Článek
Ještě než se u soudu začne veřejně projednávat obžaloba v bitcoinové kauze, snaží se bývalý náměstek ministra spravedlnosti Radomír Daňhel jako jeden z obžalovaných v neveřejném jednání zpochybnit argumenty státní zástupkyně.
Navrhl proto u brněnského krajského soudu předběžné projednání obžaloby. Daňhel podle podání chce, aby se posoudilo, zda policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu a žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci během vyšetřování případu nepochybili.
Že Krajský soud v Brně podnět k předběžnému projednání obžaloby obdržel, potvrdila Seznam Zprávám jeho zastupující mluvčí Tereza Janešíková. „Dosud se tím však nezabýval,“ doplnila.
Jedním z argumentů, které Radomír Daňhel v podnětu zmiňuje, je to, že by se obžalobou v bitcoinové kauze neměl zabývat brněnský krajský soud, ale Městský soud v Praze.
„Z hlediska vymezení skutku mělo k údajné trestní činnosti dojít ze strany stěžovatele (Radomíra Daňhela) a obviněného Blažka v sídle ministerstva spravedlnosti a k pokusu legalizovat výnosy z trestné činnosti ze strany obviněného Titze společně s obviněným Jiřikovským ve směnárně v Praze v Kaprově ulici,“ uvedl Daňhelův advokát Radek Šmerda, který navrhl krajskému soudu, ať se ohledně posouzení této věci obrátí na Nejvyšší soud.
Tresty: od 6,5 roku do 29 let vězení
V bitcoinové kauze, jejíž spis pojmenovali vyšetřovatelé Filantrop, jsou obžalováni programátor Tomáš Jiřikovský, jeho advokát Kárim Titz, exministr Pavel Blažek a jeho exnáměstek Radomír Daňhel. Státní zástupkyně v obžalobě navrhuje všem přísné tresty.
- Pro Tomáše Jiřikovského chce za provozování darknetového tržiště 20 let vězení a propadnutí majetku. Za praní špinavých peněz mu pak navrhuje dalších devět let navíc.
- Pro Kárima Titze chce státní zástupkyně za legalizování Jiřikovského peněz osm let ve vězení.
- Pavlu Blažkovi a Radomíru Daňhelovi navrhuje za podíl na legalizování peněz 6,5 roku.
Státní zástupkyně Lucie Slámová přitom v obžalobě uvádí, že společně s Daňhelem a Blažkem byl obžalován také Tomáš Jiřikovský, který se dopustil nejzávažnější trestné činnosti mimo jiné v regionu spadajícím pod olomoucké vrchního státní zastupitelství.
„Podle našeho přesvědčení tato příslušnost svědčí Krajskému soudu v Brně,“ uvedl náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš.
Měli je vyslechnout znovu
Dále pak Daňhel v podnětu zmiňuje, že policie si po jeho obvinění znovu nepozvala svědky, které vyslechla předtím, než bylo jeho trestní stíhání zahájeno.
Bylo jich 29 a šlo třeba o bývalou šéfku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřinu Arajmu, o znalce Jiřího Bergera, bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru, zaměstnance ministerstva financí nebo rodinné příslušníky Tomáše Jiřikovského.
Podle advokáta Šmerdy je to problematické, protože podle něho už v minulosti Nejvyšší soud konstatoval, že jsou výslechy během hlavního líčení nepoužitelné.
Časová osa – jak to šlo s bitcoinovým darem:
Náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš se Šmerdovou (Daňhelovou) námitkou nesouhlasí. Podle něho v případě, kdy bylo rozšířeno obvinění, záleží na rozhodnutí vyšetřovatelů, zda a jaké výslechy svědků budou opakovat.
„Posouzení se odvíjí primárně od toho, jak se ta která svědecká výpověď příslušných obviněných týká, případně i od toho, je-li zamýšleno, že bude navrhován osobní výslech takových svědků v řízení před soudem,“ uvedl.
„Nutno totiž zdůraznit, že těžištěm dokazování je podle trestního řádu až řízení před soudem, kdy přípravné řízení má mít funkci skutečně pomocnou a přípravnou,“ doplnil Bartoš.
Nedokončené posudky znalců
Daňhelova obhajoba není spokojena ani s tím, že do podání obžaloby nebyly hotovy všechny znalecké posudky.
Policie totiž těsně před uzavřením vyšetřování zadala čtyři posudky a tři z nich nebyly dosud dokončeny. „Tyto posudky mají teprve odpovědět na otázku, co a zda vůbec něco je výnosem z tvrzeného trestného činu,“ uvedl Šmerda, podle něhož mají posudky odpovědět i na to, jak velký byl ve skutečnosti výnos z trestné činnosti, který Tomáš Jiřikovský inkasoval.
Žalobci si však stojí za tím, že výsledky vyšetřování jsou v obžalobě popsány dostatečně.
„To však nevylučuje, že v řízení před soudem mohou být ze strany státního zástupce na podporu obžaloby předloženy a navrhovány k provedení i další důkazy nad rámec důkazů, které již byly opatřeny v přípravném řízení,“ napsal státní zástupce Bartoš.
K Ústavnímu soudu
Vedle toho se navíc obžalovaný Radomír Daňhel obrátil také na Ústavní soud. Ve stížnosti zmiňuje podobné argumenty jako v návrhu na předběžné projednání obžaloby.
„O ústavní stížnosti zatím nebylo rozhodnuto,“ uvedla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.
„Průměrná délka řízení se v senátních věcech pohybuje kolem tří měsíců, ale v konkrétních případech může jít o kratší či delší dobu – záleží na složitosti věci, procesních okolnostech a podobně,“ doplnila.
