Článek
Nový legislativní návrh má nahradit současný zákon o státní službě, který měl úředníky chránit před politickými zásahy a zajistit, aby se na pozice ve státních institucích vybírali odborníci a ne kamarádi politiků.
S normou, která má mimo jiné usnadnit propouštění úředníků, přišla na sklonku minulého roku, jen čtrnáct dní po jmenování vlády, skupina koaličních poslanců. Ti tvrdí, že návrh má přispět k flexibilitě a snadnějšímu řízení státní správy a rovněž k jejímu zeštíhlení. Na začátku ledna získal dokument i podporu Babišova kabinetu.
Materiál ale nevznikal v Poslanecké sněmovně, jak se tváří. Vypracovali ho úředníci na Úřadu vlády. Seznam Zprávám to potvrdil současný šéf Sekce Legislativní rady vlády a bývalý Babišův ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.
„Text návrhu zákona vznikal v mém počítači,“ napsal Kněžínek v SMS. Deníku N, který o tom informoval jako první, potvrdil i to, že pokyn k tomu dostal přímo od premiéra Andreje Babiše.
To, že návrh zákona psali úředníci ve Strakově akademii, dokládají i metadata wordového dokumentu, který byl 29. prosince rozeslán všem poslancům a dá se najít i na webu Sněmovny. V něm je uvedené datum vytvoření 23. prosince a jméno zaměstnankyně, která je Kněžínkovou podřízenou a též odbornicí na legislativu Martiny Prudilové. Ta ale Seznam Zprávám tvrdila, že s přípravou zákona neměla nic společného.
„Nespolupracovala jsem na tom,“ uvedla do telefonu Prudilová. Její nadřízený Jan Kněžínek posléze dodal, že 23. prosince jen do materiálu doplnila poslední chybějící údaj - jména poslanců, kteří se za návrh postavili.
„Z mého pokynu dopsala na závěr důvodové zprávy jména poslanců, kteří na základě politického rozhodnutí návrh zákona předložili Poslanecké sněmovně,“ vysvětlil Kněžínek.
Podle Michala Šalomouna, bývalého ministra pro legislativu a expředsedy Legislativní rady vlády za Fialovy éry, to běžný postup není. Vláda si tím především zjednodušila a významně zkrátila cestu zákona celým procesem. Nemusí jej posílat k hodnocení různým institucím a organizacím.
„V momentě, kdy vládnete, byste měli postupovat cestou vládních návrhů zákonů. Bylo by to žádoucí v rámci dobrého vládnutí, aby to právo bylo kvalitní,“ domnívá se Šalomoun.
Dříve to kritizovali, teď to dělají
Poslanecké návrhy ale předkládali i členové bývalé pětikoalice. A tehdejší opozici se to nelíbilo. Třeba poslankyně Karla Maříková z SPD v červnu 2024 kritizovala vládu za to, že zákon na zavedení korespondenční volby je jen poslaneckým návrhem a že se tak kabinet „vyhnul“ připomínkovému řízení, které je jinak pro vládní návrhy povinné.
A při schvalování novely zákona o obcích v létě 2025 označil tento postup za „špatnou cestu“ i poslanec hnutí ANO Robert Stržínek.
Přesto se touto cestou teď ty samé strany hned na startu svého vládnutí vydaly. A to, že poslanecký návrh napsali vládní úředníci, je podle nich v pořádku.
„Návrh připravovalo po analýze situace více odborníků, to je správné a zcela standardní. Následně na základě koaličních dohod tento koaliční návrh předložila skupina poslanců, která si jej osvojila, a provede jej celým legislativním procesem,“ odepsal Seznam Zprávám jeden z předkladatelů zákona o státních zaměstnancích Radek Vondráček (ANO).
Další ze skupiny předkladatelů Libor Vondráček (za SPD) doplnil, že odborníci, který návrh připravovali, vycházeli i „z vlastních zkušeností ze státní správy“.
„Celková doba přípravy je v řádu jednotek měsíců,“ uvedl Libor Vondráček. Na dotaz, jak mohli úředníci na zákoně pracovat několik měsíců, když koalice vznikla v listopadu a vláda v polovině prosince, už neodpověděl.
Pod zákonem jsou ještě podepsané poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) a Renata Vesecká (za Motoristy sobě).
Vesecká podotkla jen to, že na základě koaličních dohod byl návrh zpracován odborníky, které oslovili její kolegové. Zuzana Ožanová neodpověděla.
Podle mluvčí Úřadu vlády Karly Mráčkové je při poslaneckých návrzích běžné, že na něm pracují státní úředníci. Stejně jako Vesecká tvrdí, že vládní zaměstnance o to požádala skupina poslaneckých předkladatelů a ne Andrej Babiš.
„Iniciativa vzešla od skupiny poslanců Radka Vondráčka, Renaty Vesecké, Libora Vondráčka a Zuzany Ožanové a jelikož po schválení nového zákona dojde k výraznému zefektivnění státní správy, byli legislativci Úřadu vlády po jmenování nové vlády požádáni o součinnost,“ prohlásila mluvčí vlády.
Trvalo by to měsíce
Normu, která má nahradit zákon o státní službě, kritizují především odbory. Poukazují na to, že s nimi záměr, který bude mít dopad na tisíce úředníků, nikdo neprojednal. Odborový svaz státních orgánů a organizací návrh označil za „diletantský hazard“, který by ohrozil fungování úřadů a mohl by být i protiústavní.
V navrhovaném zákoně se počítá s tím, že by se zaměstnávání státních úředníků přiblížilo komerční sféře a víc by se podobalo běžnému pracovnímu poměru. V zásadě by se řídilo zákoníkem práce. Mimo jiné by se zrušil takzvaný bazén, tedy tříměsíční doba, po kterou berou úředníci na odchodu až 80 procent platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným.
Tím, že vládní koalice zvolila formu poslaneckého návrhu, si značně zkrátila legislativní cestu. Není to protiústavní, ale může to zhoršit kvalitu zákonů. V takovém případě totiž odpadá povinnost, aby návrh prošel meziresortním posouzením.
„Tímto postupem dochází k úplnému vynechání připomínkového řízení a odborné debaty o potřebách navrhovaných změn. Právě v jejich rámci mají přitom být zhodnoceny všechny aspekty, výhody a hrozby navrhované úpravy, což platí o to více v případě služebního zákona, jehož účelem je chránit úředníky před zvůlí politické moci, a zajišťovat alespoň základní úroveň jejich nezávislosti,“ uvedl pro Seznam Zprávy právník Transparency International Kryštof Doležal. Podle něj tím vláda ukazuje, že legislativními procesy „pohrdá“.
Koalice ale evidentně se zákonem spěchá. Podle exministra Michala Šalomouna příprava složitého zákona trvá i roky.
„Jenom analytická příprava může trvat klidně rok nebo aspoň několik měsíců. A potom právní doladění také trvá měsíce. Takže rok dva si to vezme. To je standardní práce, abyste udělali pořádný zákon, když děláte větší kodex,“ vysvětlil bývalý ministr Šalomoun.
K přijetí služebního zákona se Česká republika zavázala ještě před svým vstupem do EU. Byl schválen v roce 2014, kdy Evropská komise už hrozila, že přestane posílat peníze z evropských fondů. Zda je navrhovaná norma v souladu s evropským právem, není jisté. O její posouzení požádali Evropskou komisi zástupci Pirátů.
