Článek
Ministerstvo kultury v pátek prohlásilo celý hrazený areál hřebčína včetně navazujících pastvin v Napajedlech na Zlínsku za kulturní památku. Rozhodnutí předcházelo přezkumné řízení. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) nejprve letos 12. června zrušil rozhodnutí předchozího ministra kultury Martina Baxy (ODS), které ponechávalo mimo památkovou ochranu pastviny a některé další části areálu.
Mediální zástupce majitele hřebčína ČTK sdělil, že společnost Sygnum rozhodnutí zatím nemá k dispozici a případně se k němu vyjádří, až bude mít možnost ho prostudovat. Starosta Napajedel Robert Podlas (za ANO a Napajedelské fórum) řekl, že rozhodnutí ministerstva přijímá s respektem.
Při novém projednání ministerstvo kultury vycházelo také z výsledků odborného zhodnocení Národního památkového ústavu. Z nového posouzení vyplynulo, že památková hodnota hřebčína nespočívá pouze v jednotlivých historických budovách, ale také v jejich propojení s pozemky a pastvinami.
„Ministerstvo kultury proto rozhodlo o ochraně areálu jako celku. Zachování pastvin zároveň vytváří podmínky pro možné obnovení jejich původní funkce a návrat koní. Ministerstvo tím dalo přednost zachování kulturně-historických hodnot hřebčína a jeho historické funkce před nevratnou přeměnou těchto ploch pro developerské využití,“ uvedl Klempíř.
Klempířovo červnové rozhodnutí napadl většinový vlastník hřebčína, společnost Sygnum, správní žalobou a současně požádal o přiznání jejího odkladného účinku. Městský soud v Praze 14. srpna tento návrh zamítl.
„Soud neshledal důvody, které by odůvodňovaly pozastavení účinků rozhodnutí ministra. Žaloba tak neměla odkladný účinek a ministerstvu kultury nic nebránilo pokračovat v novém projednání věci a vydat rozhodnutí,“ podotkl Klempíř.
Starosta Napajedel rozhodnutí ministerstva přijímá s respektem. „Doufejme, že to přinese budoucnosti jenom nějaká pozitiva,“ uvedl. Podle něj bude záležet na tom, jak k rozhodnutí přistoupí vlastník hřebčína. „Přeji si, aby to rozhodnutí přineslo něco pozitivního k naší tradici a historii, kterou hřebčín má,“ řekl ČTK Podlas.
Hřebčín proslul chovem anglických plnokrevníků, z ekonomických důvodů jej však majitel v roce 2023 ukončil. Majitelé se snažili docílit změny územního plánu, aby na části pastvin mohli postavit bytové domy. Zisk z pronájmů měl jít podle jejich dřívějšího vyjádření na provoz hřebčína. Územní změnu ale neschválilo městské zastupitelstvo. Firma byla proti prohlášení památkové ochrany hřebčína, podle ní znemožňuje ekonomicky udržitelné využití areálu.
O záchranu hřebčína a chovu koní naopak usiluje spolek Za záchranu Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm. Jeho petici podepsalo zhruba 95.000 lidí.
