Plyn je nejdražší od roku 2022. Vyplatí se fixace?

Plyn i elektřina každý rok před začátkem topné sezony zdražují – cena plynu v pondělí zlomila rekord a s cenou megawatthodiny 84 eur se dostala nejvýš od roku 2022. Současná krize na Blízkém východě ani po půl roce nepolevuje a drží tak velkoobchodní ceny energií nahoře, což už se několikrát promítlo do koncových cen pro zákazníky.

S nekončícím a neúspěšným vyjednáváním o příměří mizí také naděje na zlevnění.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v neděli uvedl, že vláda je v případě růstu cen elektřiny připravena zakročit, ale zatím k tomu prý není důvod. „Pokud by eskalovaly ceny elektřiny i nadále a bylo to neudržitelné, jsme připraveni udělat dříve – než jste udělali vy – zastropování cen u výrobců a u obchodníků,“ řekl Havlíček. Detaily opatření však nepřiblížil a neuvedl ani kam by se cena musela posunout, aby vláda zasáhla.

Ceny energií už zastropovala minulá vláda v době energetické krize v roce 2023. Tehdy ceny silové elektřiny zastropovla na 6 050 korun za megawatthodinu s DPH a ceny plynu na 3 025 korun za megawatthodinu s  DPH.

Dodavatelé energií před podzimem zvyšují ceny především pro nové zákazníky, nebo pro ty, kterým končí fixace. Zdražení se tak zatím netýká těch, kteří mají smlouvu na dobu neurčitou.

„Situace na trzích je stále velmi citlivá. Zimní ceny energií v Evropě tak bude z velké části určovat trajektorie konfliktu na Blízkém východě,“ popisuje možný vývoj ředitel společnosti Tedom Energie Jakub Odložilík.

Evropský energetický trh zůstává pod silným vlivem geopolitického dění, především rizikem omezené dopravy energetických surovin přes Hormuzský průliv. Spotová, tedy okamžitá cena elektřiny, v září meziročně vyskočila o 33 procent, cena plynu dokonce o 56 procent.

Vliv problémů s klíčovou cestou pro dopravu ropy i zkapalněného plynu je tak zásadní, že mění i pravidlo, že v letních měsících bývá cena elektřiny i plynu nižší než v zimě kvůli vysoké výrobě z obnovitelných zdrojů a nižší spotřebě.

„Dlouhodobě problematický je také stav evropských zásobníků zemního plynu. Přestože jsou dodávky LNG do Evropy aktuálně nad dlouhodobým průměrem, evropské zásobníky zůstávají výrazně pod sezónním normálem: jejich naplněnost se pohybuje okolo 65 procent oproti obvyklým 81 procentům. V Česku si také nevedeme nejlépe, protože naše zásobníky jsou naplněny ze 70 procent. V sousedním Německu jsou však v ještě svízelnější situaci s 53procentní naplněností zásobníků,“ říká Odložilík.

Odborníci nyní lidem radí energie fixovat, protože ceny ukazují spíš na budoucí růst. „Doporučujeme proto využít posledního období, než se tak stane, a zafixovat si cenu elektřiny a plynu na tři roky u dodavatele, který ještě ceny nezvýšil – v Centropolu stále prodáváme za ceny z doby před začátkem konfliktu na Blízkém východě. Umožňuje nám to realizované dopředné zajištění,“ říká marketingový ředitel Centropolu Jiří Matoušek.

Obchodníci dokážou u fixovaných produktů držet ceny energií níž, protože je nakupují na celou dobu trvání produktu, což znamená na rok až tři dopředu. Takto předkoupené energie jsou levnější, než jaká je aktuální cena na velkoobchodním trhu. Aktuálně mezi nejlevnější varianty produktů na trhu patří fixace na dva a tři roky, které odběratelům garantují po celou dobu stejnou cenu.

Zatímco elektřina s dodávkou v říjnu 2026 nyní stojí na velkoobchodním trhu 161 eur za megawatthodinu, dodávka v roce 2027 je o 30 eur levnější. Kontrakt na rok 2028 je pak lehce nad 100 eury za megawatthodinu, dodávka na rok 2029 stojí dokonce 90 eur za megawatthodinu.

U plynu je vývoj podobný. Plyn na letošní říjen by obchodníci nakupovali za 75 eur za megawatthodinu. Dodávka plynu v příštím roce je levnější a stojí 57 eur, na rok 2028 se plyn na burze obchoduje za 37 eur za megawatthodinu.

Dodavatelé na změny na trhu reagují už od března a postupně ceníky měnili všichni velcí dodavatelé.

Ve vlně zdražování se však najdou i výjimky. „Situace na energetických trzích se může velmi rychle měnit. Proto energie nakupujeme s dostatečným předstihem. Díky tomu jsme dokázali zlevnit ceníky pro nové zákazníky, i když trend trhu je v současné době opačný. Oproti předchozím nabídkám zaplatí zákazník za jednu megawatthodinu dodávky v řádech stokorun méně. Domácnosti tak mohou vstoupit do topné sezony s větší jistotou a bez obav z případných cenových výkyvů,“ říká Peter Škrabák, vedoucí prodeje energií pro domácnosti ve společnosti E.ON Energie.

Energetický regulační úřad také začal od letošního roku zveřejňovat tzv. indikativní ceny, které ukazují, kde je přiměřená výše konečné obchodní ceny elektřiny a plynu pro zákazníka, tedy pouze silové elektřiny, bez regulované složky.

V září vydané ceníky elektřiny s fixací na jeden rok by tak podle ERU neměly přesahovat 4000 Kč za MWh. U dvouletých fixací se cena může pohybovat kolem 3500 Kč za MWh a jednoletá fixace by měla stát do 3500 Kč.

Tříletá fixace plynu by měla podle ERÚ stát méně než 2000 Kč za MWh, dvouletá kolem 1600 Kč, stejně tak jednoletá.

„Nejvyšší nárůsty jsou znovu patrné u produktů s kratší dobou fixace. Meziměsíční změny odrážejí vývoj na velkoobchodních trzích, kde se nadále projevují dopady konfliktu na Blízkém východě,“ popisuje situaci Martin Šik, ředitel Odboru analytického a datové podpory ERÚ a potvrzuje tak slova expertů o výhodnosti fixace.

Průměrné ceny elektřiny jsou od začátku roku nyní vůbec nejvýše. „U zářijových indikativních cen elektřiny došlo oproti srpnovým k průměrnému nárůstu o 4,5 procenta, indikativní ceny plynu vzrostly meziměsíčně v průměru o 10 procent,“ říká Šik.