Článek
Tón jejího hlasu se zdál být povzbudivý, místy až tradičně okouzlený, než přešel do úpěnlivé prosby. Batya Ungar-Sargonová, moderátorka pravicové televize Newsmax a vášnivá stoupenkyně Donalda Trumpa, mluvila o „trpících MAGA“.
Tak si říkají stoupenci prezidentova hnutí Make America Great Again. V tom po letech neochvějné podpory došlo k evidentním trhlinám. Nejprve tu byl a je skandál se spisy sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina, které nejsou – i přes prezidentovy sliby – stále zcela zveřejněny. Následně mnohým v hnutí došla trpělivost (a peníze v kapsách) kvůli válce v Íránu.
„Třikrát pro vás hlasovali“
Ta měla podle Trumpa trvat jen zhruba pět až šest týdnů. Dnes je ale konflikt ve svém třináctém týdnu a konec se zdá být v nedohlednu.
Teherán přitom stále neotevřel Hormuzský průliv, kterým před válkou bez potíží proplouvaly ropné tankery a do světa rozvážely až 20 procent globální produkce černého zlata. Uzavření průlivu se v USA odrazilo ve vysokých cenách pohonných hmot, potravin a základních potřeb.
„Lidé, kteří pro vás třikrát hlasovali a klidně by přešli po kouscích lega zapuštěných v rozžhavených uhlících, aby vám dali hlas, jsou bez peněz,“ zahájila moderátorka svůj monolog adresovaný prezidentovi.
Podle ní byli MAGA ochotni „přispět“ na válku v Íránu, která měla generaci jejich vnuků a vnuček zajistit svět bez nukleární hrozby nepřátelského státu, a rovněž zaplatit trochu víc za Trumpovu celní politiku, jež měla v konečném důsledku do USA přivést tovární výrobu. To se nestalo a tarify naopak přispěly ke zvýšení cen.
„Zaplatili to, co mohli,“ řekla Ungar-Sargonová, aby vzápětí dodala, že někteří v MAGA teď musí vynechávat jídla a kupují si konzervy, protože „na víc nemají peníze“.
A to všechno kvůli tomu, že jsou pohonné hmoty kvůli Trumpově válce v Íránu (a celní politice) „příliš vysoké“.
Konflikt, který 28. února odstartovaly americko-izraelské nálety, kritizují i další mediální tváře MAGA, dnes nezávislí podcasteři jako Tucker Carlson, Candace Owensová, Megyn Kellyová či propagátor konspiračních teorií Alex Jones.
Všichni čtyři Trumpa kvůli válce otevřeně kritizují s tím, že porušil své předvolební sliby o tom, že on jako prezident USA nikdy nezatáhne do „nekonečných válek“, kde by vystavil americké vojáky nebezpečí a utrácel peníze daňových poplatníků.
Owensová dokonce začala mluvit o uplatnění 25. dodatku americké ústavy, který hovoří o legislativním odvolání prezidenta z funkce například z důvodu jeho (mentální) neschopnosti úřad vykonávat.
„Je třeba uplatnit 25. dodatek. Je to (Trump) šílenec, který se dopouští genocidy. Náš Kongres a armáda musí zasáhnout,“ napsala na platformě X Owensová zkraje dubna v reakci na Trumpovu hrozbu, že vyhladí celou íránskou civilizaci.
„Hlupáci, blázni, potížisté“
Trump se do čtveřice kritiků, jak bývá jeho zvykem, tvrdě opřel na své platformě Truth Social. „Jsou to hlupáci, oni to vědí, jejich rodiny to vědí a všichni ostatní to taky vědí!“ napsal o svých někdejších vášnivých podporovatelích.
„Nemají na to a nikdy neměli! Všechny je vyhodili z televize, přišli o své pořady a do televize je ani nezvou, protože je nikdo nebere vážně. Jsou to BLÁZNI, POTÍŽISTÉ a řeknou cokoli, jen aby získali nějakou bezplatnou a lacinou publicitu,“ pokračoval prezident.
Donald Trump a jeho ministr obrany (nově války) Pete Hegseth jsou přesvědčeni, že USA vyhrály válku v Íránu. Ta ale pokračuje už třináctým týdnem.
Donald Trump ale čelí evidentní vzpouře i mezi republikánskými kongresmany, kteří se začínají proti jeho politice nebývale vymezovat. Čtyři z nich se přidali ve středu k demokratům a odsouhlasili rezoluci, která po Trumpovi požaduje ukončení války v Íránu.
Jedná se sice jen o symbolický krok, protože k uzákonění je potřeba dvoutřetinová většina v Senátu a navíc není jasné, zdali by se tím Trump vůbec řídil. Přesto je rebelie republikánských poslanců v Trumpově éře nevídaným jevem. „Jsou to pozéři! Měli by se stydět sami za sebe,“ napsal prezident na Truth Social.
U republikánů na Capitol Hill přitom narazil i s dalšími svými požadavky. Konzervativci mu například hodili na hlavu jeho fond na odškodnění politicky (Bidenem a Obamou) nespravedlivě stíhaných v hodnotě téměř 1,8 miliardy dolarů. Bílý dům už oznámil, že od vytvoření fondu ustupuje.
Podobně těžce se Trumpovi prosazuje financování tanečního sálu, který má vyrůst v místech, kde stálo východní křídlo Bílého domu. Původně měli stavbu za 200 milionů dolarů pokrýt soukromí dárci, dnes chce Trump miliardu, a to z federální kasy.
Sněmovna reprezentantů ale peníze na taneční sál vyjmula z legislativy o imigraci, kam je původně republikáni „přilepili“, aby finance Trumpovi zajistili.
Nepopulární iniciativy a především potom válka v Íránu se přitom odráží v klesající oblíbenosti prezidenta, včetně sondáží zadaných pravicovými televizemi a instituty.
Například organizace YouGov má dnes Trumpovu popularitu na 34 procentech, což je nejnižší podpora, kterou tito analytici u republikána zaznamenali během jeho obou funkčních období. Dokonce ani demokrat Joe Biden, Trumpem rutinně označovaný za nejhoršího prezidenta v historii USA, nikdy neklesl v očích Američanů tak hluboko, dodává YouGov.
