Článek
„Pokud chcete státní peníze, musíte držet pravidla. Když jdete za státem a chcete stovky milionů, nemůžete si dělat, co chcete,“ prohlásil náměstek ministra kultury Adam „Gody“ Kocián ze strany Motoristé sobě v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Vysvětloval tak nová pravidla pro udělování dotací ministerstvem kultury. V dokumentech, které resort představil v polovině října, se mimo jiné píše o zákazu používání přidělených peněz k politickým kampaním, agitacím nebo jednáním, jež by mohly znevýhodnit konkrétní politické strany.
Kocián však v rozhovoru zvolil ostřejší slova: „Když berete státní peníze, nemůžete dělat na hudebním festivalu dvouhodinový politický statement protivládního nebo provládního člověka. Proč by tam měla být jakákoliv politická debata, když jsme jako ministerstvo plátci peněz a nelíbí se nám, když se na hudebních festivalech řeší politika? Dáváme na to peníze, jsou to naše podmínky,“ řekl.
Takový popis však podle výkonného ředitele festivalové asociace Festas Jiřího Hlinky neodpovídá realitě. „Nevybavuji si festival, kde by vrcholný politik řečnil na politické téma,“ namítá s tím, že pořadatelé mimo oficiální program nemohou ovlivnit, kdo na akce dorazí.
Nesouhlasí ani s tvrzením, že se festivaly ucházejí o desítky či stovky milionů korun. „Nikdo z nás podobnou částku neviděl už minimálně čtyři roky,“ podotýká. Průměrný podíl veřejných peněz na celkovém rozpočtu festivalů se podle něj pohybuje okolo sedmi procent, větší část přitom připadá na obce nebo kraje, ne na stát. U velkých festivalů jde obvykle zhruba o procento rozpočtu.
Je potřeba to vnímat s nadhledem, reaguje Klempíř
Samotný ministr kultury Oto Klempíř slova svého náměstka vyvrací. Šlo prý o osobní názor. „Vyjádření pana náměstka v rozhovoru představovalo jeho politický pohled na směřování dotační politiky. Je proto třeba jej vnímat s určitým nadhledem a odlišovat politické postoje od závazných pravidel dotačního řízení,“ uvedl šéf resortu Klempíř také ze strany Motoristé sobě.
Doplnil, že i představitel ministerstva může veřejně vyjadřovat své představy, podmínky dotačních řízení se však nemění. Podle Klempíře nejde o plošný zákaz politických témat ani účasti politiků na kulturních akcích.
„Aktuální dotační podmínky takový obecný zákaz neobsahují. Výslovně stanovují, že samotný politický nebo hodnotový obsah uměleckého díla není porušením podmínek,“ shrnul.
Za porušení se podle něj nepovažuje ani pasivní účast politicky či veřejně činných osob na akci. Pravidla připouštějí i běžná protokolární nebo slavnostní vystoupení zástupce vyhlašovatele. „Pokud neobsahují agitaci nebo propagaci směřující k volební podpoře či znevýhodnění konkrétní politické strany, hnutí nebo kandidáta,“ upřesnil ministr.
Dříve uvedl, že pokud například festival získá dotaci na kulturní program, ale zároveň pořádá politický podcast nebo debatu, musí být jasně odděleno, co ministerstvo financuje a co ne. „Použití loga ministerstva kultury nesmí vytvářet dojem, že stát podporuje politický obsah, který není předmětem dotace.“
Apolitické umění? „Lichá představa“
Politici přitom festivaly běžně navštěvují - soukromě i na veřejných vystoupeních. Například na Colours of Ostrava letos mluvil Petr Pavel, s nímž vedl rozhovor moderátor Libor Bouček.
I to je podle Kociána problematické. Na dotaz, zda není v podobných situacích obtížné určit, co je a není politická agitace, odpověděl dalšími otázkami: „Obtížné pro koho? Když si ředitelství festivalu řekne, zda tam mít prezidenta, nebo 20 milionů korun ze státních peněz?“
Náměstek ministra kultury Adam Kocián.
Podle Jiřího Hlinky z Festas je ale prakticky nemožné rozlišovat, co je a není politické. „Představa, že umění je apolitické, je prostě lichá a dávno překonaná. Drtivá většina umělců se k současné situaci, ať už globální, nebo lokální, vyslovuje,“ myslí si.
