Článek
Kabinet Andreje Babiše (ANO) schválil návrh Státní kulturní politiky vlády na roky 2026 až 2029. Nová koncepce nahradí dokument pod skoro stejným názvem, který minulý rok po diskusi a široké shodě stovek odborníků, politiků i umělců přijala vláda Petra Fialy (ODS).
„Pro kulturní sektor znamená větší předvídatelnost. Kulturní odvětví ví, jaké cíle stát sleduje, jaké považuje za důležité a kam bude směřovat svou podporu,“ uvedl ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ke schválení koncepce. Zároveň si stojí za tím, že se dokument snažil komunikovat s co nejširším množstvím zapojených organizací a věří, že stejný postup bude probíhat i nadále.
Klempíř zdůraznil, že je jeho resort naplno otevřen dialogu. „Budeme rádi, pokud se profesní organizace zapojí do přípravy akčního plánu prostřednictvím kulturní tripartity a pomohou naplňovat cíle, na kterých jsme se jako stát shodli,“ dodal ministr.
Vláda se návrhem měla zabývat už při schůzi na konci srpna, premiér Andrej Babiš však na poslední chvíli jeho projednání odložil.
„Dohodli jsme se tak. Ještě se o tom chceme bavit a věnovat tomu víc času. Není teď určitě kam spěchat,“ napsal tehdy předseda vlády Seznam Zprávám. Zároveň dodal, že ještě předtím, než se textu budou věnovat na vládě, se sejde se zástupci kultury. Šéf resortu redakci tehdy napsal, že na program vlády se dostane v „nejbližším možném termínu“.
O zhruba týden později, konkrétně 8. září, Babiš jednal se zástupci profesních organizací kulturního a kreativního sektoru. Na setkání byl přítomný také Klempíř. Ten po jednání pro ČTK uvedl, že doplňujícími podněty k návrhu nové kulturní vize se jeho resort bude zabývat.
„Zástupcům kulturního sektoru jsme představili důvody, které nás vedly k předložení nového dokumentu, a vyslechli jsme jejich připomínky a podněty. Této debaty si vážím - považuji za důležité, aby zaznívaly i kritické názory a zkušenosti přímo z kulturní praxe,“ sdělil Klempíř.
„S panem ministrem jsme se setkali s kritiky, myslím, že to proběhlo v klidu. Slíbili mi analýzu kultury, ale zatím jsem ji nedostal,“ uvedl k zářijovému jednání po pondělním jednání vlády Babiš. Ministr Klempíř má i přes výtky oponentů jeho důvěru.
Neodborně připravený návrh, kritizovali umělci
Podle webu Národního institutu pro kulturu předložili představitelé umělecké sféry oběma politikům důvody, proč jsou podle nich podmínky vzniku nové koncepce problematické. Zmínili například, že koncepce vznikala nestandardně a netransparentně, zároveň ministerstvo do diskuse nezahrnulo část zástupců kulturního odvětví.
„Oceňujeme, že premiér věnoval jednání více než hodinu a vyžádal si od nás konkrétní podklady. Stále ale trváme na tom, že neodborně připravený návrh státní kulturní politiky nelze nyní zachraňovat skrze připomínky. Dokument by se musel přepracovat celý,“ komentoval výsledky jednání pro server Culturenet prezident Kulturní a kreativní federace Jakub Bakule.
„Ministerstvo v létě kulturní sféru i další resorty postavilo před hotovou věc. Bez jakékoliv komunikace a jasného plánu implementace dodnes není jasné, co jednotlivé pasáže návrhu znamenají. Nepomohl ani oficiální připomínkový proces,“ uvedla ředitelka Institutu kreativního vzdělávání Katarína Kalivodová, která se setkání rovněž účastnila.
Setkání předcházel otevřený dopis zhruba šesti stovek zástupců kulturní sféry. Mezi jeho signatáři jsou mimo jiné instituce jako Herecká asociace, Obec překladatelů, Asociace profesionálních divadel či festival Jeden svět.
Jejich hlavní výtkou bylo, že dokument na ministerstvu vznikal bez jakékoliv bližší diskuse s umělci. Stovky zástupců odvětví proto požadovaly, aby resort novou podobu státní kulturní politiky stáhl a vrátil se k návrhu, který v minulém volebním období schválil kabinet Petra Fialy.
Státní kulturní politika slouží jako strategický dokument vlády, který stanovuje její hlavní cíle a priority v tomto odvětví. Nové vize vypracovaná Klempířovým resortem stanovuje tři hlavní body, které mají definovat směřování české umělecké sféry pro roky 2026-2029: důstojné pracovní podmínky a spravedlivé odměňování, zpřístupnění a ochrana kulturního dědictví, ale také digitalizace a modernizace oboru.
