to odvážením kontaminované zeminy a průzkumem spodních vod. Sanace potrvá do června roku 2028. Bude stát asi 192 milionů korun s DPH.
Od pondělí je na místě policie, lokalitu hlídá a zabezpečuje. Celá lokalita je zapáskovaná. Lidé by ji neměli navštěvovat. Ministr odmítl upřesnit, kde se lokalita nachází. „Samozřejmě hrozí nebezpečí,“ uvedl. Mělo by se jednat o plochu asi dvou fotbalových hřišť.
„Nové vedení ministerstva životního prostředí v tento moment skutečně řeší přírodní katastrofu,“ dodal Červený.
Červený zároveň obvinil minulé vedení ministerstva životního prostředí (MŽP) v čele s Petrem Hladíkem (KDU-ČSL), že o situaci vědělo a nekonalo. Resort měla informovat společnost Dekonta, která na místě prováděla sanaci v roce 2023.
Červený o znečištění mluvil už na tiskové konferenci vlády v pondělí. Dosud ale nebylo jasné, o jaké konkrétní látky se jedná. Poslanec Filip Turek (za Motoristy) v pondělí večer před jednáním koaliční rady novinářům řekl, že jde o yperit. Později Turek sdělil iRozhlasu, že jde o fosgen. Následně došlo k další opravě, když na sociálních sítích napsal, že jde o látky, které se v případě požáru mohou změnit na fosgen.
Místo kontaminace.
„Tohle je život sociálních sítí,“ uvedl k tomu Červený. Dodal, že podle původních informací se yperit na místě mohl nacházet, to ale již neplatí.
Národní park Šumava situaci zatím nemůže komentovat, řekl v pondělí Seznam Zprávám jeho mluvčí Jan Dvořák.
Podle ČTK dosavadní průzkumné práce sanační firmy Dekonta v bývalém vojenském prostoru na Klatovsku nezjistily žádné látky historicky používané jako chemické zbraně, třeba yperit či sarin. V lokalitě nebyly nalezeny ani nádoby s jedovatým plynem fosgen, uvedl dnes na webu Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB).
„Z výsledků prací vyplývá, že se v dané lokalitě nenacházejí látky historicky používané jako chemické zbraně,“ uvedl úřad.
SÚJB uvedl, že je o postupu i výsledcích průzkumu v někdejším cvičišti chemického vojska informován. Nalezené chemické látky a podezřelé materiály byly podle něj v terénu předběžně identifikovány a vzorky určené k dalším analýzám převezeny k laboratornímu vyhodnocení. ČTK také píše, že terénní ani laboratorní metody neprokázaly přítomnost látek uvedených v příloze k úmluvě o zákazu chemických zbraní ani chemické látky, které vznikají jejich rozkladem, plyne z jeho vyjádření.
Hladík: Sanace proběhla
Exministr Hladík, dnes poslanec lidovců, Seznam Zprávám v pondělí řekl, že podle jeho informací by se mělo jednat o bývalý vojenský areál Prášily, který po sametové revoluci přešel z rukou československé armády pod správu národního parku Šumava.
Poslanec Turek později potvrdil zpřesňující informaci Českého rozhlasu, že látky unikají do půdy v oblasti Dobré Vody u Prášil na Klatovsku.
„V roce 2021 nebo 2022 se tam našly nějaké věci. Mám informaci, že tam v roce 2023 proběhla sanace. Ta proběhla z úrovně národního parku Šumava, nezadávalo ji ministerstvo. Od té doby o tom žádnou informaci nemám. Předpokládám, že národní park areál dále monitoroval,“ uvedl Petr Hladík.
„Samozřejmě je možné, že se tam teď našlo něco dalšího. Jestli to tak je, tak to má řešit armáda jako bývalý vlastník,“ dodal Hladík.
Podle ČTK Hladík uvedl, že byl v roce 2023 jako ministr informován o propadlém stropu bunkru a následné sanaci, kterou zadala Správa Národního parku Šumava. Žádné informace o tom, že by bylo třeba v lokalitě podnikat něco dalšího, podle svých slov nedostal. O dva roky později pak MŽP pod Hladíkovým vedením dostalo nové informace o stavu lokality, které následně předalo ministerstvu obrany kvůli zajištění případné finanční spoluúčasti na sanaci.
„Letos v červnu se pak nové vedení resortu rozhodlo zadat zakázku bez výběrového řízení Dekontě. Ta objevila sudy s něčím, o čem doteď přesně nevím, co je. Určitě tam ale nejsou žádné bojové látky. Je třeba, aby ministr Červený zveřejnil závěrečnou zprávu Dekonty, aby ji mohli prověřit odborníci na chemické látky. Musí také sdělit, jakým způsobem bude oblast sanována a z jakých rozpočtů,“ řekl ČTK Hladík.
„Nechci to nijak zlehčovat, určitě je třeba tu dekontaminaci provést. Nicméně takových lokalit se starou ekologickou zátěží jsou v Česku stovky,“ doplnil bývalý ministr.
Červený prostřednictvím mluvčí Jany Schillerové ČTK sdělil, že zakázka byla společnosti Dekonta přidělena na základě výjimky ministra, a to z důvodu závažného bezpečnostního a environmentálního rizika. „Dekonta byla vybrána proto, že prováděla průzkum již v roce 2023 a bylo třeba neprodleně zjistit skutečný stav lokality pro co nejdřívější zahájení sanace. O to méně je pochopitelné, že po průzkumu z roku 2023 tehdejší vedení ministerstva nepokračovalo se stejnou naléhavostí. Šlo o extrémně závažné bezpečnostní a environmentální riziko, každý další rok bez zahájení sanace znamenal zbytečné prodlužování nebezpečného stavu,“ řekl agentuře Červený.
Vazby na kandidátku na primátorku
Podle informací ze stránek Správy Národního parku Šumava prováděla sanaci v oblasti Prášil v posledních letech firma Dekonta. V roce 2021 mělo jít o likvidaci chemických látek v bunkru a odběr a rozbor vzorků pro likvidaci chemické zátěže v bývalém vojenském výcvikovém prostoru (VVP) Dobrá Voda. Za to firma dostala celkem necelých 600 tisíc korun.
V roce 2023 to pak byl průzkum bývalého vojenského cvičiště Prášily a likvidace odpadních chemikálií uložených v podzemních bunkrech. Cena byla celkem přes dva miliony korun.
Místo kontaminace.
Ve firmě Dekonta přitom dříve působila Klára Sovová, kandidátka Motoristů na primátorku Prahy v letošních komunálních volbách. Od roku 2021 do letošního června zasedala v dozorčí radě Dekonta Holding, kde byla dříve také členkou představenstva. Mezi lety 2000 až 2007 pak působila v samotné firmě Dekonta.
„Skutečně jsem se nezabýval tím, jaká je majetnická struktura společnosti. Dekonta varovala ministerstvo životního prostředí, spolupracuje s ním x desítek let. Paní Klára Sovová měla čtyři procenta v holdingu, nikoli v Dekontě,“ uvedl Červený. Sovová podle něj neměla právo na tuto informaci kvůli smlouvám o mlčenlivosti.
Červený se podle svých slov o situaci dozvěděl v souvislosti s řešením požáru v národním parku České Švýcarsko a s tím, že na Šumavě by vlivem nebezpečných látek mohla nastat horší situace.
Článek jsme rozšířili v celém rozsahu.