„Rozlišovat a oddělovat, co je politické, není politické, zdali se skupina, umělec může vyslovovat k politickým tématům, či nemůže, to bychom se asi vraceli hodně hluboko do minulosti,“ dodal.
Ondřej Bambas za pořadatele Colours of Ostrava zdůrazňuje, že společenské debaty k jejich akci přirozeně patří. Ministerstvo je přitom dlouhodobým partnerem festivalu i fóra Meltingpot.
„Je to festival, který vedle hudby nabízí prostor pro vzdělání, otevřenou diskuzi a setkávání různých názorů. Debaty o klimatu, demokracii, vztazích, společnosti či aktuálním dění jsou přirozenou součástí kulturního a občanského života,“ říká k tématu Bambas.
Tým královéhradeckého festivalu Rock for People, který letos také navštívil prezident Petr Pavel, zatím žádné změny v programu neplánuje. „Vnímáme aktuální veřejnou debatu, nicméně naším hlavním cílem je fanouškům doručit špičkový program, jehož přirozenou součástí je i kultivovaná diskuze o celospolečenských tématech. Na tomto přístupu ani na směřování festivalu nic měnit neplánujeme,“ shrnula mluvčí Anna Portešová.
Festival se uchází pouze o podporu konkrétních rozvojových projektů, nikoli festivalu jako takového. A výška veřejných příspěvků je podle Portešové zanedbatelná - v roce 2026 tvořila 0,2 % jejich celkového rozpočtu, který se už loni přiblížil ke 300 milionům korun.
Obavy o svobodu tvorby
Ministerstvo novinky v dotační politice představilo v polovině října. Změny kritizovalo několik profesních organizací v kultuře. Poukázaly na nová ustanovení, která v nich vyvolávají obavy o svobodu tvorby.
„Považujeme za nepřijatelné, aby si ministerstvo kultury přisvojovalo roli arbitra uměleckého obsahu a jeho možných interpretací. Stejně nepřijatelná je situace, kdy nejasné dotační podmínky vedou umělce a pořadatele k autocenzuře z obavy před ztrátou veřejné podpory,“ napsaly asociace na facebooku.
K výzvě se přidala Česká pobočka Mezinárodního divadelního ústavu, Asociace nezávislých divadel, organizace Nová síť, Vize tance, divadlo.pro, Svaz českých knihkupců a nakladatelů, Česká asociace festivalů a Asociace kulturních center. Klempíře za údajné zavádění cenzury kritizovali také Piráti.
Ministr kultury s kritikou nesouhlasí. „Ministerstvo kultury odmítá tvrzení, že cílem úprav dotačních pravidel je cenzura nebo omezování svobody umělecké tvorby. Umělci mají plné právo vyjadřovat své politické názory, kritizovat vládu i vytvářet díla s politickým obsahem. Svoboda projevu ale neznamená automatický nárok na veřejnou dotaci,“ reagoval.
Ministerstvo v nových materiálech výslovně uvádí, že příjemce nesmí při čerpání dotace ve svém projektu dopustit některých věcí. Patří mezi ně hanobení menšin, projekty nesmějí sloužit k politické kampani. „Samotný politický nebo hodnotový obsah uměleckého díla nepředstavuje porušení této podmínky,“ stojí v textu.
Zakotvovat zákaz diskriminace menšin v podmínkách dotace ale podle prezidenta Kulturní a kreativní federace ČR Jakuba Bakule nemá smysl - ustanovení obsahuje ústavní Listina základních lidských práv a svobod a všichni s ním souhlasí. Svoboda tvorby tkví v uměleckém pojetí, nadsázce, nadhledu.
Profesní organizace ministerstvo vyzvaly, aby sporné pasáže z dotačních podmínek vypustilo. Podle nich nemá být podpora kultury odměnou za poslušnost. Nová pravidla ministerstva by dnes neumožňovala například vznik Osudů dobrého vojáka Švejka Jaroslava Haška nebo Kupce benátského Williama Shakespeara, upozornily asociace.
„Všechna tato díla obsahují výroky, předsudky a postoje, které by bez uměleckého kontextu mohly být považovány za hanobení některých skupin obyvatel. Zobrazení nenávisti není jejím schvalováním. Výrok postavy není stanoviskem autora. A kritika politické moci není volební kampaní,“ stojí v prohlášení.
